Toho jídla co nosili na stůl bylo mnoho. Ani jsem nemohla pochopit kdo to všechno mohl sníst, když nás tu bylo jenom pět.

,,Annie. Zítra mám pro tebe menší plán. To víš, každý má nějaký plány na celé dny. Je to někdy nuda, ale je to dobré, jak si získat mocné přátelé a zařadit se lépe do společnosti." Asi to nebude tak skvělý být princeznou.

,,A jaký plán mě čeká?" A když už, tak se vymluvím na nějaké bolesti a tak. Ale nevím zda to moje matka prokoukne nebo ne. ,,Ráno v devět se vydáš se mnou na vyjížďku do lesa k jezeru kam tě chci vzít, pak máš po dvanácté hodině hodinu historie s profesorem Ruthem a následně hodinu stolování. Nakonec ve tři odpoledne musíš navštívit několik služebníků a seznámit se s nimi a jakou funkci plní. A večer je pak tvůj, kdy si můžeš dělat co chceš. Snídaně je v osm ráno a oběd těsně před polednem." To asi někdo spadnul z višně. Já jsem tu teprve den a už mám naplánovaný zítřek, který jsem chtěla strávit prozkoumáváním hradu a navštívit knihovnu. Pokud tu nějakou mají. I když určitě tu něco takového bude. A hodina stolování? To bude velmi dlouhýýý den.

,,Dobře matko. Zítra budu připravena na všechno." Matka se usmála a nandala si salát s krevetami, který mám ráda i já. Ale nakonec jsem si nandala trochu zeleniny, pár kousků brambor a plátek masa, který vypadal chutně. 

Po večeři jsem se napila červeného vína, ale jen trochu. Matka s otcem se vydali řešit další povinnosti vladařů a já skončila s Karlem a Jamesem osamotě. 'Radši se vydám pryč odsud. Je tu trochu dusná atmosféra.' 

,,Karle, jdu do své komnaty. Doprovodíš mě?" S úsměvem se vydal ke mně a odešli jsme tak z hodovního sálu. Princ James tam zůstal sám a já se mohla konečně pořádně nadechnout.

,,Je ti dobře?" Bráška má o mě strach a já vím proč. Znovu mě nechce ztratit jako tehdy. ,,Jo...je...Jenom přemýšlím co se tu osudnou noc stalo a kdo mě unesl." Asi mu řeknu i o tom snu. ,,Měla jsem před večeří i zvláštní sen. O dívce a chlapci co se honili na louce u útesu s výhledem na krásné moře. A dívka čekala nejspíše dítě. Kluk mu dal jméno Luna... A pak jsem se probudila."

Karl šel chvilku mlčky než něco řekl. ,,Zítra se ti podívám do knihovny a něco o tom zjistím." Zastavili jsme se před mojí komnatou a ještě jsem brášku pevně objala. ,,A ničeho se nemusíš bát sestři. Erik, generál, který tě chránil v tom lese se nabídl, že se stane tvým osobním strážcem a bude tě všude doprovázet. Nejspíše se mu i líbíš." Šibalsky se usmál, popřál mi dobrou noc a já zalezla do pokoje.

,,Vaše výsosti. Přejete si koupel?" Ale asi si nezvyknu na to, že mám služky. Jsem zvyklá si všechno připravit sama a spát na tvrdé zemi. Ne v měkké posteli.

,,Ano přeju. A dívky...Povězte mi jak se jmenujete?" Zdá se, že jsem služky dosti překvapila. ,,No ptám se, že bychom mohli být do budoucna i...kamarádky." Ta vyšší s dlouhými hnědými vlasy předstoupila a pravila: ,,Angel. A tohle je Layna. Má mladší sestra." Layna je spíše světlovláska s hnědými vlasy. Usmála jsem se na ně a pak jsem je nechala připravit koupel z bylinek.