Narušitel! Ta zpráva se šířila lesem jako požár a všechny samice zvedaly hlavy a otáčely je ke zdroji varování. Ale nevzlétly. Za samotným vzkazem totiž zaslechly ještě něco - narušitel byl ještě daleko. A tak zůstaly, složily hlavy zpátky a dokonale ztuhly. Jejich těla se samovolně přizpůsobovala okolními prostředí.

Vetřelci byli čtyři. Přesněji řečeno, čtyři draci a jacísi drobní, bezbranní tvorové na jejich hřbetech. Zastavily u jednoho jehličnanu a jeden z nich odněkud vytáhl vejce. Jejich vejce! Všechny samice se napjaly v očekávání rozkazu k útoku, připravené společně bránit ještě nevylíhnutého potomka jen jedné z nich. To ale nebylo třeba, protože tvor ten poklad opatrně položil na větve stromu. Pak se draci obrátili a odlétali.

Jenže samice byly rozzuřené tou troufalostí. Vzít jim vejce a pak ho bezstarostně vrátit! Vyrazily ze svých pozic a ve vzájemné harmonii a souladu se střídaly ve sledování neznámých vetřelců. Kyselina kácela stromy a rozežírala všechno, čeho se dotkla, cizí draci však byli mrštnější a unikli. Nezasaženi odletěli pryč a nechaly samice se svými vejci daleko za zády.