Bitva o Odbor záhad už zdaleka nevypadala tak beznadějně, jako ještě před chvílí, i když vyhráno ještě zdaleka neměli. Sirius letmo přelétl pohledem bojiště. Víc než letmý pohled si Merlinžel nemohl dovolit, sám měl plnou hůlku i ruce práce.

Zdálo se to tak prosté, tak jednoduché. Konečně má šanci vyřídit svoji, zadarmo drahou, možná dokonce předraženou, sestřenici, a zajistit tak, že ta semetrika už nikomu neublíží. Navíc, při pomyšlení, jak bude zuřit ten hadí ksicht, až mu ti jeho poskoci, ovšem za předpokladu, že někdo z nich unikne zatčení, sdělí, že přišel o jednu ze svých nejschopnějších a beztak i o matraci.

„Fuj," utrousil si pod nos, jak se mu při pomyšlení na možný ‚speciální' vztah mezi Bellatrix a Voldemorta zvedl žaludek. Nechápal, co tom chlapovi může Bellatrix vidět. I když ji nesnášel, musel uznat, že i když se Azkaban a šílenství na její kráse dost podepsaly, pořád to byla poměrně krásná ženská. Rozhodně by měla navíc. ‚Fuj znovu, na co to vůbec myslím a proč?'

„No tak, bratránku, vzdej to," začala na něj posměšně šišlat. „Stejně se k tomu tvýmu kmotřenečkovi dostanu a pomůžu Pánovi zla udělat z Harryho paštiku, stejně, jako ji uděl z tvýho nejlepšího kámoše a tý jeho špinavý mudlovský šmejdky..."

Sirius zatnul zuby. Věděl, že ho Bellatrix provokuje, ale přesto si nemohl pomoct. Měl chuť zahodit hůlku, vykašlat se na všechna kouzla a prostě ji zaškrtit holýma rukama. Pěkně stisknout ten její krček... ony by ji ty vtipy přešly, čubku jednu Voldemortovu.

„Když se uhneš, můžeš si ušetřit spoustu bolesti," pokračovala dál Bellatrix.

„K Harrymu se dostaneš jenom přes moji mrtvolu, ty mrcho," štěkl Sirius a pokusil se ji sejmout Omračovacím kouzlem. Bellatrix si zamyšleně podepřela bradu ukazováčkem, jako by přemýšlela.

„Rozumím, bratránku, tvůj návrh se přijímá," utrousila pak nonšalantně. Sirius vyprskl smíchy.

„Tak tenhle se ti poved, máš bod," řekl uznale, zatímco se dál pochechtával. „Ale nedělej si iluze, dneska jsem ještě nic nepil, a střízlivýho mě nedostaneš." Dál se smál, když ho paprsek jejího kouzla zasáhl do hrudi a on začal padat dozadu, směrem k tomu zpropadenému oblouku. Na rtech mu dosud hrál pobavený úsměv.

„Tichošlápku, kamaráde, teď jsi asi dovtipkoval," prošlo mu ještě hlavou, zatímco se marně snažil vybalancovat svůj pád nebo změnit jeho směr. Neviditelné ruce ho ale rychle stahovaly za závěs a jemu bylo jasné, že se už brzo potká s Dvanácterákem.

No co, jak říká Brumbál, pro spořádanou mysl je smrt jen další velké dobrodružství a jestli existuje nějaký život po životě, mají se tam na co těšit. Jeho poslední vědomá myšlenka patřila strachu o Harryho a upřímnému doufání, že Remus se o něj postará. Beztak je zodpovědnější.

Vítězný smích Bellatrix už k jeho uším nedolehl.

A naše tradice zabíjení postav na Šťedrý den pokračuje i letos. Opět jsme s Bellou úzce spolupracovaly, aby se nám Tichošlápkův konec psal o něco lépe.

Všem vám moc a moc děkujeme, že jste s námi u Siriusovy série byli, komentovali a povzbuzovali. Přejeme vám pohádkové Vánoce a budeme se na vás těšit u dalších příběhů, a to ne až v příštím roce. Tenhle totiž ještě neskončil.

Ale prozatím... Neplecha ukončena.