Havránek po zbytek noci skoro nespal. Proto vstal brzy a šel si zalovit. Ulovil dvě myši a jednoho vrabce, když slunce už vyšlo. Vzal je obě myši i vrabce do tlamičky a šel zpátky do doupěte, kde Hvězda čistila srst Lasičce a Skvrnka se přehrabovala v bylinkách. Havránek mňoukl na pozdrav. Hvězda jen kývla, Lasička se mu jako obvykle začala nadšeně motat mezi nohama a Skvrnka zavrněla. ,,Dobré ráno Havránku. Vidím, že jsi něco ulovil." Usmála se a přišla k němu blíž. Havránek jí úsměv oplatil a kořist položil na zem. ,,Snídaně." Řekl a Lasička si hned vzala jednu tlustou a celkem velkou myš a rozdělila si jí s Hvězdou. Havránek si vzal tu druhou a Skvrnka snědla vrabce.

Po chvíli Hvězda vstala a oklepala se. ,,Půjdu na hlídku." Řekla prostě a chystala se vyrazit. ,,Jdu s tebou!" Řekla Lasička, ale Hvězda švihla ocasem na důraz toho že ne. Lasička se teda jen zklamaně posadila a svěsila uši. Když Hvězda odešla, Skvrnka se na ni usmála. ,,Nechceš zajít k Zářivým skalám?" Řekla a Lasička střihla ušima. ,,Ty mě tam pustíš?" Zeptala se a Skvrnka přikývla. ,,Už jsi dost velká." Lasička zajásala a vyběhla z doupěte. Zářivé skály, byly takové nízké a hladké skály, které stály u řeky a svítilo na ně slunce. Krásně hřály.

,,Lasička má Hvězdu hodně ráda že?" Zeptal se Havránek a otočil se na Skvrnku. ,,Ano, ona... Hvězda se o ní musela starat, když jsem s nima nebyla. Lasička k ní má silnější pouto než ke mně." Odpověděla a usmála se. Havránek neznal příběh těchto tří sester a celkem ho zajímal. Nechtěl však vyzvídat. ,,Skvrnko, totiž... Nechceš se jít někam projít?" Zeptal se nejistě. Skvrnka však zavrněla. ,,To víš, že ano. Ráda se projdu. S tebou." Usmála se a vstala. Havránek se zářivě usmál a také vstal. Společně vyšli z doupěte a vydali se do prostřed lesa, kde byla taková mýtina plná mechu a na kterou svítilo slunce.

Ani jeden z nich nic neřekl, jen šli vedle sebe a usmívali se. Na mýtině strávili dobrou chvilku, když slyšeli zavřeštění. Kočičí. Havránek se Skvrnkou se na sebe vyděšeně podívali a vydali se za zvukem. Za chvíli oba stáli mezi několika tlustýma stromama a když Havránek viděl zraněnou Hvězdu a dvě krysí těla, neuvěřitelně se zděsil. Tlapkou si zakryl své zraněné oko a zornička v tom zdravém se rozšířila při vzpomínce jak krysa napadla jeho. Jaké byl tehdy hloupé kotě, co by se stalo kdyby ho tehdy Aron s Plamínkem nezachránili. Rozklepaně couvl. ,,Hvězdo! Co se stalo?" Zeptala se Skvrnka a naklonila se k Hvězdě, které vytékala z tlamičky a z pravého ramene krev. ,,Krysy... Hodně krys." Zakašlala Hvězda a ztěžka vstala. ,,Utekly. Směrem k Zářivým skalám." Řekla a Havránek se Skvrnkou se na sebe vystrašeně podívali. Havránek si vyplašeně pomyslel: To ne... Lasičko...