Wallaeky

Odkud jsi? Kam míříš? Kdo ti dal život? Následuješ dávné poslání, aniž bys ho znala. Aniž bys věděla proč. Bloudíš světem s pohledem stále upřeným do dáli, s tváří prázdnou i plnou emocí. Odrážíš je a vracíš jako nenápadný stín, kterým ses stala, jako zrcadlo lidských pocitů. Chodíš světem a viděla jsi snad všechno - lesy, města, řeky, hory, pouště i rovinaté nížiny. A přesto se touláš dál. Následuješ civilizaci jako můra vábená světlem, na jehož konci čeká jen spalující plamen. Hledáš. Jaké místo bys měla nazvat domovem, když žádné tě nevolá tak, jak by mělo?Zažila jsi to, čemu lidé říkají středověk, ale nepamatuješ se. Nevybavuješ si ostří meče těsně míjející tvůj krk ani hranici zhašenou náhlým deštěm tak, že pod tebou nestihla vzplát. Ale to nehledáš. Víš, že ne. Vzpomínky stejně vyblednou. Ty pátráš po něčem stálém, něčem, co nepomine s první dekádou.…

Wallaeky

Stála na kamenné plošince mezi lesem a útesem. Za zády se jí vypínaly hory. Před sebou měla jen nekonečné moře našedlé mlhy, v níž v dálce problikávala světla města. Cítila se prázdná. Ne že by jí ze žil vyprchalo ono vzácné zrnko magie, které z ní nedávno udělalo zločince, jen přestalo... fungovat. Nerozuměla městu. A slza zkrátka... zmizela, zanechávajíc po sobě pocit nespravedlivého osudu, vinu z přílišné zbabělosti a zaslepenosti a prázdnou mysl. Odvedli dědu. Vynalezli testy. Brzy by ji našli a co pak?Přistoupila k okraji skály a shlédla do mlhy. Halila daleké dno údolí jako měkká peřina. Propadne jí. Nic nezabrání tělu, aby se dole nerozbilo na střepy, které zbyly z jejího života. Ale co čeká potom? Zaváhala. Jak mohla vědět, že se nedostane na horší místo?Nic horšího však neexistovalo. Nechtěla žít ve světě, kde je magie považována jen za ničivou sílu. Sebrala odvahu, tak jako to nedokázala, když bylo nejvíc třeba, a vykročila.Cover: @Efox16…

Wallaeky

Byla tanečnicí. Jejím osudem i naplněním byl pohyb na rytmus skrytý ve zvuku. Málokdy tančila z nějakého jediného důvodu - ať už čistě pro sebe, pro ostatní, nebo zkrátka proto, že chtěla. Vždy se nechala vést směsicí, barevnou a rozmanitou jako její povaha, jako šaty, na nichž si pokaždé dala záležet. Šaty, které tolik milovala, díky kterým ji nejdůležitější člověk v životě nazýval motýlem. Motýlem, jež odpovídal na volání a hlas někoho, kvůli komu by si z křídel střepal všechen prach a už nikdy nevzlétl. Ona ale svá křídla vystavovala světu a nikdy nezapomněla, jak vzlétnout. Dokud jí prach nevzala řeka.…

Wallaeky

Byla pěvkyní. Jejím osudem i naplněním byla píseň. Jenže ona nikdy nezpívala pro ostatní. Od té doby, kdy se jindy klidná řeka rozběsnila, nikdy nezpívala v záři loučí, nikdy si už nestoupla na pódium, ač její hlas dříve rozechvíval vše, čeho se dotkl. Ne svou čistotou, ale svou hlubokostí. Pocity, které obsahoval, emocemi, jež pomocí něj předávala. Zpívala přírodě. Zpívala zvířatům a lesům, rozkvetlým koukám. Zpívala mrakům. Ale hlavně - zpívala dešti. Zpívala dešti, který milovala i proklínala, a zpívala malé tanečnici, kterou jí vzala voda. Když neměla nikoho, kdo by dal kapkám tvar, zpívat přestala. Zapomněla, jak její hlas zní.Výzva Čtvero ročních období od @RaSoKimCover od @Efox16…

Wallaeky

Víčka se zachvěla. Vypadalo to jako zatřepetání křídel motýla, který si není jistý, jestli by neměl před něčím prchat. Černé řasy už neznehybněly, oči se pomalu, namáhavě pootevřely. Nejdřív jen na úzkou štěrbinku, ve které se nedalo zahlédnout nic. Na chvilku se zdálo, že to vzdá, že opět upadne do podivného spánku. Ale ona ne. Odmítla podlehnout tak snadno.Tentokrát oči otevřela úplně, i když pohybem nejistým a ztuhlým. Mezi řasami se objevily májově zelené duhovky bez bělma s protáhlou kočičí zorničkou, ospalé, letargické a skelné, přesto svým způsobem živé. Jako kdyby v sobě měly cosi, co všechny přesvědčilo, že jednou v nich spatří veselé jiskry.Cover: @A_m_i_s…

Wallaeky

Tenhle příběh není o lásce, protože ta se vyznačuje vzájemnou náklonností silnější než přátelství. Ať už mateřská nebo pojící druha a družku. Není ani o hrdinech, protože ti konají velké činy. Ať už pro svět nebo pro rodinu. Tenhle příběh je o cestě bez konce. O komunikaci beze slov. O strachu, jeho překonání a o porozumění cizí bytosti, jež se zdála ztělesněním jejího největšího děsu. Ale možná nejvíc je o zvědavosti ženy, která se ptala tělem a dostávala odpovědi stíny.…

Wallaeky

„Každý se může změnit, pokud má dost silnou motivaci."- SmrtZima umí být krutá a nemilosrdná, stejně jako veselá a hravá. Dospělí stěží uživí rodinu, zatímco děti, rozesmáté a úplně promočené, se domů vrací ze sněžných her. Každá mince má dvě strany - a stejně tak žádný člověk není vyloženě zlý, ani dobrý. Pro bohy by to platit nemělo. Každému z nich je zasvěceno něco, co ho dělá tím, kým je, co mu určuje poslání a povahu. Jenže Moranin syn Smrt dokázal svou matku změnit. Bohyně se po jeho příchodu už nedokáže smířit sama se sebou, se svým posláním a svou podstatou. Dobře ví, jak ji vidí lidé - a chce s tím něco dělat. Přece už nemusí navždy být pouhým opakem své sestry, zlou vládkyní zimy a smrti. I ona má právo na uctívače, kteří k ní vzhlížejí z respektu a víry v její dobrou část, ne ze strachuVarování: V příběhu se občas vyskytnou násilné scény, silný hněv a téma smrti. Nemyslím si ale, že jde o něco hodně drastického (určitě ne například jako Hra o trůny a i v Eragonovi bylo násilí víc).…

Wallaeky

Ztiš svůj dech, zaposlouchej se a ticho kolem se rozplyne. Cítíš, jak tě plní mír? Jak na tebe působí síla lesa? Slyšíš drobné hraboše v křoví? Slyšíš tiché kroky pasoucí se vysoké? Cítíš ten klid a harmonii? Slyšíš vesele zpívající ptáky?Vydrž ještě chvíli, nehýbej se. Neruš ten mír. Jen lež a poslouchej. Poslouchej, dokud se slunce neskloní k obzoru, dokud mláďata, unavená z celodenního dovádění, nevlezou na příkaz matky do nory. Poslouchej, dokud nezachytíš tichá slova. Slyšíš je? To liška vypráví.Něco jako sbírka povídek, protože už se mi jich nahromadilo relativně hodně, a já bych se o ně s vámi chtěla podělit. Budou různé - od jednodílovek, přes několik příběhů z jednoho světa až po výzvy, na které od této chvíle už nebudu vytvářet samostatné knihy, ale dohodím je sem.…

Wallaeky

Že neznáte foxany? Nevadí. Že nevíte, co jsou to foxany týdenní? Pas de problème. Protože hned první část téhle odpovědi na výzvu Še(le)st myšlenek je věnována vysvětlování. Dozvíte se, co jsou foxany, ať už mono, di, tri nebo tetra. Řeknu vám, co je tohle vlastně za knihu, co se v ní objeví a trochu si vyliju srdíčko i momentální myšlenky, co budu mít v hlavě, takže z toho vznikne takový uvítací mišmaš pro všechny, kteří se v tom vyznají. A koneckonců i pro ty, kteří v tom zatím plavou.…

Wallaeky

Bezzubka se připlížil ke Škyťákovi, který zrovna něco kutil u svého stolu, a nahlédl mu přes rameno. Chlapec se ho tak lekl, že sebou trhl a upustil uhel.„Bráško," napomenul ho, když tužku sbíral, ale drak si ho nevšímal. S nakloněnou hlavou zmateně hleděl na podivné klikyháky. Očividně byl jejich tvůrcem Škyťák, jenže Bezzubkovi připadaly zmatené a naprosto nepochopitelné. Po chvilce zkoumavého zírání mu dokonce začaly plavat před očima. Potřásl hlavou a odtáhl se, aby už mu ty zvláštní znaky zmizely z dohledu. Ještě několikrát se otřepal, jako by tím mohl odehnat veškerou zmatenost.„Ale, snad ses nevylekal run," poznamenal Škyťák s úsměvem. Běs po něm jen loupl okem a šel si lehnout na svou kamennou desku. Brrr. Jak se na to může ten kluk dívat tak dlouho? O samotné tvorbě nemluvě.Krátce řečeno, výzva od DestinyDraco na únor 2020 na téma Httyd. Netuším, jestli budu stíhat, ale jestli to nestihnu přes únor, určitě to dodělám v průběhu dalších měsíců.…

Wallaeky

24 ledových rampouchů nebo úlomků z historie. Nepříliš významné události, o které se s vámi chci podělit.Adventní kalendář roku 2019/2020Upozornění: Moje zpracování nemusí být moc přesné, proto vás prosím, abyste s tím počítali a když najdete nějakou chybu (dějovou, gramatickou, věcnou, prostě jakoukoli), upozornili mě na ni. :)Zároveň s tím prosím počítejte s velice dlouhou dobou vydávání. Hodlám to přes rok pomalu doplňovat a snad bych se do příštích Vánoc mohla dotáhnout až na konec.…

Wallaeky

Važte si slov. Jsou to mocní spojenci a nebezpeční nepřátelé. Dokáží uklidnit, zranit i uspat, vyvolají ve vás takové vlny emocí, že budete mít co dělat, abyste je nedali najevo. Jsou volná, svobodná a divoká. Slova mají moc. Díky nim si rozumíme, díky nim nemusíme číst jen z výrazu tváře a řeči těla. Každý člověk používá slova. A tato jsou ta má, Slova lišky, která má hodně načteno, ale není si jistá, zda dokáže slova chápat a používat správně.…

Wallaeky

Vítejte u mé první grafické knihy. Budou zde různé premades i covery nebo čistě jen graficky upravený obrázek. Můžete si i objednat, ale zvládám jen lehčí covery. Pokud chcete opravdu mistrovsky odvedenou práci, koukněte do portfolia AndrewaDareona. Podle mého soudu však na to, že pracuji jen na mobilu, odvádím já osobně také dobrou práci.Au revoir vevnitř…

Wallaeky

Kniha je zapojena do 12 MĚSÍČNÍ VÝZVA ANEB KONEC PROKRASTINACE od ZNellyZ.12 měsíců12 povídek12 nápadů12 papírů12 znamení…

Wallaeky

Protože mě v poslední době několik lidí zatagovalo, rozhodla jsem se všechny své dosavadní tagy dát sem, aby nebyly různě rozházené.…