Mohla se jen zastavit a zírat na kocoura , kterého viděla před sebou. To první co ji napadlo ,když ho uviděla bylo to ,že tohle byl kocour z jejího snu ,který se jí tehdy zdál jako učednici. Srdce se jí rozbušilo tak jako ještě nikdy dřív a měla pocit že nemůže dýchat. Byl nádherný.
Dlouhá želvovinová srst mu vlála ve větru a byla pokrytá pár krvavými flíčky. Pod kožichem se mu vlnily svaly a jeho oči byly chladné a světle zelené. Svou krásnou tvář měl bez jakékoliv emoce ,jen v ní viděla potěšení z ublížení. Měla pocit , že se jí jen z pohledu na něj podlamovala kolena. V břiše se jí rozletělo tisíce motýlků a měla pocit ,že vidí jen a jen ,toho krásného a tajemného cizince před sebou.
No kocour si to očividně nemyslel , protože jakmile ji spatřil ,pustil Jinovatku ,kterou držel pod krkem a s krutým ušklebkem (který byl zároveň ten nejkrásnější jaký kdy viděla ) se vrhl na ni. Vzpamatovala se ,až když se jí jeho ostré drápy zaryly do břicha. Krucinál Bílá ,ty tady na něj zíráš a jde ti o život! Okřikla se v duchu. Bleskově ho od sebe odkopla a snažila se nedívat do jeho světle zelených očí ,o kterých věděla že na ně bude myslet před spaním. ,,Co máš za problém tuláku "? Zasyčela a snažila se skrýt roztřesenost ve svém hlase. ,,Problém ? To vy jste na mě zaútočili jako první."ušklíbl se a prudkým pohybem jí roztrhal rameno. Měl i nádherný hlas...
Zlostně zavrčela a sekla ho do čumáku. ,,Když vidíme tuláka na svém území zaútočíme na něj"zavrčela na něj a sekla ho do hrudi. Musela hlídce získat čas , protože Jinovatka a Sněhová Vločka se snažily zastavit krvácení Vrbičce a Rychlotlap běžel do tábora pro Ostružinosrstou. ,,To ale není můj problém "zavrčel želvovinový kocour se sebevědomým úšklebkem ze, kterého se jí opět podlamovala kolena. Zároveň ji neskutečně štval, protože takovýhle arogantní kretén se jen tak nevidí. Vyhnula se jeho útoku , obratně ho kousla do boku a znovu uskočila. Věděla ,že nemá nejmenší šanci , protože, přestože byla dobrá bojovnice ,kocour byl mnohem lepší. ,,Každého tuláka na našem území roztrháme na kusy. "zavrčela s úšklebkem a musela se vyhnout dalšímu úderu krutých drápů. Kocour se v boji očividně zaměřoval na sílu ,byl silný , útočil přesně ,přímo a hlavně nesmírně dravě. Bílá tak mohla jen ladně a hbitě uhýbat a uskakovat. ,, Roztrhat ? Zatím jsem spíš potrhal já vás zlato "zavrčel se stálým úšklebkem. Tentokrát už se mu nestihla vyhnout a srazil jí k zemi. Prudce ho sekla do čumáku ,ale nezdálo se ,že by ho tím vykolejila. Opět jí zaryl drápy do břicha a Bílá už si myslela že za chvíli bude ležet na zemi bez vnitřností ,a možná by to tak i bylo ,kdyby se nepřihnala Jinovatka a kocoura z ní neshodila. ,,Slez z ní ty šmejde "! Zavrčela a zaryla do něj drápy. Byl to jen chabý pokus a želvovinový kocour ji hned shodil. ,,Bacha na jazyk ,kotě ,nebo o něj přijdeš "zavrčel temně a zakousl se Jinovatce do krku. Bílá zareagovala a pohotově ho shodila.
Musela své rozpoložení ,které z něj cítila zastrčit někam pryč. Ten kocour byl očividně nepřítel a zřejmě si nechtěl povídat. Zaryla mu drápy do mohutných ramen a zakousla se mu do zátylku. Ani nevěděla, proč ho nekousla přímo do krku. Znala ho jen pár minut ( a nebylo to úplně příjemné poznávání) ale přesto cítila ,že mu nechce ublížit. Kocour ji shodil a Bílá uslyšela ,jak Rychlotlap zavrčel : ,,Ústup"!
Bílá ihned skočila dozadu k hlídce a ochranitelsky se postavila před Vrbičku. Byla dost potrhaná ale nejspíš přežije. ,,Jak se jmenuješ a co tady děláš "?! Zavrčel ostře Rychlotlap. ,,Myslím že do toho vám nic není ,pokud se nepletu " ušklíbl se kocour a začal si ležérně čistit zakrvácenou tlapku.
Hvězdný klane ten je neskutečný !
Tak strašně moc ji přitahoval ,že ani nevěděla že je to možné....
,,Jsi na našem území. Na území Slunečního klanu. Máme právo vědět jak se jmenuješ "zavrčela Sněhová. Želvovinový kocour střihl ušima když uslyšel "Sluneční klan". Očividně už o tom někdy slyšel. ,, Když po tom tak toužíte. "ušklíbl se. ,,Jmenuju se Krvedráp. "Zavrčel s naprostou lhostejností v hlase.
Krvedráp.....
Bílá Růže krátce polkla a opravdu se snažila nezírat na jeho krásný kožíšek. ,, Dobrá tedy tak ehm Krvedrápe....Naše zástupkyně říkala že tě máme přivést do tábora ,jestli se nechceš přidat k nám do klanu "zavrčela Jinovatka. V jejím hlase zazněl trošku strach. Krvedrápovi to očividně neuniklo , protože se ušklíbl . Pak lhostejně pokrčil rameny. ,,Můžeme "zavrčel a ležérně se zvedl ,jakoby se před chvílí nesnažil zabít hlídku. Bílá Růže měla dojem ,že cítila jak se kolem hlídky vznáší pach strachu. To se ho všichni tak bojíte ? Ona sama se Krvedrápa nebála. Byla jím spíš okouzlená. Ne spíš ,ona jím byla okouzlená. Cítila že ho chce víc poznat....
,,Jdeme do tábora "zavrčela chladně a odvrátila se ,aby si nevšiml že na něj zírá. Ignorovala rány ,které jí způsobil a rychlým krokem vyrazila k táboru. Hlídka ji spolu s Krvedrápem následovala. ,,Mám z něj špatný pocit.."zamumlala Jinovatka ,která se objevila vedle Bílé. ,,Ty se ho nebojíš"? Zeptala se tiše. ,,Nebojím. Proč bych se měla bát "? Ušklíbla se Bílá tiše. ,, Vypadáš líp. Usmíváš se "pousmála se Jinovatka. ,,Usmívám se pořád "odvětila Bílá chladně. Odmítala se bavit o tom ,jak ji Krvedráp okouzlil. ,,Ale já myslím upřímný úsměv. Takový já nevím.... Zamilovaný ? "Jinovatka se na ni podívala. ,,Zamilovaný ?!" Zavrčela Bílá nevěřícně,ale dávala si záležet aby je nikdo neslyšel. Znám toho kocoura pět minut a z toho se mě čtyři minuty pokoušel zabít,ale hned mám zamilovaný úsměv?!
,,Tak promiň. Jaký je teda tvůj názor na Krvedrápa. "? Zeptala se Jinovatka. ,,Znám ho chvíli. Jak na něj můžu mít názor "? Ušklíbla se Bílá tiše.
Názor mám takový ,že je nádherný ,nesmírně arogantní až je to na něm děsně sexy a že má nejkrásnější oči jaké jsem kdy viděla.
Nicméně tohle sestře opravdu říkat nehodlala a odmítla si to i přiznat. Prostě se jí ten kocour líbí ,to je všechno. Odmítala k němu cítit nějaké emoce. Nemůže zase skončit se zlomeným srdcem. Mimo jiné ,byla s Černodrápem a ten kdyby uměl číst její myšlenky ,zabil by ji. Jakmile vešli do tábora ,kočky trošku zpozorněly. Některé na něj začaly syčet a vrčet,ale poté co jim Krvedrápa věnoval ten nejděsivější a nejvražednější pohled jaký Bílá viděla ,zmlkly. Zdálo se ,že strach z něj nemají jen ona a Černodráp, který si ji,jakmile k němu došla ,okamžitě přitáhl k sobě ,aby dal novému kocourovi jasně najevo , že Bílá je zadaná ,kdyby se náhodou pokoušel něco zkusit. Ale to bylo očividně to poslední ,co Krvedrápa napadlo. Jen se posadil doprostřed tábora a s lhostejným pohledem a ležérním úšklebkem na tváři si prohlížel kočky ,které na něj zíraly. Bílá Růže téměř zavrčela na Mlhu, nejstarší z učedníků,která na Krvedrápa zírala,jakoby viděla boží obrázek. Bílá jen upřela pohled na své přední tlapky. Nechtěla se zase setkat s chladnýma , světle zelenýma očima od , kterých se nedokázala odtrhnout. ,,Takže Krvedrápe. "Odkašlala si Cesmínová Záře. ,,Ty by ses chtěl přidat do klanu "? Zeptala se. ,,Možná "pokrčil svými mohutnými rameny. ,,Ty jsi velitelka "? Změřil si Cesmínovou pohledem. ,,Ne jsem zástupkyně. Naší velitelce není úplně nejlépe tak je prozatím ve svém doupěti "řekla Cesmínová Záře klidným tónem. Bílá Růže nad tím jen protočila očima. Klidný tón Cesmínové ji vždycky štval. ,,Takže,slyšela jsem že jsi dobrý bojovník" řekla béžovo-černá zástupkyně. ,,Tak to jsi slyšela správně"přerušil ji Krvedráp s úšklebkem. Bílá Růže měla pocit ,že ten kocour ji štve a zároveň se jí líbí čím dál víc. Za chvíli se sem s tím jeho obřím egem nevejdeme. ,,No ,tedy dobrý bojovník by se nám opravdu hodil , přišly jsme o dva silné válečníky. Chceš se tedy přidat k nám "? Zeptala se Cesmínová Záře. Krvedráp vypadal že se na chvíli zamyslel ,ale pak přikývl ,se stále lhostejným pohledem. ,,Dobře proč ne "zavrčel. Jeho tón byl stále tak strašně lhostejný...
Bílá Růže popravdě neviděla kočku (s výjimkou Rudodrápky ) co by své emoce dávala tak málo najevo. Krvedráp a Rudodrápka si byli nesmírně podobní, co se povahy týče. A Bílá náhle s jistotou věděla ,že tenhle kocour bude psychopat taky. Další psychopat v klanu.
Její domněnky se potvrdily. Uběhly asi čtyři dny ,od Krvedrápova přijetí do klanu, a podezíravého Rychlotlapa ,který s oblibou Krvedrápa štval ,našli s rozpáraným břichem a vyškrábánýma očima. A zrovna včera se Černodráp a Krvedráp docela dost pohádali všem na očích. Bílá ani nevěděla proč to vzniklo ,ale Černodráp rád provokoval a Krvedráp měl očividně problémy se vztekem. Bílá Růže neměla moc příležitostí s Krvedrápem mluvit ,ale každou noc myslela na pohled jeho světle zelených očí. A v hlavě se jí začínala tvořit otázka.
Když Krvedráp a Rudodrápka můžou být psychopati ,proč bych nemohla taky ?

Dneska jsem se nějak rozjela s tím psaním xd. Nicméně tam možná budou nějaké chyby , protože už jsem líná to po sobě číst xdd
Vaše Luna 😘