6. Cliche Volno YouTuberů

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Vitaa
Seděl jsem u stolu naproti Alee. Objednal jsem nějaký jídlo. Nevím přesně, jak se to jmenovalo, protože jsme byli v čínké restauraci, ale rozhodně to bylo lepší, než ve školní jídelně. Tak jsme papali, kecali, kecali a pak zase papali, dokuď jsme to nedopapali. xD „Moje... Naše škola je fakt skvělá... Jako... Jsou v ní trochu dementi, ale zvykneš si!" zazubil jsem se. „Tak když jsou tam TROCHU dementi, tak nechápu, co tam děláš ty!" ušklíbla se. Koukl jsem se na ní. „Protože ty jsi velký dement!" začala se smát. „Nejsi náhodou trochu drzá?" zamračil jsem se. „Jsem drzá! Toho sis nevšiml?" ušklíbla se. Pak jsme se šli projít. I když je pravda, že když se zlobila, vypadala, jak stará želva (xD), tak se mi líbila, protože proč ne... Beztak by byl náš ship nejlepší, co kdy existoval. Když jsme došli někam... To si domyslete, třeba na střechu, tak jsem se jí podívl do očí. „Copak? Nebylo to tak hrozný, co?" zeptal jsem se s úšklebkem. „No... Mohlo to být horší!" řekla a přistoupila ke mě blíž. Usmál jsem se. „A to v mém případě znamená, že to bylo moc fajn!" přistoupila ještě o krok. Byli jsme k sobě tváří tvář div jsme se nedotýkali nosy. A pak... Jsem jí vzal pod bradou a něžně políbil. A jestli si říkáte, že to bylo příliš brzy, tak mě váš názor vůbec nezajímá. ;) Stejně je tohle cliche FF. Co jste čekali, když jste klikli na tlačítko : „Číst" ?

Moon
Doslova jsem utíkal z místa činnu, jako malá holka, které někdo ukradl panenku. Divím se, že jsem nezakopl o svoje vlastní nohy. Doběhl jsem domů, kde jsem bydlel společně s klukama a zabouchl za sebou dveře, jakoby mě naháněl Ondra Vlček s Taryho figurkou v ruce. Ptal jsem se sám sebe na velmi důležitou otázku. A to tu, jestli jsem debil nebo jo... A nakonec jsem došel k názoru, že jsem debil! Měl jsem počkat... Teď mě buď bude milovat nebo nenávidět. Nic mezi tím! Zahlédl jsem Vitu, jak sedí na gauči. „Ahoj!" řekl jsem. „Psssst!" utišil mě bez pozdravu a ukázal na spící Aleu, která mu sedoležela na klíně. Těžko říct, proč jsem první viděl Vitu a pak jí... Dejme tomu, že třeba... Měla na sobě neviditelný plášť z Harryho Pottera. „Co rande?" zeptal se tiše. Jen jsem mávnul rukou a šel nahoru. Šel jsem spát. Po týdnu ve škole snad prospím celý víkend. A budu dělat, že jsem nespal ve škole při vyúčtování.

Vetus
Tancoval jsem na párty a také zpíval, což bylo nesnesitelné pro mnoho mých spolužáků a tak mě pořád mlátili. Ale já si toho nevšímal a zpíval dál, dokuď jsem neměl úplně placatou hlavu. Tak jsem si jí narovnal a zpíval dál. Pak jsme si dali naprosto "krásný" duet se Stellou, ve kterém všicni umírali. Jedna strana na totální záchvat smíchu a druhá na... Něco z ušima. Nevim! Copak jsem doktor? Ne! Jsem youtuber! Mám právo být blbej! Když to zkončilo, tak jsem šel domů. Kam jinam taky? Zvláště, když to trvalo tak dlouho. Budu se koukat na YouTube nebo hrát minecraft. Video natočím zítra. A cestou jsem vrazil do Stelly. Vím, že jsem do ní nemohl vrazit, když šla stejným směrem, jako já, ale nějak to autorka musela vymyslet. Tak si třeba ve třídě zapomněla tatranku. „Eh... Promiň!" řekl jsem omluvně. „Pohoda!" prohlásila. A nakonec jsme se šli projít, zkončilo to pusou a šla přespat ke mě. Dál se toho dozvíte v dalších pohledech, protože je autorka moc líná. xD

Dejzr
Lea je naštvaná... Netěším se na konec víkendu. To bude zase keců... Ale jinou holku si stejně nesženu. Lea je přeci jenom moje! Každopádně jsem se opil sirupem proti kašli, který jsem šňupoval ušima. Choval jsem se, jak úplný dement, což je normální, takže se prakticky nic nezměnilo. Cestou domů jsem upadl na cestě a rozbil jsem si mozek, který nemám, takže se mi vlastně nic nestalo. Jen jsem chtěl spát, tak jsem usnul ve sněhu. A pak mě tam našla nějaká holčička, která si myslela, že jsem plyšový medvěd, od kterého nemám vzhledem moc daleko. Tak si mě odtáhla domů, kde jsem se probudil a vyskočil oknem a zdrhal pryč. Holčička pak celou noc brečela... A jak to vím? Taky bych brečel, kdyby mi jako malému utekl plyšák, jako já. Jsem prostě dobrej!

Mattem
Vrátil jsem se pozdě. Byl jsem celý den s Cat. A když jsem přišel domů, byli tam rovnou DVĚ holky... Už jsem myslel, že boduje Vitaa, ale jedna byla Vetuse. Tak jsem si jich nevšímal a šel k Dominovi, který měl to období obtížného balení za sebou stejně, jako já. A tak jsme si povídali o různých smyslech a nesmyslech a spíše o těch nesmyslech. A pak přišel Attack. Mysleli jsme, jestli nemá také holku, ale neměl. Chudák. A já myslel, že jsou netopýři společnští. Očividně ne.

Attack
Když jsem vešel domů, zahlédl jsem Dominika a Matyho, jak melou nějaké nesmysly. Pak jsem viděl "polomrtvou" Aleu u Vity v náruči a ve vedlejší místnosti jsem zahlédl Vetuse a Stellu, jak se líbají. Rozběhl jsem se na hajzl. Ne! Nemyslím tím Babiše, ale záchod! A tam jsem se zhroutil a bulel, jak malá holka, ke které mě lodé velice rádi přirovnávají. A pak jsem tam usnul. Ach jo! Všichni mají holku. Jenom já ne! (Ten pocit, když v real live je nejspíše jediný, kdo má holku. xD)

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro