Pohled Shidowa

Nemohl jsem uvěřit co nám bratr řekl . On nás pozval k nim na večeři.
Zavrtěl jsem hlavou a šli jsme domů . Když jsme došli ke mě tak jsem se musel umýt.
Spokojeně jsem vzdychl jsem pustil příjemnou teplou vodu.
Když jsem za nějakou dobu vylezl ze sprchy tak jsem vzal ručník a začal se sušit. Pak když jsem se dosušil tak jsem vešel do ložnice kde na posteli seděla Sania. Když si mě všimla tak se uculila jako sluníčko.
Nad tím se nešlo usmát .
" Máš nějaké společenské oblečení na večer když jdeme k mému bratrovi?" Zeptal jsem se Saniy když jsem otevřel skříň .

" No ...ne nemám" odpověděla mi.
Povzdechl jsem si a vytáhl si ze skříně sako .
" Počkej tady něco bych měl mít  vedle "
A  odešel jsem do vedlejšího pokoje kde  jsem měl ve skříni šaty po své zesnulé.
Ano znovu jsem se vrátil  do své druhé dimenze a vzal si tam pár věcí.
Vzal jsem šaty a vrátil  se do ložnice .
" Tyhle šaty by ti měli být"
Sania se usmála a vzala si odemne šaty a šla se do koupelny převléct.

Pousmál jsem se  a vzal si košili  , kterou jsem si oblékl. Měl jsem co dělat abych zapl knoflíčky  u kožíšku.
Jak jsem omládl tak se kožíšek načechral.
". Bezvadný fakt bezvadný "
" Já ti pomohu zlato" zaslechl jsme Saniu tak jsem se na ni ohlédl a jemně se pousmál . Byla v těch šatech překrásná.
Sania ke mě přišla a začala mi upravovat košili a kožíšek.
" Nepamatuju si že bych měl až tak načechraný kožíšek......oh.....už si pamatuju ....měl ...." Podíval jsem se na smaragd , který ležel na nočním stolku.
" Marius si s kožíškem vždycky hrál a nebo mi pár chloupků utrhl a to u ze spaní"
" Nedivím se mu když ležel hlavou na něčem měkkém a příjemném jako je tvůj kožíšek....... Tak a mám hotovo ."
" Děkuju" usmál jsem se a šel ke stolku a vzal smaragd a schoval si ho do bodlin.

Ještě jsem si vzal na sebe sako  a byl jsem kompletní.
" Můžeme vyrazit?" Zeptal jsem se a Sania kývla.
Též jsem kývl  a jemně jsem ji vzal za ruce a teleportoval se s ní do města.
Když jsme byly ve městě tak jsem se rozhlédl . Podíval jsem se na čas na hodinách co byly na lampě a byly jsme tam akorát.
Pohledem jsem hledal dům ve kterém bydleli a když jsem ho našel  .
Vydal jsem se k domu Sania byla hned u mě.

Zaklepal jsem na dveře . Chvíli bylo ticho, ale po chvíli jsem zaslechl kroky a otevření dveří. Ten kdo nám otevřel byl samozřejmě Shadow.
" Jdete právě včas" řekl bratr a couvl stranou abychom vešli.
Tak jsme tak učinili a vešli dovnitř.
" Vůbec se to tady nezměnilo"

" Hm...trochu jo .... Jsme o jednoho navíc"

" Další jo? No vy teda jedete ... Já se z vás zblázním....no snad tu výchovu zvládáš "

" Ano zvládám "

" To rád slyším"

Došli jsme ke stolu kde se to tam pomalu chystalo. Jako správný gentleman jsem nechal Saniu posadit jako první .
" Strejdo Shidowe ty jsi přišel!" Podíval jsem se ke schodům a z nich běžel dolů kdo jiný než Samon.  Okamžitě ke mě přiběhl a objal mě. Zasmál jsem se .
" Ano prcku přišel jsem ...... Ale copak to vidím tobě zase někdo ublížil?" Zeptal jsem se ho a sedl si vedle Saniy.
Samon jen kývl. Bylo mi ho líto měl velký šrám na ruce.
" Teto? Můžu si na tebe sednout prosím "
" Jistě" usmála se Sania.
Samon si sedl Saniy na klín.
" Tak ukaž packu prcku"
Samon ke mě natáhl packu . Já ji jemně vzal a prohlédl si ten velký šrám.
" Ahoj strejdo Shidowe." Zaslechl jsem Shaffer
" Ahoj " pozdravil jsem ji aniž bych se na ni podíval.
Pak jsme se podíval na ostatní kteří už seděli u stolu a všichni mě sledovali.

Pousmál jsem se a zfialověli mi oči a malé fialové výbojky blesků doplazili ke šrámům a ty mu je léčili.
Samon se smál. Šimralo ho to  ,ale mě to bolelo. Měl jsem co dělat abych se nechytil za hlavu. Sania ten proces s údivem sledovala.
Jemně jsem sykl bolestí a ruku stáhl když to měl vyléčené.
" Děkuju!" A hned mě objal.
" Není zač prcku a teď sednout ke stolu".
Samon seskočil  a šel si sednout.
" V pohodě?" Zeptal se mě Shadow.
Pohlédl jsem na něho.
" Jo ....jo v pohodě"

" Proč jste nás sem k vám pozvali?" Zeptal jsem se .
" Usmířit se bratře .... To co jsi říkal jsi měl ve všem pravdu ."

" Takže to je omluvná večeře?"
" Dá se to tak říct."
Jen jsem kývl .
Najednou jsme všichni uslyšeli pláč nahoře. Takže jsme všichni zvedli hlavu nahoru.
" Nejspíš má hlad  dojdu tam" řekla Transferr.
" Hlad nemá... volá " řekl jsem
" A co říká? Jsi jediný který umí číst myšlenky " řekl Shadow.
" Mamiii ...tatiiii ...já tu nechci být sám.....oh takže kluk jo?"
Shadow kývl.
" Dojdu tam já jestli nevadí " nabídl jsem se .
" Ne nevadí " řekla Transferr.
" Jak se jmenuje?"
" Nick"
Kývl jsem a zvedl se od stolu a šel nahoru.

Vyšel jsem nahoru a vešel do pokoje a rozhlédl se a pak se podíval na postýlku kde seděl ten prcek . Byl taková přesná kopie Shadowa.
Jen s tím rozdílem že měl modré části.
Usmál jsem se a přišel k postýlce .
Připadalo mi to jako kdybych se díval na svou kopii.

" Neboj se maličký ....půjdeš ke strejdovi?". Nick ke mě natáhl packy a já ho opatrně vzal k sobě. Nick mě pevně chytil za kožíšek až jsem sykl .
Šel jsem s ním dolů.
" Fakt je to tvá kopie jen  až na ty modrý  části, ale musím říct ....jauvajs ...že se mě drží jako klíště"
Sania se usmála.
Sedl jsem si vedle Saniy.  Jednou rukou jsem držel prcka a druhou jsem se natahoval po skleničce vína.
Když jsem měl skleničku tak jsem se napil ale ten rošťák mi zatáhl za kožíšek až jsem znovu sykl.
" Ty jeden ty mě ani nenecháš napít."

Položil jsem skleničku vína na stůl.
" Jak dlouho vy dva se znáte" zeptala se Transferr
" Tři roky  .... Nejdřív jako kamarádi a teď  partneři." Odpověděl jsem.

" Plánujete nějaké děti?" Zeptala se znovu Transferr.

" No teď zatím ne ale časem určitě ano ."
Odpověděl jsem.

" Jak jsi to udělal že jsi omládl?" Zeptal se Shadow.

" Byly jsme na Arše....Robotnik mi chtěl pomoct a také pomohl ...no větší část udělal Marius. To kolik mi je  ....je mi 20 a v tomhle věku jsem se poprvé probudil ."

Shadow se zvedl a šel ke mě. Vzal odemne Nicka ale ten mě pevně držel za kožíšek.
Najednou , ale Nick chytil druhou rukou Shadowovi kožíšek.
Chvíli se nic nedělo, ale najednou Nick silou zatáhl Shadowa na mě .
" Počkej ! Židle! Židle!!" Křikl jsem a najednou se pod naší váhou židle podlomila. Nick ten se přemístil na zem.
Oba jsme sletěli na zem. Takže Shadow ležel na mě a já na rozbité židli .

Všichni k nám okamžitě přišli . Nick se začal smát, ale pak se uklidnil když si ho k sobě vzala Transferr.
Shadow si sedl a to ten debil seděl na mě.
" V pohodě bratře?" Zeptal se mě.
" Ahh....mám pocit že jsem si něco zlomil .. píchá mě to v zádech "
Shadow se zvedl . Já si sedl a vytáhl ze zad kus opěradla ze židle.
" Oh.... židle "

Shadow ke mě natáhl ruku a já jí přijmul. Vytáhl mě na nohy.
" Díky Shadowe........bezva sako v háji"
Sundal jsem si sako které bylo roztrhlé a od krve.
Shaffer ta někam odešla a po chvíli se vrátila s lékárničkou.
" Zlato sedni si já ti to ošetřím"  řekla Sania a já tak učinil . Sedl jsem si na její místo a ona vytáhla nějakou desinfekci a obvazy . Jemně jsem sykl když jsem cítil palčivou bolest .
" Ty jo musím říct že Nick na to jak je malý tak má celkem velkou sílu"

" Heh to jo ... párkrát mi vytrhl pár chlupů" řekl Shadow a já se zasmál.
" Heheh ....jo to znám moc dobře"
Sania mi ránu obvázala obvazem a dala mi pusu na tvář  a sedla se mi na klín.

Později mě a Sanie Transferr zabalila jídlo co zbylo z večeře . Rozloučili jsme se s nimi a šli konečně domů.