Popis příběhu u knihy:

Priscilla Athertonová se již pátým rokem vrací do Bradavic, školy čar a kouzel. Spolu s jejími kamarádkami Elizabeth a Stacey poznává trable dospívání a první lásky. Jak se však vypořádá s tím, co ji osud přinese s jejími sladkými šestnáctinami?

A co zkoušky NKÚ?

Přiznám se, že bych asi od popisu chtěla trochu více spoileru. Jinak podle mě kniha zapadne do xxx dalších HP fanfikcí a bohužel ne úplně kvalitních fanfikcí. Více bych si s popisem pohrála, přidala informace o hlavní postavě a třeba rozepsala zápletku "trable dospívání a první lásky".

Popis příběhu podle autorky a co od něj můžou čtenáři očekávat:

Jak bych svůj příběh popsala? No, nejspíš bych řekla, že je to cesta lásky se vším všudy, ale né jenom té romantické ale také té přátelské. Hlavní postava spolu s jejími přáteli poznává první lásku a postupně zjišťuje, že by udělala doslova cokoliv pro její happy end. Moc tomu nepřidává ani fakt, že v šestnácti letech objeví podivnou schopnost, kterou neumí ovládat.

Pro koho je určený?Bude divné když řeknu, že pro všechny kteří mají rádi Roberta Pattinsona, Harryho Pottera a jsou naštvaní, že v ČR se vlastně skoro nenachází jediná fanfikce na Cedrica Diggoryho?

Co od něj mohou čtenáři očekávat?Určitě je to light read...čtenáři můžou očekávat slowburn plné nedorozumění zasazené do světa HP, kdy postavy nijak nezasahují do hlavního děje a nejsou tedy ihned nejlepší kamarádky Harryho Pottera atd. Příběh se nejen točí kolem hlavní protagonistky a jejího love interestu,ale i kolem jejích přátel.

Můj názor: Na příběhu mi vadí několik věcí a bohužel to jsou celkem zásadní věci. Za prvé je důležitý zmínit chybějící popis. Děj se dále posouvá prostřednictvím dialogů, a to není dobré. Příběh pro mě jednoduše nemá ten nádech HP, který bych chtěla a kdybych změnila pár detailů, tak můžu celý děj zasadit do školy v Londýně s normálními žáky a jejich starostmi. Ačkoliv nejsem HP fanynka a nemám dostatečné znalosti, nacházela jsem dost věcí, které mi připadaly podivné a nelogické. Tímto děkuji svému poradci  Kat_Malfoy_ , která zodpovídala mé otázky právě na tyto nelogické věci, abych neoznačila za nelogické něco, co je v naprostém pořádku. S chybějícím popisem se dostáváme i k nezajímavému ději, který se v podstatě hodně opakuje, nepřináší nic nového, a kromě romantické zápletky tam není nic, co by mě udrželo u čtení. Já jsem fanynka romantických příběhů, ale tady mě ta romantická linka neuspokojila hned z několika důvodů. Za prvé je důležité zmínit, že vztahy se tu vyvíjejí rychlostí blesku. Všichni jsou hned do sebe zakoukaní, všechno je hned milostné vzplanutí a jednoduše mi tam chybí nějaký přirozený vývoj. Tohle rozhodně není slowburn romance, ale ultrafast romance. ZPOMALIT! Opravdu velmi, velmi zpomalit, protože mít příběh postavený na této stylu romance, kdy se postavy zamilují hned v prvních kapitolách není dobré. Stává se z toho potom obvyklé jsme spolu-nejsme spolu- jsme spolu klišé a příběh to nijak neobohatí. Když jsme u postav, nelíbily se mi. Více to rozebírám v sekci "Co bych vytkla", takže jen ve stručnosti napíšu, že ani jedna postava mě nezaujala, nepřirostla k srdci a bylo by potřeba více pracovat s jejich charaktery. Když se na celý příběh podívám zpětně, bylo by fajn udělat korekturu a najít si betu, která se vyzná ve světě HP. HP svět je velmi specifický a ne všechno, co by fungovalo v běžném příběhu může fungovat tady a naopak. Pokud se má příběh držet původní předlohy, zahrnula bych tam více právě postavy Harryho, Hermiony a Rona a toho, co řeší oni. Může to být fajn pomůckou pro čtenáře, kteří třeba viděli jen filmy. Co je za mě největší průser, tak je prostě rychlost děje. Zpomalit, zpomalit, zpomalit. Více si vychutnat ty postavy, více je utvářet, a především vytvářet vztah mezi nimi. A to nejen slovně, že si řeknou, jak se mají rádi, ale především činy.

Co bych vytkla:

· Hned v první kapitole se setkáváme s typickým klišé nekvalitních příběhů. Přesněji řečeno, jak představit hrdinku ve třech větách. Prosím, opravdu není nutné používat "Ahoj, já jsem XY a jsem XY..."
· Doporučuji psát přímou řeč na samostatný řádek pro lepší orientaci.
· Špatně psaná přímá řeč.

„Honem nebo ti to ujede." Zasměje se táta při nakládání kufrů a klece na vozík.

Správně: „Honem nebo ti to ujede," zasměje se táta při nakládání kufrů a klece na vozík.

· Fotky v textu ne.  Halloween kostým byl velmi jednoduchý, stačí ho jen popsat.
· Více bych zapracovala na popisu. Celý děj knihy se posouvá pomocí přímé řeči a chybí tam popis. Většina z nás asi viděla filmy, ale přesto si myslím, že by bylo zajímavé dodat příběhu tu Harry Potter atmosféru.
· U děje zůstaneme. V podstatě se lokalitami točíme v bludném kolečku a to pokoj- jídelna- učebna- společenská místnost. Uvítala bych více ze života studenta Bradavic.
· Líbily by se mi i nějaké zmínky o Harrym, Ronovi a Hermioně. Přece jen se toho dělo docela dost a lépe by čtenáři orientovalo v ději. Už jen z toho důvodu, že autorka se snaží držet původní dějové linky.
· Časté používání slovní fráze "Merlin" v mnoha podobách. Kdyby to byla záležitost Priscilly, tak to ještě beru. Ale jak to používají všechny postavy, připadá mi to svým způsobem, otravné.

· Zvýraznila bych podnadpisy jako "Odpoledne", "Večer" a tak dále. Jelikož je to psané bez zvýraznění, zaniká to ve zbytku textu.

· Doporučuju korekturu v oblasti čárek.

· Postavy jsou velmi ploché. Vlastně se rozdělují na ty dobré a na ty špatné a každá z postav plní svou roli, podle toho v jaké škatulce je. Chtěla bych je vidět více propracované, s individuálním charakterem a především z nich nedělat dobráky a záporáky. Jejich chování mi svým způsobem vůbec nedávalo smysl, protože nevycházelo z nějakých povahových vlastností, ale spíše z toho, že když je někdo záporák, tak bude namyšlený a arogantní právě proto, že je záporák. Ukážu příklad na Stacey, což je kamarádka hlavní postavy. Stacey chodí se "záporákem", je arogantní, namyšlená a nejeví žádný zájem o své kamarádky. V podstatě jediné, co o ni můžu říct je to, že je nesnesitelná, chová se jako záporák, ačkoliv to je kamarádka hlavní postavy, která tu vystupuje jako dobrák. Nejeví zájem o své přátele a za celou tu dobu jsem vlastně nepochopila, jak se vůbec spolu můžou bavit. Kdyby šlo na Stacey poznat, že je dobrá kamarádka, že celé její chování je maska, aby se zalíbila svému příteli a že vlastně není ten zloun, ale prostě někdo, kdo je pod vlivem svého toxického vztahu, hned by to vypadalo lépe. Takhle pro mě vůbec nefunguje přátelství mezi Priscillou x Stacey x Lizzie, protože nevidím to přátelství. V podstatě i vztah mezi Priscillou a Lizzie mi nepříjde uvěřitelný. V podstatě jsou více spolubydlící než kamarádky. Kde je nějaké společné trávení času, jejich zážitky, holčičí drby, starosti se školou. Všechno tohle jsou momenty, kde se dá ten jejich vztah ukázat. Co se týká Cedrica jako druhé hlavní postavy, tak ani tam to není žádná sláva. Cedricovi chybí energie. Chybí mu jiskra, chybí mu osobnost. Ve filmech byl vedlejší postavou, ale stejně si ho lidé všimli, už jenom tím jak jednal, měl respekt, byl oblíbený. V tomto příběhu na mě Cedric působí jako vyděšený student, který je neviditelný a v podstatě se lekne i vlastního stínu.

· By jsme neexistuje. Nejlépší varianta je měli bychom.

· Je vůbec možné být v Bradavicích šikanován? A to mluvím přímo o fyzických útocích, protože si myslím, že s množstvím duchů a obrazů je skoro nemožné, aby o něčem Brumbál nevěděl.

!POZOR OBSAHUJE SPOILERY!

· Halloween party byla zajímavý nápad, ale je tam několik momentů, který mi nedávaly smysl a potvrdily to i moje HP poradkyně, které jsou většími znalci, než já. Především je celá party porušením pravidel a postava Cedrica se tady trochu dostává do křížku s tím si tu party užít a s tím plnit funkci Prefecta. Tady bych ještě přivřela oči, že se rozhodl dělat, že nic. Můj problém je s mnoholičným lektvarem a situací, která se na Halloween party stala. Za prvé, opravdu Priscilla nepoznala, že Cedric není Cedric podle hlasu? Co byl pro mě největší zádrhel je Cedricova reakce. Použití mnoholičnýho lektvaru na přeměnu v Prefecta je za mě dobrý důvod to nahlásit a zařídit dotyčným tresty. Rozhodně bych více čekala nějakou akci z Cedricovy strany, aby použil svou moc, která mu z funkce vyplývá, ale reakce, že uteče je celkem k smíchu. Cedric tady vypadá jako vyděšené štěně.

· Rychlý vývoj vztahu. A to nejen u Cedrica a Priscilly, ale i u Elizabeth a George. Chybělo mi tam více poznávání, více nějakých momentů, kdy uvidím, jak se do sebe postupně zamilovávají a tvoří se mezi nimi vztah. Takhle mám pocit, že se potkali ve vlaku a po chvilce spolu začali chodit, ačkoliv se skoro neviděli, nemluvili spolu a interakce mezi nimi byla skoro na bodě mrazu.

· Podle pár stránek na internetu jsou večírky v Bradavicích zakázané, nebylo by proto rozumnější je pořádat někde mimo školu?

Ukázka:

Z přemítání mě vyruší lehounké ťuknutí na okno u umyvadla. Všichni u stolu se otočí jeho směrem a táta odloží noviny. „No, už jsem si říkal, že bylo na čase." Uchechtne se a otevře okno, u kterého stojí menší puštík. Ihned nakrčím obočí a sleduji sovu jak usedá na opěrátko volné židle. V zobáku drží dva dopisy, které pustí když mamka nastaví ruku aby si je vzala a trochu si poposedne. „Tenhle je od babičky, nejspíše vánoční přání a tenhle...tenhle je pro tebe zlatíčko." Podá mi mamka s úsměvem dopis a moje obočí vyletí ještě výš. Pro mě? Kdo by mi psal? V hlavě si srovnávám kdo by mi tak brzy psal a až po chvilce si od mamky vezmu dopis.

Názor čtenářů:

barka_19

Mne že ta kniha líbila jen Cedrik mne někdy nasral takze sem se sem tam rozčílila autorce bych asi nevitkla nič ale asi by mi trochu vadilo když by nepokračovala v psaní