Dokud dýchám, doufám ... a tak mám naději na život.

***

Jedné letní noci v kouzelné vesničce jménem Godrikův Důl

Anno Domini 1976

Z pohledu Jamese

,,A voněla po jablkách a skořici...víš co to je? Je to jako ...jako jablkový závin se skořicí a hrozinkami. Jako bys neustále čichal k čerstvému jablečnému závinu."

,,Vážně teď přirovnal Catherine k jablečnému závinu?" zašeptal Peter, ale já na něj sykl.

,,Pšššt bud ticho!"

,,A voněla taky po fialkách, to když...," Sirius hlasitě naříkal, a přitom oběma rukama třímal láhev ohnivé whisky. Vzal jsem ho kolem ramen a on se mi opřel o rameno. V životě jsem ho neviděl takhle zřízeného a nemyslím tím jen, že byl totálně namol.

,,Je to velmi smutné ovšem...ale nemyslíš, že by se to dalo ještě nějak spravit?" otázal jsem se jej, třebaže jsem tak nějak tušil, že je to totálně zbytečný.

,,To se -nedá -nedá spravit. Chápeš? Je šlus. Říkala, že už se mnou nikdy nepromluví," naříkal. Byl to zoufalý pohled.

***

Před několika hodinami

Z pohledu 3.osoby

,,Jakmile odsud odejdeš, už nikdy nebudeš součástí rodiny. NEBUDEŠ BLACK! NADOSMRTI BUDEŠ ZOSTUZEN!" řvala postarší dáma na svého syna, který se jen tak ležérně opíral o sloupek u paty schodů.

,,Víš co? Mě už je to jedno, lepší žít v zostuzení a beze jména, než tady," opáčil, pak kývl na svého bratra, který stál nahoře na konci schodiště se slzami v očích, otočil se, vzal svůj kufr a prošel celou dlouhou chodbou kolem své matky. Otevřel dveře.

,,Sbohem" vyřkl poslední slovo a zmizel z temnoty domu do sluncem zalitého letního dne. Bylo to jako vysvobození z Očistce, ba co z Očistce, z nejspodnější části Tartaru.

***

Z pohledu Siriuse

,,Cathy! Catherine! Prosím," prosebně jsem hleděl na svou kamarádku. Jestliže mi, kdy na nějaké dívce záleželo, tak to byla Cathy. Byli jsme kamarádi už od dětství.

,,Nemůžu Siriusi, teta mě přizabije, jestliže zjistí, že tu jsi. Určitě už se jí doneslo, co jsi provedl, vsadím se, že tvoje matka už jí to stihla vyslepičit. Je to nebezpečné,"

,,Za trochu rizika život stojí. Myslel jsem, že sdílíš stejné myšlenky," odfrknul jsem si.

,,Ale ano jen, mám ráda svůj život a nechci o něj přijít," odvětila a chtěla zavřít okno.

,,Takže nakonec sis vybrala život poslušné čistokrevné ovce ano? Jsi zrádce Cath! Zradilas naše přátelství," křikl jsem na ni naposledy, než zavřela okno. Byl jsem totálně v hajzlu, beze jména, bez rodiny, bez střechy nad hlavou.

Vydal jsem se i kufrem do ulic medlovského Londýna.

Jak mě posléze toho večera napadlo ocitnout se u Potterových v Godrikově Dole nemám tušení, jen vím, že jsem se přemístil, když mě vyhodili z jednoho baru. A má volba zřejmě padla na domov mého nejlepšího kamaráda z Bradavic.

***

Z pohledu Jamese

Nejhorší věcí, když se dalšího dne ráno probudíte, je bezesporu ta úporná bolest hlavy, kocovina a v lepším případě i ta mlha v paměti. Jenže já mám tak dobrého pamatováka, že si z devadesáti procent věci pamatuju. Ovšem Sirius takové štěstí nemá, teda pokud nejde o nějaký výjimečný případ. A o Peterovi ani nemluvě, protože ten běžel pozdravit záchodovou mísu jako první. A aby toho nebylo málo, ještě nás všechny zdrbala moje mamka, že co si jako myslíme, že ona nepřijde na to, co se jí děje za zády.

,,Na to, že už máš po NKÚ, se vůbec nechováš rozumně a tvoji kamarádi jakbysmet. Měli byste se stydět!" zaláteřila ještě a při odchodu bouchla dveřmi, načež jsem se chytnul za hlavu, v které jak kdyby se zabydleli permoníci se svými kladivy.

,,Co se to vlastně včera dělo?" zeptal se Tichoš zatímco se vymotával z pokrývky z které se posléze vykutálela i prázdná lahev od whisky přičemž další dvě se válely pod mou postelí.

,,Vážně ti musím říkat všechno?" obrátil jsem se na něj se zvednutým obočím, když se Peter vrátil z koupelny.

,,Asi ne, jen,"

,,Neboj neudělal jsi žádný trapas, teda minimálně ne tady. Cos dělal předtím když ses motal po Londýně těžko říct," myknul jsem rameny.

,,Kámo podělal sis to s Catherine, teda minimálně tos včera říkal a možná taky kvůli tomu jsme se naložili do lihu," vybalil na něj Červíček upřímně. Nikdy nešel pro upřímnou a mnohdy krutou pravdu daleko. Tichošlápek zaúpěl a chytnul se za hlavu. Peter po něm hodil mokrý ručník, který si přinesl z koupelny a on si ho vděčně připleskl na hlavu.

,,Tohle je v prdeli to vám říkám rovnou, s Cathy jsem se nikdy nepohádal od té doby, co nám bylo deset. Budu se stydět jí přijít na oči," zakňučel doslova jako ten pes v kterého se proměňuje.

Taky mi nebylo zrovna nejlépe. Bylo naprosto jasné, že pitím se nic nevyřeší a naše hlavní starost byla, co teď bude se Siriem. Byl jsem si jistý, že na něco přijdeme i když jsme byli momentálně zaneprázdněni návštěvou naší staré známé kocoviny.

­­­***

O dva dny později

Z pohledu Siriuse

,,Siriusi! Přišel ti dopis a představ si od koho!" křičel James, zatímco já bleskurychle sjel dolů po zábradlí až jsem dole málem upadl na držku. Rychle jsem po něm chňapl.

,,To je od Andy! Sestřenka Andromeda si vzpomněla na chudáka Siria, och můj ty Merline to je milé," vyřkl jsem a přelétl dopis očima.

,,Zve nás na návštěvu, a že má pro mě překvapení. U Godrika začínám se bát," prohrábl jsem si rukou vlasy a mrknul na Jamese.

,,Jasný, jsi další vyděděnec bodejť by tě nepozvala na čaj a kus řeči," začal se chlámat jako sešňupnutý blázen.

,,Jdi s tím do háje," naznačil jsem ústy, ale v duchu jsem tomu byl rád.

***

,,Jsi si jistý, že jsme na správné adrese?" rýpnul si opět do mě, když jsme vystupovali z mudlovského autobusu v nejmenované mudlovské vesničce.

,,Určitě, sice jsem tu nikdy nebyl, ale jsem si na sto procent jistý," ušklíbnul jsem se a zamířil ulicí dál a hledal ten správný dům.

,,Říkal jsi přece, že je to tvoje oblíbená sestřenka," namítnul zase James plný pochybností.

,,To jo, ale kámo víš, jak dlouho jsem ji neviděl? Hele koukej, co tam ten?" ukázal jsem na osamocený dům na konci ulice. 

***
,,Sestřenko Andromedo," vrhnul jsem se na o pár let starší tmavovlasou ženu, abych ji obejmul.

,,Propáníčka Sirie, opravdu jsi dorazil. Ani nevíš jak jsem ráda, že tě vidím. Pojďte dál hoši,"

Jejich domek nebyl největší, ale mě se líbil. Vešli jsme do prostorné chodby a z tama nás vedla do obýváku, který byl propojen z kuchyní.

,,Tede! Podívej kdo nás přišel navštívit," zavolala na muže sedícího na gauči, zatímco si hrál s malou holčičkou. Vstal aby nás pozdravil, zatímco jejich dcerka se schovávala za otcem, rošťácky jsem na ni mrknul.

,,Ahoj Tede," pozdravil jsem ho a potřásli jsme si rukama.

,,Těší mě, že tě poznávám Siriusi. Takže už si od nich taky utekl ? Báječné, tak aspoň Meda nebude jediná černá ovce rodiny. Asi o ní nemluví, zrovna v nejlepším, že?" Usmál se blahosklonně Ted.

,,Spíš bílá ovce rodiny, když jsou to Blackovi. Pokud teda někoho zajímá můj názor," ozval se Dvanácterák značně podrážděně, že se na něj zapomnělo.

,,Jsem James Potter, tady Siriho nejlepší kámoš," představil se Tedovi i Dromedě. Hned si padli do oka.

Když jsme seděli u kávy, čaje a sušenek a drbali tu prohnilou rodinku Blacků, najednou se malá holčička myslím, že se jmenovala Dora nebo tak nějak, naprosto nevinně zeptala svojí mamky.

,,Mami a můžu už jít pro to překvapení? Určitě je nedočkavá," Dromeda na ni povzbudivě kývla a ve mně začalo klíčit semínko podezření. Když Dora odcupitala nahoru, začali se James s Tedem bavit o famfrpálu, jenže já byl jako na trní.

Když se ozvaly opět kroky, vymrštil jsem se z gauče jak kdybych si sedl na ježka. Zdráhal jsem se uvěřit tomu co vidím. Za malou Dorou šla dívka, kterou jsem myslel, že už nikdy neuvidím.

,,Cathy!" Vykřikl jsem překvapením a rozběhl se k ní. Po tváři se jí rozlil úsměv a pak mi skočila do náruče. Já se s ní zatočil div jsem nespadl. Pak jsem ji pustil na zem.

,,Co tady děláš?"
,,Siriusi tak ráda, tě vidím."
Vyhrkli jsme oba zaráz a rozesmáli se. Pak jsem ji pobídl ať mluví první.

,,Byla jsem smutná z toho co se stalo. A tak mě napadlo, napsat tady Andromedě a ona slíbila, že mi pomůže se s tebou vidět," říkala a já měl co dělat, abych se nerozbrečel. Tolik jsem se styděl za to jak jsem se toho večera choval.

,,Cathy, já ti dlužím omluvu. Já, choval jsem se jako pitomec. Promiň, byl jsem tak naštvaný. Nevím jestli mi to ještě někdy odpustíš," doufal jsem, že to není příliš.

,,Samozřejmě, že ti odpustím Siriusi. Víš, že ani já, se nezachovala jako pravá kamarádka. Tolik mě to mrzelo," obejmula mě. Takže nakonec jsme se usmířili a dopadlo to dobře. Dokonce víc než dobře.

***
Večer jsme spolu leželi venku na zahradě Tonksových a pozorovali hvězdy.

,,Koukej, víš co je tamhleta?" Ukázala rukou na tu nejjasnější hvězdu nad námi. Přivinul jsem si ji k sobě ještě blíž, už tak ležela na mě.

,,No jasně, že vím. To je psí hvězda. Moje hvězda," odpověděl jsem se smíchem.

,,Mazlím se s hvězdou, no není to úžasné," zazubí se Cathy a mně se po těle rozlije báječný pocit.

,,Mám tě rád Cathy, víš to, že jo?" Pošeptal jsem jí, zatímco jsem ji hladil po vlasech.

,,Vím, už dlouho to vím. Taky tě mám ráda Siriusi," odvětila. Bylo by to všechno báječné, kdyby nás nevyrušil hluk zpoza nedalekého keře.

,,Tak kdy se konečně políbí, říkal jsi, že se budou cicmat," ozval se tichý holčičí hlásek.

,,Neboj, dej jim čas. Dřív nebo později k tomu určitě dojde," uslyšel jsem Jamesův šepot a štěkavě jsem se rozesmál.

,,Kazišuci jedni," zamumlala ještě Cathy.

____________________________________
Zdravíčko
Nakonec se mi podařilo dopsat i Hvězdy, sice tohle měla být původně kapitolovka, ale nějako se mi to nedařilo tak jsem z toho udělala aspoň jednodílovku.

A o kom jiném psát, než o naší úžasné Siriášce 🤣

Andy 🔥