Všechno hoří, všechno se ničí
A já už nejsem a ani nebudu majetek něčí.
Mé city uvnitř křičí,
Srdce mi je dřív nebo později zničí.
Kdo si myslíš, že jsem?
Jsem jenom tvůj pouhý sen.

Budu bojovat ať se bude dít cokoliv,
Ale k tobě se nepřiblížím a tvá slova na mě nebudou mít vliv.
Budeš litovat toho, že jsi se mě vzdal
A všechen cit mi ze srdce vyrval.
Už nikdy nebudu po tvém boku,
Už nikdy nepocítíš ke mně lásku.

Podkopával jsi mi nohy a stále pokračuješ,
Ale sám sobě nohy podkopáváš
A lásky ke mně se vzdáváš.
Ale mě je to jedno,
To ty se dostáváš na dno.

Mě si už pamatovat nebudeš,
Vlastně už ani nemůžeš.
Když tě někde uvidím a ty si mě všimneš,
Má otázka bude jednoduchá „Kdo ty seš?".
Když ti dám facku,
Ale ty mi ji nevrátíš, protože neuhodíš holku.

Tvým osudem bude smažit se v pekle,
Zařídím aby jsi skončil na dně pekelného kotle.
„Jsi hodná, nejsi zlá." jestli si tohle budeš stále myslet,
Tak se připrav na svůj poslední let.
Já jsem andílek s úmysly ďáblíka,
Už ve mně nedřímá ta malá holčička.

Už nikdy nebudu ten andílek, kterého ve mně vidíš,
Nebudu taková, jak ty si myslíš.
Budu bojovnice za mou svobodu,
Tvá náhrada za dívku už nikdy nebudu.
Sestru ve mně už neuvidíš,
Vždyť já už si nepamatuju jak se vlastně jmenuješ.

Víš, že lhát se nemá,
Ale na ty pořád lžeš
a s ostatními se na účet jiného směješ.
Chudák tvá dívka nebohá,
Má za protějšek lháře.

Takže trochu zloby a výčitek po dlouhé době smutku a slz.
Tady máte aspoň menší důvod proč bojovat za svou svobodu od citů. Vím o čem mluvím.
Takže se mějte kouzelně ^_^
-Manakria