Smečka začala ihned panikařit. Přesně jak jsem čekala pomyslela jsem si kysele. ,,To snad není možné " zavrčel Hrubý. ,,Dost ! Všichni se uklidněte "! Zavyl silným hlasem. Ihned jsem se ujala slova já. ,,Statečná , Bystrá , Hrdý, Beto vy čtyři jděte bránit léčitelské doupě ! " Zavyla jsem. Hrubý na mě vděčně kývl a pak začal rozkazovat on : ,,Věrná, Mazaná a Omego  vy tři se rozestavte doprostřed tábora ! Hlavně nepanikařte "! Zavyl hlasitě a rozběhl se směrem k nim. ,,Drzý ty jdeš se mnou "! Zavyla jsem a rozběhla se pryč z tábora. Museli jsme za Trpělivou . Drzý se ihned rozběhl za mnou a já si všimla že za námi jedna z lišek běží. Byl to lišák se světle zrzavou srstí a jizvou přes oko. ,,Kampak běžíte vlčíci "? Zavyl odporným liščím hlasem. Podívala jsem se na Drzého. ,,Běž já se o něj postarám " zavrčela jsem a skočila na lišáka.  Ten se mi hbitě vyhnul a chtěl se mi zakousnout do nohy , ale já uskočila. Umím bojovat stejně lstivě jako ty liško "! Pomyslela jsem si a skočila po něm.  Na poslední chvíli jsem sebou ale trhla na stranu a předními tlapami mu vrazila do boku.  Ihned jsem se mu zakousla do hrdla a prudce ho rozervala.  Pak jsem si olízla tlamu od krve a rozběhla se za Drzým. Co když přijdeme pozdě ? Co když už Trpělivou a její vlčata zabili ? Dotěrné myšlenky se mi ozývali nepříjemně v hlavě a já se je snažila potlačit.  Za sebou jsem pak uslyšela vytí dvou dalších lišek. No výborně! Pomyslela jsem si podrážděně a otočila se k nim.  Tentokrát to bylo samice se sytě rezavou srstí. Vycenila jsem tesáky a s naježenou srstí a naproti nim postavila. Stáhla jsem uši dozadu , jazykem si projela po lesklých zubech a výhružně vztyčila ocas. Pak jsem zaútočila. Věděla jsem že lišky se nejspíš vyhnou ale ani jedna to neudělala a místo toho se na mě vrhly napřímo . Jakmile jsem se do nich chtěla zakousnout rychle se skrčili a zakousli se mi do břicha.  Potlačila jsem bolestné zavytí a a zakousla se jedné z nich do ocasu.  Nic to s nimi nedělalo.  Drželi se jako klíšťata.  Pak mi jedna z lišek prudce podkopla tlapky a když jsem spadla, jedna mě stále držela za břicho a ta druhá mi zaútočila na hrdlo.  Předstírala jsem že ani nemůžu zvednout hlavu a pak jsem ji bleskovým pohybem prokousla hrdlo. Pak jsem odkopla tu poslední lišku. Chtěla se mi zakousnout do nohy abych se nemohla tak rychle pohybovat ale to jsem ji nedovolila. Chtěla jsem jí kousnout do krku ale vyhnula se a tak jsem se jí zakousla jen do zad.  Ani nezakňučela přestože jsem ji tesáky silné zarývala do lopatek a teklo ji z toho dost krve a místo toho se mi zakousla do ucha a prudce škubla. Zakousla jsem se jí ještě hlouběji a prudce ji lopatku zlomila. To už liška nevydržela a zaknučela bolestí. Rychle jsem jí zabila a rozběhla se za Drzým a Trpělivou. Slyšela jsem zvuky boje a tak jsem ještě přidala. Z dvou hlubokých kousanců na břiše mi tekla krev stejně jako z ucha ale já to ignorovala a nedávala najevo žádnou bolest.  Místo toho jsem zezadu skočila na jednu světlou popelavou lišku a rychle ji zlomila vaz. Pak jsem se vrhla na další.  Dvě lišky útočili na Trpělivou , kousaly ji do boků , ramen a tlamy a snažili se jí odlákat od vlčat , zatímco Drzý bojoval se třemi liškami. Přitiskla jsem jednu z lišek co útočili na Trpělivou k zemi ale pořádně mě škrábla do kousance na břiše a já uvolnila sevření. Liška mě hned kousla do hrdla a já uklouzla po krvi.  Nemůže mě porazit liška ! Jsem přece silná vlčice, Zeta smečky ! Liška mě držela vážně pevně a její zuby si razily cestu přes předešlá zranění.  Než mě ale stihla nějak vážně pokousat odkopla jsem ji a zuby a drápy se jí pustila do břicha.  Liška se snažila vyškubnout ale já ji dál břicho prudce drásala a pak ji rychle zabila. Okamžitě jsem zaútočila na lišky co útočili na Drzého a jedné z nich jsem hned zlomila zadní nohu. Takové potvory co zabíjejí malá vlčata si soucit nezaslouží. Musela jsem si připomenout že vlci dělají to samé liščatům ale nad tím nebyl čas přemýšlet. Další liška která se vzala kdo ví odkud mi skočila na záda a zaryla mu drápy do boků. Byla menší takže mi nedosáhla na krk takže asi nějaká učednice. Místo toho se mi ale pevně zakousávala do zad a drápy mi trhala boky.  Drzý už zabil poslední lišku a strhl mi ze zad tu malou a rychle ji zabil. Otočila jsem se na Trpělivou která staroslivě olizovala svá čtyři vlčata. Došla jsem k ní a olízla jí rozervané rameno . ,,Jsou všichni v pořádku "? Zeptala jsem se a podívala se na čtyři malé tvorečky a opatrně olízla nejmenší samičku. ,, Díky vám ano " usmála se Trpělivá a otřela se o Drzého. Její druh ji něžně olízl tvář a potom ještě jednou pohledem zkontroloval vlčata. Drzý byl zranění z nás tři nejhůř.  Měl rozdrásané břicho , levý bok , pokousané hrdlo a zátylek a obě zadní nohy a ocas. Já měla pokousané ucho , hrdlo , břicho , rozdrásané oba boky od drápů a pořádný kousanec na zádech.  Trpělivá měla potrhaná ramena a boky jak se jí lišky snažili vytáhnout a pokousanou levou tvář a malinko hřbet. ,,Ještě že jsem sem šli Půvabná.  ". Vydechl Drzý a vyčerpaně se oklepal. ,, Výjimečně si něco udělala včas " neodpustil si typické rýpnutí a olízl hlavičku další samičce.  ,,Já narozdíl od tebe dělám věci aspoň pozdě než vůbec " ušklíbla jsem se a  rozhlédla  se . Pak jsem si  všimla si že z dálky k nám míří další dvě lišky. ,, Támhle jsou další. Hned jdu na ně " zavrčela jsem olízla si zakrvácené tesáky a rozběhla se na lišky.  Rány sice pálily ale proti bolesti jsem celkem odolná takže jsem si toho nevšímala. Lišky mě ještě neviděla a protože jsem nestála o další zranění rozhodla jsem se že je přepadnu ze zálohy.  Skrčila jsem se za jedem z velkých kamenů co tu byl a jakmile byli lišky blízko skočila jsem na ně. Jednu jsem hned zabila ale druhá se mi vyškubla a zakousla se pořádně do ramene. Ty mrchy mají ale silný stisk ! Naštvaně jsem ji kousla do zátylku a třískla ji hlavou o kameny. Pak jsem obě mrtvé lišky jen překročila a vrátila se k Trpělivé a Drzému kteří si vzájemně čistili zranění. ,, Musíme vlčata přestěhovat " zavrčela jsem.  ,, Ale kam ? "Zeptala se nervózně Trpělivá a nejistě olízla největšího samečka.  ,,Půvabná má pravdu.  Lišky už vědí že tu jsme a tak by nebylo moudré tu zůstávat.  Navíc ty liščí těla je sem klidně můžou dovést " zavrčel Drzý a popadl do zubů dva samečky.  Trpělivá vzala dvě samičky.  Já jsem žádné vlče nevzala abych mohla případně dělat "ochranku" pro případ že by se tu lišky ukázaly.  Hbitě jsem přeskočila navzdory zraněním řadu kamenů na kraji křovisek kam jsme Trpělivou a vlčata přestěhovali.  Věděla jsem přesně kam je vedu. Vedla jsem je směrem k malé jeskyni poblíž Měsíčního Jezera.  Byla sice malá ale za to dobře skrytá mezi hustými  jehličnatými keřy. Nezapoměla jsem taky zahrabávat stopy a mokrým mechem a bahnem zamaskovat náš  pach. ,,Tady to je " zavrčela jsem tiše a ukázala čenichem na jeskyni. ,, Děkuji Půvabná " usmála se Trpělivá. ,, To je samozřejmost " kývla jsem a pomohla mi dovnitř.  ,,Je to hodně malé ale jako dočasné útočiště ti ti poslouží" řekla jsem a rozhlédla se po dalších liškách. Žádné tu nebyly. Za to z tábora se z dálky ozývaly hlasité zvuky boje.  ,,Asi by si jim měla jít pomoct . Jsme tu skrytí lišky si nás nevšimnou " zavrčel Drzý olizoval Trpělivé zranění bok.  ,,Asi bych měla " zavrčela jsem. ,,Dejte na sebe pozor " řekla jsem a rychle se rozběhla směrem do tábora.  Strach o matku , sestru a mého druha mě poháněl vpřed.  Hbitými skoky jsem přeskakovala spadlé větve a kameny a hnala se jak nejrychleji jsem mohla.  Ihned mi čumák naplnil pach krve a smrti a já znechuceně zavrčela.  Liščích mrtvol bylo opravdu hodně ale všimla jsem si že ne zemi leží i dva vlci.  Vlčí Duchové prosím ať je má rodina v pořádku pomyslela jsem si.  Dvě lišky zrovna drželi Věrnou na zemi a trhaly ji ostrými tesáky. Hned jsem po nich skočila a jednu z nich nemilosrdně zakousla.  Další se vyhnula a zakousla se mi do už pokousaného ramene ale shodila jsem ji a odhodila.  Věrná měla rozervaná ramena , čenich a levou tvář , oba dva boky , břicho , pravé ucho a obě zadní nohy.  Měla i kousanec na hrdle.  Pomohla jsme ji vstát.  ,,Jsi v pořádku sestřičko "? Zeptala jsem se staroslivě.  ,,Jo jsem" odkašlala si Věrná, ale tlapky se jí podlomily. Popadla jsem ji za zátylek a táhla ji směrem k léčitelskému doupěti. Znechuceně jsem přikrčila dvě rozervané mrtvé lišky a jemně ji položila do léčitelského pelechu.  I v doupěti se bojovalo.  Byli tam Hrdý a Tichá s Něžnou.  Tichá byla překvapivě taky dobrá bojovnice ale nevšimla si lišky co se za ní plížila a chtěla ji podkopnout tlapky.  Skočila jsem po ní a zakousla ji.  ,,Díly Půvabná " zabručela Tichá spíše nuceně než upřímně.  ,,Musela jsme ti pomoct Když jsi členka smečky.  " Ušklíbla jsem se a zakousla se jedné lišce do ocasu.  Další dvě lišky mě ale pevně chytili každá za jeden bok a silné škubly. Zavrčela jsem abych potlačila bolest , a další liška mi podrazila nohy takže jsem skončila na zemi.  Zakousla jsem se tě lišce do zad a ona mě do hrdla.  Chtěla jsem jí zlomit lopatku ale zbylé dvě lišky se pevně drželi.  Jedna z nich se přesunula na moji zadní nohu a hrubě se do ní zakousla.  Bolest mě přinutila uvolnit sevření a liška se mi tak vyškubla a chtěla mi hrdlo rozervat.  Naštěstí jí někdo shodil . Byla to Něžná.   Oči měla zděšeně vytřeštěné a bylo mi jasné že tady jenom schovaná léčila zranění protože bojovat neumí.  Dalo mi to ale čas abych ze sebe shodila další dvě lišky zatímco Něžná celkem neohrabaně zabila tam tu.  Pak se na ni s vyděšeně vykulenýma očima dívala a lapala po dechu.  Odhodila jsem další dvě lišky stranou.  ,,Nelituj je " zavrčela jsem a s rozevřenými čelistmi skočila po světle hnědém Lišákovi. Povedlo se mu vyhnout a kousnout mě do zranění na noze. Zavyla jsem bolestí protože už jsem to nevydržela ale pak jsem si ho stáhla pod sebe a zlomila mu tesáky vaz.  Druhá liška a jediná co tu zbyla se vrhla na zraněnou Věrnou ale Hrdý ji zabil.  ,,Je někdo vážně zraněný"? Zeptala se Tichá a hned začala Věrnou ošetřovat.  ,,Půvabná je dost pokousaná "! Vyjekla Něžná a chtěla mi to začít léčit ale já ji odstrčila. ,, Teď ne " zavrčela jsem slabě a vyšla z doupěte.  Matka po boku Alfa Samice bojovala proti jedné obrovské lišce.  Rychle jsem se k nim rozběhla a cestou dvě lišky zabila.  Na záda mi nějaká skočila a kousla mě ale někdo ji shodil takže jsem měla volnou cestu. Vyskočila jsem na skálu Alfa Páru a malinko se zamotala.  Pak jsem se ale vrhla na lišku a shodila ji z Alfa Samice. Liška mě hned odkopla . Matku jsem nikde neviděla protože teď pomáhala Rozumnému se třemi liškami a Alfa vlčice zrovna se dvěma bojovala pod skalou.  Byla jsem tu jen já a ta druhá obrovská liška.  Měla temně zrzavou srst a přes levé oko měla jizvu.  Měla na sobě hodně těžkých zraněních ale nezdála se že by ji to zpomalovalo.  Byla skoro stejně velká jako vlk a nebýt jejího liščího obličeje a pachu kde kdo by si ji s vlkem mohl splést. Vycenila jsem na ni tesáky a postavila se do bojové pozice.  Liška se jen uchechtla odporným hlasem.   V tom hlasu bylo tolik zla.  Tolik špatného.  Hned mi došlo že je to vůdkyně Krvelačných.  Neváhala jsem a zaútočila.  Liška se hbitě vyhnula a chtěla mi skočit na hrdlo ale uskočila jsem a zaútočila.  Rozervala jsem ji levé rameno a liška se vůbec nebránila . Ani nezakňučela jen s úšklebkem na tváři ležela pode mnou.  Začala jsem ji trhat břicho až kolem lítaly kusy masa a pak ji drápy sekla do krku.  Liška se zasmála.  ,,Už jsi se vyřádila vlče. Teď je řada na mě " bez mrknutí oka mě shodila a chtěla mě kousnout do krku ale vyhnula jsem se a tak mě kousla do hrudníku.  Ty tesáky byli tak ostré.  Ani vlčí tesáky jakéhokoliv vlka nebyli tak silné. Hned jsem začínala vidět černo.  Než jsem omdlela stihla jsem zaznamenat jen to že ji ze mě někdo shodil. 
Tak kapitola je na světě ! Jak se vám líbila ? Bitva byla možná malinko krutá ale takové už bitvy bývají xd
Doufám že byla kapitola dobrá a uvidíme se u další.  Vůdkyně Krvelačných určitě bude mít v příběhu ještě nějakou roli
Vaše Luna 😘