Byl to Liamuv otec. FRANK. Jaj to snad neni mozny. To je jeho tata. Ja myslela ze mu rodice umrely pri autonehode. Snad po me nebude chtit penize. Protoze mu asi nic dat nemuzu. Jelikoz jsem na dne i s penezma. "Ahoj Nikky. Jsem Frank. Liamuv otec pravy otec. Neboj nic po tobe nebudu chtit ani penize. Ja jsem ochodnik s velkou prodejnou na kozesiny a lucerny. Takze vydelavam dost. Nebudu to chtit vratit. Chci aby Liam zil. "Rekl Frank. A ja se otocila na Liama ktery neustale spi. Na pristrojich se mu furt hejbala ta sipka nahoru a dolu. Moc jsem se o neho bala. Byla jsem furt s nim. Ani jsem nesla na zachod. Nechci aby se mu neco nestalo chci aby zil. Byl tu semnou a se svym tatou pravym tatou. Snad bude v poradku. "Ja vim ze mi nechcete ublizit. Ale i tak bych chtela abyste mi rekl jak jste poznal Liamovou mamu. A proc jste ho opustil? Pak vam budu mozna verit."rekla jsem a sedla si vedle Liama. Chytla jsem Liama za ruku ale byla jsem otocena na jeho tatu. Ktery stal u postele a koukal se na me. "No.. bude to ale na dlouho. Snad vam to nebude vadit." Rekl Frank. " No myslim ze nebude. Muzete klidne vypravet Franku. "Rekla jsem a cekala az zacne vypravet. Trvali to asi 3 hodiny. Kdyz dokoncil vypraveni ze slovy "Jsem rad ze jsem ho konecne nasel. Meho syna." Rekl Frank. A ja jsem tam sedela a malem jsem se totalne rozbrecela. A pak se najednou Liam probudil a koukal nejdriv na me a pak na Franka. Pak zase prohlasil. "Snad to neni ten clovek z ty banky. Ja mu uz nic nedluzim."rekl Liam a ja si musela uchechtnout. "Lasko neboj.. tohle je..."ani jsem to nedokazala rict. "To je v poradku ja mu to reknu. AHOJ synku. Jsem Frank. Tvuj pravy Biologicky otec." Rekl Frank a Liam se jen na neho koukal jak blazen. "To neni mozny moje neprava matka mi rikala ze nikdo neprezil ze vsichni zemrely tak jak si me teda nasel?"rekl Liam a dal si ruce v bok. "To byla jenom tvohe zakony zastupce. A myslim ze udelala chybu kdyz ti nerekla ze jsem prezil. Bohuzel tvoje biologicka matka zemrela pri plavbe na lodi ktera se v roce 1958 potopila. A byla na ty lodi. Takze jsem ti zbyl jenom ja. Jo a abys pochopil. Co jsem mel na mysli. Prezil jsi jenom ty a ja. A jeste par lidi prezilo. Dostaly jsme se na beřh a ja jsem nezastavoval pokracoval jsem dal v ceste. Potreboval si pomoc lekarskou pomoc. Tak jsem sel do nejblizsiho mesta. Ktery se jmenoval Kentacky. Byl jsem tak slabi ze jsem upadl a tebe zachytila tvohe adoptivni matka. A ted jsem te nasel Synku. "Rekl Frank a Liam se na neho koukal. Byla jsem rada ze o tom Liam uz vi. Dala jsem mu pusu na celo.. a pak jsem s Liamovym tatou odesla do naseho domu.

*O par mesicu pozdeji.*

Jela jsem zrovna rychle nakoupit kdyz mi zavolal Frank. "Musis se rychle vratit Liamovi je spatne uz jsem volal sanitku." Rekl Frank a ja hned vratila ryzi v pytliku. A prosla jsem rychle pokladnou. A rychle jsem jela domu. Kde uz byla sanitka a zrovna nakladala Liama. Celou dobu jsem byla s nim. V nemocnici zjistily ze ma krvaceny do mozku a nestacily ho zachranit. Stala jsem u pana doktora a byla jsem uplne na dne. Jedinej chlap v mem zivote a on umre. Frank byl tak moc hodny. Ze jsem u neho mohla bydlet. Bydlela jsem u neho furt. Dokonce zivota.

Tak.. tohle je konec pribehu..
Ano nevim. Nejak se mi dotoho nechtelo uz dal psat. Ale nebojte snad brzo zacnu psat novy pribeh. Tak pa. Oxoxoxi