Pohled Shadowa:
Jak bratr padl na zem  tak jsem okřikl ostatní aby mu šli pomoct a aby někdo zavolat záchranku.kdyz tak ostatní učinili  tak jsme se podíval na Transferr a na malou  jak plakala . S pláčem šla ke smaragdu , který ležel nedaleko Shidowa. Vzala ho do pacek a šla ke mě . Přišla ke mě a do ruky mi dala duhový smaragd co patří bratrovi. Smaragd po chvilkách blikal.
" Neboj se bude v pořádku to ti slibuju" řekl jsem a smaragd zhasl. Podíval jsem se směrem k bratrovi jak přijela záchranka a jak se o něho okamžitě starají aby vůbec přežil. Když mu nějak zastavili to krvácení tak ho hned dali do vozu a odjeli do nemocnice. Pomalu jsem se zvedl a smaragd můj i jeho jsem si schoval do bodlin .

Každý den jsme bratra navštěvovali. Vždycky tam měl od ostatních občanů nějaké dárky za záchranu města a i jich samotných.

Shaffer byla vždycky ráda když jsme přišli za bratrem. Vždy k němu běžela k posteli  kde si k němu sedla a vždycky mu objala jeho kožíšek.  Já jsem vždycky  s Transferr seděli na židli a sledovali jak si Shaffer hrála u něho . Buď mu česala a upravovala kožíšek a nebo mu vždycky vyprávěla co celý den dělala .
Jednou se ale stalo že Shaffer omylem rukou utrhla masku s kyslíkem . Tak jsem mu to okamžitě vrátil  kam to patří.

Pohled Shidowa:

O 5 let později

Ležel jsem na lůžku a odpočíval. Před dvěma  dny jsem se probudil z umělého spánku.

Rozhledl jsem se po pokoji a nemohl jsem uvěřit kolik dárků jsem tam měl. Pousmál jsem se . Najednou se otevřeli dveře a okamžitě ke mě přiběhla Shaffer . Samozřejmě skočila ke mě do postele.
" Hehe ...ahoj maličká....přišla ses na mě podívat?" Zeptal jsem se jí a ona stydlivě kývla.
"A kde  máš rodiče?" Zeptal jsem se Shaffer.
" Dole u recepce zjišťují kdy tě pustí ven "  odpověděla.
" Chápu chápu..... Vyrostla si maličká... Je z tebe velká holka..... Jak dlouho jsem byl v tom kómatu?". Zeptal jsem se .
" Pět let bratře "  zaslechl jsem povědomí hlas a podíval jsem se ke dveřím a tam stál Shadow s Transferr.
Ti šli ke kde si sedli u postele na židle.
" Jsem rád že jsi přišel Shadowe"
" Musel jsem ... malá mě k tomu donutila" odpověděl.
" Aspoň kde vidět po kom je " usmál sjem se .
" Změnilo se toho určitě hodně co?" Zeptal jsem se .
" Ano změnilo a to jak říkáš ty hodně" odpověděla Transferr.

" Má s Amy malého syna " řekl Shadow.
Zasmál jsem se .
" To je ale překvápko. Tak předtím před Amy utíkal  a teď má rodinu "
" Něco pro tebe bratře mám....slíbil jsem  že se ti nic nestane"  řekl Shadow a z bodlin vytáhl můj Smaragd. Vzal moji ruku a opatrně mi dal smaragd ,který se rozzářil.
" Děkuju"
Opatrně jsem se posadil  a sledoval smaragd.
" Taky jsi mi chyběl příteli" pousmál jsem se a ucítil jsem malé packy na mé ruce. Podíval jsem se na Shaffer.
" Vrátil se ten zmetek?" Zeptal jsem se a jemně se zamračil.
" Ano vrátil ale když zjistil že tam nikde nejsi tak zmizel " odpověděl Shadow.
" Čeká na mě aby mě našel a zničil a to nedovolím "
Smaragd jsem schoval do bodlin a Shaffer pohladil po tvářičce  a položil ji na zem . Ta šla k rodičům . Vzal jsem do ruky ovladač a chystal  jsem se zapnout  televizi ale najednou do pokoje vtrhl Sonic
" Ahoj!!!!"

Jsem se tak lekl že jsem pustil ovladač a ten se na zemi rozbil.
Všichni jsme se podívali na Sonica a ten se jen omluvně usmál.
" Sonicu ty jsi blázen " zaslechl jsem jemný hlásek . Byla to Amy a vedle ní byl  malý prcek.

" Ahoj Shidowe ...jsem ráda že jsi v pořádku" řekla Amy a šla ke  . Když byla u mě tak mi dala pusu na tvář.
" Jsem taky rád že jsem v pohodě...... Jen....mi z toho ležení bolí záda a zadek"
Začal jsem si sundávat ze sebe hadičky a náplasti které ty hadičky drželi. Všichni mě sledovali.
" Počkej Shidowe co to děláš musíš odpočívat " řekl Sonic .
" Jsem odpočatý až až". Zavrčel jsem a sedl si na kraj postele a po dlouhé době jsem se zvedl na nohy.
Podíval jsem se na obrovskou náplast na mém boku.
" Shidowe.."
" Shadowe  nehodlám tu ležet než řeknou doktoři"  jak jsem to dořekl tak jsem popadl za tu náplast a rychle jsem to ze sebe strhl . Podíval jsem se na tu jizvu a řeknu vám že tak obrovskou jizvu jsem snad nikdy neviděl , ale díky mým schopností si to vyléčím.  Náplast jsem hodil do koše  a šel z pokoje ven.
Ostatní na mě volali abych se vrátil do pokoje ale já je ignoroval.

Vyšel jsem ven z nemocnice a rozhlédl se.  Opravdu se to tu hodně změnilo. Už to nebylo to malé město . Teď je z toho velké město.
" Shidowe..." Otočil jsem se za hlasem . Všichni stali venku .
" Neblázni bratře....já vím je to pro tebe šok tohle vidět ale musíš se uklidnit"
Sklonil jsem uši když jsem si vzpomněl co ten zmetek říkal . Vytekli mi slzy .
" Děkuju že jste se o mě postarali a navštěvovali mě" když jsem to dořekl tak jsem se otočil a šel směrem k mému domovu. Cestou jsem cítil na mém boku jemné šimrání . Podíval jsem se na jizvu a viděl jsem že malé fialové výbojky blesků léčí  zbytek zranění. Za to jsem byl rád.

Po nějaké době jsem došel k mému domovu. Byl celý zarostlý  keřemi , trávou a stromy .
Vzal jsem za kliku v úmyslu otevřít ale  celý dům se jemně otřásl a rozpadl se , takže z ní byla hromada rozkládacího se dřeva.
" Super to my ještě chybělo " povzdechl jsem si
" Strejdo Shidowe"  zaslechl jsem hlásek a ohlédl jsem se , ale nikoho jsem neviděl. Pak jsem ale cítil mě někdo objal . Podíval jsem se dolů a tam byla Shaffer.
" Maličká ...ani jsem se tě nevšiml "
" Umím se zneviditelnit " odpověděla vesele.
" Heh ...jo to jsem si všiml ". Vzal jsem si ji k sobě a podíval se na svůj dům .
" To je mi líto tvého domku strejdo" pípla Shaffer.
" To nic maličká ...postavím si nový  domek"
" A co tak bydlet u nás Bratře " zaslechl jsem Shadowa.
" To bych vám tam překážel. ...a jak sám víš tak někdy dokážu být otravný "
" Jak kdy. Bratře " Shadow došel až ke mě. Navázali jsme oční kontakt.
" Ty svoje prasárny si nech až večer " 
" Co? Jaký prasárny?.... Hej!" Zavrčel Shadow a já  se zasmál.

" Prosím strejdo Shidowe  bydli u nás . Máme tam jeden volný pokoj ... pěkně prosím "  Shaffer udělala roztomilé psí oči. Nad tím nešlo říct ne.
" Dobře maličká přemluvila jsi mě "
" Jupí!!" Vesele zajásala a objala mě .
Položil jsem ji na zem  a běžela ke Transferr.
" Jen si něco vezmu  " šel jsem na ty trosky a hledal  noční stolek na kterém byla fotka malého Mariuse. Po malé chvilce jsem fotku našel   a schoval ji do bodlin a šel za Transferr a Shadowem.
Šli jsme všichni  do města. Bylo opravdu obrovské.
" Fakt se to tu změnilo ...to teda koukám ."
Došli jsme k budově která měla dvě patra.
" Nechte mě hádat vás dům "
" Ano bratře ". Souhlasně kývl Shadow  a vešel do domu. Najednou mě někdo vzal za ruku a ten někdo byla Shaffer.
" Pojď ukážu ti to tu strejdo"

A hned mě táhla dovnitř aby mi to tam ukázala.
" Tak tady je kuchyň.......tady. Je obývák  a vedle je koupelna,..... A tady po schodech nahoru vpravo je můj pokoj . Naproti mě je pokoj mámy a táty. Vedle nich je další koupelna  a ty budeš mít pokoj vedle mě a koupelnou strejdo Shidowe" a zase mě táhla nahoru aby mi ukázala pokoj.
Dotáhla mě ke dveřím . Vzal jsem za kliku a opatrně jsem otevřel dveře  . Byl to menší pokoj. S výhledem na město. Připomnělo mi to mou kajutu na Arše.
Vešel jsem do pokoje  a porozhlédl jsem se .
" Děkuju maličká" podíval jsem se na ni a ona se uculila a utíkala dolů.  Zavřel jsem za sebou a šel si sednout na parapet k oknu.
" Jsme na novém místě příteli  nevím jestli si tady zvyknu "  vytáhl jsem z bodlin smaragd a fotku Mariuse . Ty jsem položil též na parapet a hlavou jsem se opřel o okno a sledoval venek.
Zničím ho jednou pro vždy ho zničím.

Fuj tak tady máte pokračování heh.

Shidow