3.Perry

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Vánoční svátky byly v plném proudu, ale ne všichni si je zdaleka tak užívali, jak by se na první pohled mohlo zdát. Kouzelnický svět byl ve válce a Voldemortovi následovníci se už nehodlali skrývat a prostě a jednoduše si dělali svoje.

***

,,Mary? Ty už jdeš zase do knihovny? U Merlina, nech už toho učení. Vždyť jsou Vánoce!" říkala Marlene svojí kamarádce, když viděla, jak si skládá do brašny pergameny, brky a knížky.

,,Já už ty věci chci mít prostě hotové, a navíc Lily jde ven s Potterem a ty určitě máš taky něco v plánu no ne? Stejně bych jen překážela." Odvětila s hraným klidem Mary, ale Marlene ji přerušila

,,Ty přece nepřekážíš" jenže Mary už byla na odchodu z pokoje. Prošla poněkud přeplněnou společenkou a pak zamířila nejkratší cestou ke knihovně. Ne, že by se jí tak moc chtělo učit přece jen OVCE budou až za pár měsíců, ale zkrátka si jen chtěla vzít něco na čtení a na nic nemyslet. Zejména ne na události před pár dny, což se jí tak úplně nedařilo.

***

Flashback 25.prosince noc

Byl už večer a vlastně už noc. Ve společenské místnosti Nebelvíru však stále v krbu hořel oheň, no spíše už skomíral, a u toho ohně seděla dívka ve svetru zahloubaná do útlé knížečky, jejíž vazba vypadala, že se, co nevidět rozpadne. Nebelvírská studentka vůbec nevnímala okolí, a proto sebou trhla, když se otevřel portrét a dovnitř vešel další ponocující student.

,,Pettigrewe!"

,,MacDonaldová!" Vyjekli oba svorně, když si sebe navzájem všimli.

,,Co tady děláš?" vzpamatoval se první Peter a snažil se neupustit láhev co měl v ruce.

,,Já...nic...jen si tu čtu" odvětila s rozpaky Mary a zasunula knížku pod deku, kterou měla přehozenou přes sebe.

,,A co ty ? Zase jsi byl v kuchyni? Máš štěstí, že jsou skřítci taková dobrá stvoření."

,,Jo to jsou, hmmm...můžu si přisednout?" zeptal se a popošel blíž. Mary jen kývla hlavou a znovu si rozevřela knížku. Peter si přisedl a zvědavě se podíval na odlupující se zlatá písmena na obalu.

,,Vánoční koleda? To je o tom, jak toho mudlovského skrblíka navštíví duchové Vánoc?"

,,Jo, a jestli mně ještě budeš rušit tak odejdu." Odsekla Mary, a znovu se začetla.

***

,,Když jsem byl malý, tak mi ji mamka někdy četla." Prohodil zase po nějaké chvilce Peter, když do skomírajícího ohně přiložil polínko, aby se oheň aspoň trochu víc rozhořel.

,,Je to taková moje vánoční tradice, vždycky jsme si ji četli doma. Mamka to uměla dobře vyprávět, s bratrem jsme to milovali." Pokračovala Mary už smířlivějším tonem.

,,Mary....tvé mamky je mi líto, musí ti hodně chybět." Peter nikdy nebyl nijak duchaplný řečník, ale Mary toho už za ten měsíc musela slyšet hodně a věděl, že to všechno jsou jen prázdné řeči. Její matku zabili pravděpodobně Smrtijedi.

,,Dáš si čokoládu? Je tak akorát, tedy pokud mě ohřívací kouzlo nezklamalo" zeptal se Peter jako by mimochodem a odněkud z kapsy vytáhl dva hrnečky.

,,Díky, ráda. Asi to není hořká, že?" povzdechla si Mary, protože hořkou milovala ze všech nejvíc a její kamarádky ji v tomhle nemohly pochopit.

,,Kupodivu je, v téhle věci držím s Remem. Hořká je mnohem lepší než mléčná, nevěděl jsem, že ji máš taky ráda." Podivil se Peter mezitím, co naléval čokoládu z láhve do hrnečků.

,,Víš, co by tam bylo ještě dobré? Takové ty lepivé, gumové, bílé...ale to tady asi neseženeme." Usmála se nervózně Mary, když si trošku usrkla. Peter se pobaveně zašklebil a vytáhl z kapsy sáček mudlovských Marshmallows.

,,Merline ty jsi poklad Péťo" vyjekla rozjařeně Mary a málem by ho i objala, kdyby přitom skoro nerozlila tu báječnou horkou čokoládu.

,,Dávej pozor ty třeštidlo" rozesmál se Peter, i když jej její slova dojala. Už nějakou dobu věděl, že mu Mary není lhostejná. Líbila se mu o tom žádná. Nechtěl však nic uspěchat. Spěch ničemu nepomáhá, spíše odrazuje.

,,Nojo nojo, moc děkuju. Můžu ti za to číst chceš?" otevřela znovu knížku a začala nahlas tam ke skončila předtím. Peter se zaposlouchal do jejího melodického hlasu, umět zaujmout posluchače předčítáním je náročné umění.

,, Třeba mně, strýčku, Vánoce nepřinesly ani žádné zlato a stříbro, ani penízek do kapsy, ale přece jsou to blažené a milé svátky, kdy si lidé pán i nepán, bez rozdílu a ochotně, otvírají svá srdce. Je to smířlivá doba, je to nejkrásnější doba v roce, kdy spolu lidé nejvíce soucítí. A jsou zas v pravdě lidmi. Člověk zažívá zvláštní blaženost, jakou jindy nepocítí. Bůh žehnej Vánocům a dík za ně," Pomocník v komůrce bezděky zatleskal, a naznačil tak, že se vším, co řekl Scroogeův synovec Fred, z celé duše souhlasí.

Ale vzápětí se vzpamatoval, jako by se dopustil hříchu a nehorázného činu. Začal snaživě načechrávat oheň, a tak se mu podařilo nadobro uhasit poslední kmitavou jiskru. „Jestli se ještě jednou ozvete," křikl Scrooge na pomocníka, „tak oslavíte Vánoce, tím, že vyletíte na mráz!"„No, ty jsi mi nějaký řečník, můj milý!" obrátil se na synovce, „Že už rovnou nekandiduješ do parlamentu!" „Nezlobte se, strýčku. Prosím, přijdeš k nám zítra na oběd, vid ?" Scrooge mu na pozvání odpověděl, aby si šel i se svým obědem klidně až do horoucího pekla. ,,Ale proč?" zvýšil hlas Fred. „Proč nepřijdete?" „Řekni mi, proč ses vůbec ženil?" zeptal se Scrooge „Protože jsem se zamiloval."„Protože ses zamiloval!" ušklíbl se Scrooge, jako by láska byla ještě daleko směšnější než oslava Vánoc."

,,Scrooge je ale pitomec!" vyjekl zničehonic zaníceně Peter a Mary sebou zase maličko cukla a uvědomila si, že je stále ještě v Bradavicích ve společenské místnosti Nebelvíru a nikoli tam někde v Londýně v 19.století v podniku pana Scrooge.

,,Jo to tedy je, Vánoce přeci nejsou směšné a už vůbec nemají být výdělečné." Řekla Mary ještě stále zasněně.

,,Myslel jsem to, jaký má názor na lásku, protože láska...to je přece to nejúžasnější co může člověka potkat ne?" 

,,Zřejmě a proto kvůli ní mají lidi depky" rozesmála se Mary a Peter na ni nechápavě pohlédl.

,,Co je na tom vtipného ?"

,,Nic radši, budu číst dál. Teda jestli chceš," Peter se zaculil jako měsíček na hnoji

,,Samozřejmě, že chci" Najednou se k ní naklonil a ona ucítila jeho ústa na svých. Prchlivý okamžik děsu, vystřídalo vzrušení.

________________________________________________________________________
Pěkný 3.prosinec přeju

No vždycky když se Andy snaží psát o romantice tak to dopadne nějak meh, ale tohle se myslím celkem povedlo (na to po jakých událostech jsem to psala tak jo🤣). A když už nic, aspoň ta Vánoční koleda a horká čokoláda s marsmallows je na tom dobrá.

A přiznejte, se kdo nemá rád horkou čokoládu s marshmallows, veď to je ta nejúžasnější věc ❤🤣

Tak užívejte krásného dne a zase zítra

Andy

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro