Hibernie – království Clonmel – Dun Kilty

V královských zahradách bylo toho dne rušno a Brian neměl šanci odsud odejít, ne dřív, než mu skončí hodina lukostřelby. Znovu napnul dlouhý luk a zamířil, jeho ruka však pustila šíp dřív, než měla a šíp nedoletěl ani k terči, další střela nebyla o moc lepší a třetí šíp se zapíchl jen do okraje slaměného terče.

,,Ty si ale nešika bratře," zamířila ke střelci hnědovlasá dívka v šatech barvy půlnoční modři, které jí velmi ladily k očím téže barvy.

,,Hmm mám špatný den," odvětil a pokynul jí, aby si to teda zkusila ona. Dívka si vzala luk do ruky a zamířila na jeden ze vzdálenějších terčů.

,,Prásk," místo toho, aby se strefila do slaměného terče zasáhla dřevěný podstavec a ten se s hlasitým prásknutím složil.

,,Žádný učený z nebe nespadl, ale nemehla jakoby, shazovali, že?" Podotknul princův učitel k výkonu obou sourozenců.

,,Nepřesuneme se raději k šermu mistře Kyrelli?" otázal se Brian svého učitele a ten souhlasil.

,,To nepůjde bratře, přišla jsem ti vyřídit že, máš jít za otcem, chce ti něco důležitého sdělit."

,,A to jsi mi to nemohla říct hned Caitlyn! Beztak to budou zase jen nějaké výtky a kdovíco," zakroutil hlavou Brian, přehodil si luk s toulcem a šípy přes rameno a vydal se do hradu. Jeho sestra ho následovala jednak proto, že byla tuze zvědavá, o čem bude její otec s Brianem mluvit a jednak proto, aby se vzdálila od dvorní dámy/ vychovatelky, která ji měla na starost.

Jenže Caitlyn nebavilo sedět v zahradním altánku a pít čaj nebo vyšívat, když panovalo takové horko. Mnohem raději by se schovala v zámecké knihovně a studovala historii dávných zemí. Mezi ní a Brianem byly propastný rozdíl čtyř let. Zatímco Brian se neustále vytrácel ven, utíkal z královských lekcí Heraldiky, Chronologie, Rétoriky a zejména Diplomatiky. Pak to dopadalo tak, že se potuloval na koni či pěšky po okolní krajině a lesích, pochopitelně s věrným psem v patách. Jeho sestru však bavilo studovat rozmanité (či jak by řekl Brian na hlavu postavené a postrádající logiku) heraldické zákonitosti, datové motanice a zvyky cizích zemí. Též jazyky se báječně učila, takže budoucí choť měl zaručené, že jeho dáma bude velmi vzdělaná.

***

,,Je to ještě kluk, netahej ho do vladařských záležitostí Clonmelu. S tím si může lámat hlavu potom," dořekla právě králova choť svůj názor, který ne vždy prosazovala, ale když se jednalo o její děti, měla, jak se říká rozumu na rozdávání.

,,Už dávno není malé dítě, to jen ty ho tak pořád vidíš, stejně jako Caitlyn. Jednou po mě převezme trůn, musí vědět, jak vladařské záležitosti fungují. Nehledě na to, že musíme zarazit to jeho věčné utíkání z hodin," pronesl ostře král, zatímco neklidně přecházel po místnosti sem tam. Bylo opravdu horko až dusno toho dne, nejraději by se sebral a odjel někam do stínů blízkého lesa, nechal všechny své starosti na hradě, ať se o to stará někdo jiný. Jenže nemohl. Na to ho až příliš svazovala královská povinnost. Většinou když byl na Briana až příliš rozčilený, někde v koutku duše mu záviděl tu relativní volnost, kterou on neměl. 

,,Matka své děti vždy budeš vidět mateřskýma očima, i když budou dospělé," odvětila mu klidně  a pranic si nevšímala jeho zatrpklosti. Dál pracovala na složité výšivce s přírodním motivem, jako by momentálně neexistovalo nic důležitějšího. Isla vždy vypadala jako ztělesněná laskavost a trpělivost

Ozvalo se krátké zaklepání a poté dovnitř vešel mladík s lukem stále ještě přehozeným přes rameno a dívka šla váhavě za ním.

,,Chtěl jsi mě vidět otče?"

,,Ano, pojď dál," gestem jej vyzval otec.

,,Jak ti jde šerm Briane?" optal se namátkou jako by nic. Jenže ani v nejmenším to tak nepůsobilo.

,, Právě jsem se chtěl vydat na hodinu šermu otče," odvětil pohotově mladík a ramena se mu trochu uvolnila, už myslel, že ho otec chce zase za něco kárat.

,,Dobrá, však já tě dlouho nezdržím. Půjdu rovnou k věci," zvedl listinu s přivěšenou pečetí z černého vosku.

,,Král Trevelyan nás zve abychom se zúčastnili zásnub jeho syna Trevina s dcerou Galického krále. A obnovíme tím také smlouvu, kterou s touto zemí máme," Brian na svého otce hleděl tak trochu jako spadlý z višně.

,,S jakouže zemí to máme mít mírovou smlouvu?"

,,Přece s Celtikou ty hloupý," ozvala se Caitlyn, která to už nemohla vydržet.

,,Vezmete mě sebou otče?" obrátila se na otce.

,,V žádném případě Caitlyn, a co tu vůbec děláš?"

,,Byla jsem zvědavá," pokrčila rameny dívka jako by to vysvětlovalo vše.

,,Nuže dobrá, zítra vyrážíme. A po cestě navštívíme přátele v Araluenu," a pak dodal.

,,Ty Caitlynt, zůstaneš doma s matkou a bez diskuse," když viděl, jak jeho dcera otevřela pusu k dalšímu protestu.

,,Dobře otče," pípla nakonec a pak se raději z této místnosti vypařila a Brian byl rovněž propuštěn, ač nerad, ke svým povinnostem.

,,Neměl jsi na ně být tak přísný," povzdechla si Isla a na tváři se zračily obavy. Království bude pár týdnů bez krále, a to se vždy můžou objevit nesnáze.

___________________________________________________________________________
Krásný 19.prosinec přeji
Opět tu máme HU okénko z Hibernie a to přímo z Dun Kilty. Jak mě tohle bavilo, vymýšlet následníky Ferrisovy a Haltovy sestry z jejich rodové linie. Na její počest jsem tak pojmenovala její vnučku, Brianovu sestru. Caitlyn je hodně fancy prostě🤣

Andy❤