Do konce dne jsem byla mimo. Cítila jsem uvnitř sebe prudké zklamání z toho jak se ke mě Will zachoval. Chtěla jsem aby šel pryč, ale říct jsem mu to nemohla. To bych si kopala svůj vlastní hrob již tolik let předem. 

Celou doobu si chtěl povídat a neustále mě musel objímat a opatrně hladil tu jizvu, která vždy když jsem ho mírně naštvala začala pálit. V tuhle chvíli jsem obdivovala, že ještě neobjevil ten modrý flek, protože jak se měl neustále u mě, byla sem tam možnost ho spatřit. Navíc už jen kvůli tomu jsem chtěla zavolat Billa aby si ho konečně odvedl pryč a já mohla normálně si užít zbytek dne s tím, že bych si asi stejně lehla a spala, protože je kolem deváté večer. 

,,W-Wille já bych si asi už chtěla už jít lehnout pokud by to nevadilo. N-Né že bych si s tebou nechtěla povídat, to ne, ale zítra je škola a já bych se potřebovala vyspat abych nebyla unavená" řekla jsem nejistě a WIll kupodivu se na mě mile usmál se slovy ,,Jistě drahá, chápu a máš pravdu, že je pozdě" řekl a mě srdce povyskočilo nadějí, že odchází ,,Ale budu dnes spát s tebou aby se ti nezdáli noční můry. Chci aby jsi měla jen hezké sny" a silněji mě obejmul. V tu chvíli moje srdce vynechalo několik úderů a jen se slovy ,,Jo, jasné. Jen si zajdu do sprchy" Will se usmíval. Nechápala jsem ho čím tím dosahoval. To mě chtěl až tak zničit? To mě potřeboval až tak vydeptat tím, že musel být pomalu na každém mém kroku? Jakmile mě pustil, popadla jsem pyžamo a bleskově šla do koupelny se osprchovat. Musela jsem tam být co nejdéle to šlo pokud jsem se ho chtěla zbavit a tak jsem si rozhodla umýt si rovnou k tomu i vlasy. Zavřela jsem se v koupelně a začala si sundávat oblečení a vlezla si do vany. Pustila jsem na sebe až skoro vařící vodu a užívala si to. Milovala jsem teplou vodu a nikdy se mi neomrzela. Mohla jsem v ní být klidně i celý den a klidně bych byla ještě déle. 

Po půl hodině či i hodině jsem vylezla z koupelny za Willem, který si četl v posteli. Koukl na mě a jen zvedl deku abych si za ním vlezla což jsem nejistě taky udělala. Knihu položil bokem a objal mě. ,,Proč máš ten šátek kolem krku?" zeptal se naráz ,,Začalo se mi s ním lépe spávat" a taky jsem ho objala aby nepojal podezření. ,,Dobrou noc" řekla jsem rychle a zavřela oči. ,,Dobrou noc Nami" řekl potichu. Dal mi pusu na čelo a více se ke mě přitulil a s tím jsem usnula.

Mezitím

Z obrovské místnosti se ožívalo tříštění skla společně s doprovázením vrčení nějakého těžkého stroje. Kluk kolem dvaceti vešel do místnosti a koukl koulem ,,Sestro? Co se děje" a došel k ní. ,,Málem" zasyčela dívka okolo devatenácti. ,,Málem se podíval a my tam mohli jít" a dupla na střep že zrcadla. ,,Oh sestro uklidní se. Bude ještě tolik příležitostí" ušklíbl se její bratr. ,,Možná si ještě počkáme, ale o to více srandy potom bude nemyslíš?" ,,Pravda" povzdychla si dívka a brzo ji na tváři seděl zlý úšklebek. ,,Po té budou prosit o slitovaní aby mohli dýchat či vůbec žít. Budou se nám plazit u nohou" smála se. Bratr jen s úšklebkem ji sledoval, ale on měl trochu jiný plán. Byl na něho hrdý a byl si jist že pokud ho jeho rodiče podpoří a podplatí jiné vyjde to dokonale. Věděl že se nemusí bát o jejich moc co mají v plánu získat, protože věděl, že jim bude hrát do karet.