,,Ano?" Řekla jsem jakmile jsem seskočila poslední schod.

Táta: ,,Neříkal jsem ti ať se držíš od Lockdowna dál?"

Já: ,,Ano." Podívám se do země.

Táta: ,,Tak proč tehdy na lekcích si s ním byla v páru. Měla si tam plno jiných a ty jdeš s ním?!"

Já: ,,On se mě zeptal nemohla jsem nepříjmout. Vždyť..."

Táta: ,,Ne! Ještě jednou tě s ním kdekoliv uvidím, tak si mě nepřej. Nedopadne to dobře!"

Já: ,,Ale tati! On není Vibral!"

Táta: ,,Je to jeho syn? Je! A proč se ho zastávaš?"

Já: ,,Protože, tehdy když mě Vibral a jeho poskoci naháněli přes celou jejich základnu, tak jsem běžela naproti němu.... mohl mě zastavit, mohl mě nechat zemřít, ale on mě pustil!"

Táta: ,,A mění to, že to je jeho syn? Ne nemění. Vibral byl taky jak byl mladý fajn, taky mi pomohl zdrhnout! To že ti tohle pomohlo neznamená nic!"

Já: ,,A co jak jste potom bojovali s nima. Já začala bojovat s ním! Odráželi jsme si útoky pořád.... potom mě dostal, ale ke stěně a vytáhl si meč a připravoval se mi ho zabodnout do jiskry. Mohl mě zabít? Ano mohl. Ale on to neudělal a zmizel! Nechal mě žít!"

Táta: ,,Jeden takovýhle skutek nestačí! A nehádej se semnou!" Fajn čekala jsem že to bude lehčí mu to říct.

Já: ,,Vůbec ho neznáš! Ale vůbec!" Začala jsem brečet.

Táta: ,,A ty snad jo?!" Křikne udiveně.

Já: ,,Jo znám! Znám ho sakra dobře! Je úplně jiný než si myslíš. Kdyby si mu dal aspoň tu šanci! Jenomže ty ne! Ty mu ji nedáš tě znám!"

Táta: ,,Addeath!"

Já: ,,Ne! Až budeš stát jednou za mým názorem, tak pak té budu poslouchat!"

Táta: ,,Jestě jednou k němu pudeš a přísahám, že to schytá!"

Já: ,,Ho se ani nedotkneš! Rozumíš! Pokud ano budeš mít co dělat se mnou!"

Táta: ,,Proč takhle mluvíš?!" Praštil do stolu a ten praskl.

Já: ,,Protože.... Primusi! Protože s ním chodím!"

Táta: ,,Cože?!" Opět praštil do stolu, ale ten se rozpůlil.

Já: ,,Ano! A miluji ho!..." křikla jsem potom jsem se obrátila a dodala jsem. ,,Jenomže to ty nikdy nepochopíš! Nikdy si nikoho nemiloval!" Řeknu se slzama v očích. Když v tom do místnosti vejdou Knockout, Soundwave, Gira a za nimi Starscream.

Táta mlčel nic neříkal. ,,Představ si, že miloval a miluju!"

Já: ,,Koho?!" Vyjela jsem.

Táta: ,,Giru!" Já pokývala hlavou a podívala se na ni, potom jsem přejela pohledem přes Screama a ten se pokrčil.

Táta: ,,Okamžitě se s ním rozejdeš!" Podívala jsem se udiveně.

Já: ,,Ne nerozejdu! Je mi již 15 a zítra mi bude 16! Jsem skoro dospělá měla bych si dělat co chci já a ne ty!"

Táta: ,,A kolik je mu? Hm!"

Já: ,,Mu je osmnáct!" Protočila jsem optiky.

Táta: ,,O důvod víc. Co když se o něco pokusí?!"

Já: ,,O co by se měl pokusit?! Jestli narážíš na támhle tu věc, tak von takovej není! Netlačí na mě!"

Táta: ,,Teď možná, ale až si něco zkusí přísahám Primusovi, že ho zabiju!"

Scream: ,,Pane ten Lockdown tady byl od pondělí do neděle? Asi do neděle!" Podívala jsem se na Screama vražedným pohledem.

Táta: ,,Výborně Starscreame. Co máš dál?"

Scream: ,,No když jste mě onehdy poslal ať ji jdu zkontrolovat, tak jsem je nachytal." Řekl myslela jsem, že ho zabiju v tu chvíli.

Táta: ,,Vážně si nic nezkoušel?! A k ničemu nedošlo?!"

Já: ,,Ne nedošlo! A nic si nezkoušel! Nenutil mě!" Začala jsem brečet a vyběhla jsem ven, otec byl za mnou a ostatní hned jemu v patách. Chytl mě za servo.

Táta: ,,Co to máš z servem?!"

Já: ,,To udělal Garlind ne on!" Sykla jsem.

Tata: ,,Addeath! Já ho najdu! A až ho najdu ať se modlí!"

Já: ,,Oba jsme dostali impuls!" Řekla jsem a vyrvala jsem se mu ze spárů a odletěla jsem pryč.