Všude kolem je teplá, červená krev. Tělo pokojské je rozbodáno, že bych jí mohl používat jako cedník. S šíleným úsměvem se podívám na svou lásku. Je také celý od krve, jak stříkala všude kolem. Uchechtnu se a vytáhnu vrhací nůž, který si strčím do kapsy. Prohlížím si ho. Mokré tričko se mu lepilo na tělo a vypadalo to tak neskutečně sexy! Co udělal s oblekem? Zřejmě se mu v něm špatně plavalo, protože sako se právě vznášelo na hladině. "K-Kdo jsi?" Zeptal se s děsem v hlase. "Tvá životní láska..." Odpověděl jsem jednoduše. "Necítím lásku." Odfrkl si. Toho zalitoval, protože jsem se psychopaticky rozesmál. Naklonil jsem se k jeho uchu a zašeptal... "Jednou se zamiluješ... A budu to já, koho budeš milovat..." Hned po dořčení jsem se opět rozesmál a konečně z něj sundal to mokré tričko. Nešlo to vydržet!