Albus seděl u jezera a z povzdáli pozoroval, jak si jeho nejlepší přítel Scorpius domlouvá schůzku s Rose Weasleyovou. Byl z toho nervózní. Vždycky to dopadlo stejně, Rose Scorpiuse odpálkovala a jeho kamarád se chvilku trápil a po nějaké době to zkusil znova, se stejným výsledkem. Poslední dobou se už ani moc netrápil, jeho interakce s Rose připomínaly nějakou hru, v níž oba hráli svou přidělenou roli. Albus v tom měl jasno. Rose si prostě Scorpiuse nezaslouží. On sám by věděl o někom, kdo by dokázal ocenit, jak je Scorpius milý, chytrý, hezký... prostě dokonalý. Zasněně na něj zíral, jak se k němu vrací. Něco bylo jinak. Scorpius se tvářil vyděšeně. Co mu ta holka provedla tentokrát? 

Scorpius si k němu přisedl. Možná těsněji než obvykle. Měl husí kůži, asi mu byla zima. Byl už podzim a u jezera docela foukalo. Albus přes ně oba přehodil svůj hábit a tázavě se na Scorpiuse podíval.

„Stalo se něco? Zase tě odmítla?"

Scorpius vypadal jako hromádka neštěstí. „Právě že ne. Souhlasila."

Albusovi se srdce propadlo až do kalhot. Měl by to svému příteli přát, ale cítil se tak nešťastně... Dokud byl Scorpius volný, měl maličkou naději, že jednou, až bude trochu odvážnější, se Scorpiusovi vyzná ze svých citů a Scorpius ho aspoň vyslechne... Teď bylo všechno ztraceno, jeho kamarád bude ve vztahu s Rose a Albus zůstane jen jeho kamarádem, navíc nejspíš otravným kamarádem, který nemá rád jeho přítelkyni.

Scorpius se ovšem tvářil úplně jinak, než by se dalo očekávat poté, co přemluví se schůzce dívku svého srdce.

„Nemáš radost?" zeptal se opatrně.

Scorpius zavrtěl hlavou.

„Myslel jsem, že budeš štěstím bez sebe. Proč jsi ji teda zval, když s ní nechceš chodit?"

Scorpius hluboce vzdychl.

„Protože jsem myslel, že mi dá košem jako vždycky."

„Nejsi do ní zamilovaný?"

„Nejsem. Nikdy jsem nebyl."

„Nerozumím tomu," řekl Albus.

Scorpius se na něj nešťastně podíval.

„Zval jsem Rose kvůli tomu, aby někdo, koho mám doopravdy rád, začal žárlit. Aby si mě všiml a třeba si uvědomil, že má šanci. Evidentně to tomu klukovi vůbec nedošlo."

„Klukovi? Ty máš rád kluka?" Albus byl opravdu překvapený. A to si myslel, že Scorpiuse zná.

„Sakra Albusi, to sis vážně nevšiml, že miluju tebe?" vyhrkl Scorpius a zakryl si oči dlaněmi.

„Počkej, ty miluješ mě?"

Scorpius přikývl. „Vždycky jsem tě miloval."

Albus cítil, jak se jeho přítel chvěje, možná zimou, možná strachem. Pevně ho stiskl ve svém náručí.

„A já jsem vždycky miloval tebe. Jen jsem ti to nechtěl říkat, protože jsem si myslel, že stojíš o Rose."

„Asi jsem to všechno pokazil," zašeptal Scorpius.

„Nic jsi nepokazil. Scorpi, já tě miluju a společně všechno napravíme, dobře?"

Scorpius přikývl a vtiskl jemný polibek na Albusovy rty.

„No konečně, to vám to ale trvalo," ozvalo se za jejich zády, a když se otočili, spatřili rozzářený obličej Rose Weasleyové.