Titanium- graphic shop
Vítejte v Titaniu, mém grafickém obchůdku. Pojďte dále, vy, vaše příběhy i vaše objednávky jsou zde vítáni.…
Barvy arény
Jakou barvu duhy reprezentuješ?Aréna je tvrdé místo, kde nikdo nikdy netuší, jaké nástrahy jsou připraveny za rohem. Kyselinové deště, přerostlí vlci, to jsou jen slabé odvary z toho všeho, co dokáže aréna připravit. Její zajatci nemají zrovna na výběr, pokud chtějí z krutého místa pryč, nezbývá jim, než sezbírat zbývající barvy a pokusit se o své štěstí v portálu. Zrada ale číhá na každém rohu a to spolu s lovci barev, kteří nehodlají v tomto proklatém místě trávit ani minutu navíc. Když se ale roznese zpráva, že se celé místo bortí a že již brzy nebude cesty ven, nositelé sedmi barev se hrnou k portálu jak nejrychleji dovedou. Zkáza jde ale s nimi...A/NNo, celkem nedávno jsem si uvědomila, že při vytváření postav jsem zašla až trochu moc daleko, co se týče povahy. Hlavní postava rozhodně není hodná a milá, je to spíš gigantická osina v prdeli s nádechy schizofrenie. V dalších kapitolách se to pokusím nějak nenásilně spravit (7. kapitola +), ale vyplývá z toho stále jedna věc:ŽÁDNÁ Z POSTAV NENÍ VZOR DOBRÉHO CHOVÁNÍ! Všechny hlavní postavy jsou založeny na reálných lidech z mého života, takže občas se můj vztah k nim do příběhu značně promítá. Pardon.Začátek: 27.11. 2023…
Deník moderního hraničáře- Předzvěst války
Jak to říct... Wattpad mi popisek smazal, a teď jsem líná dopisovat nový. Ale jednoho krásného dne se dočkáte!…
Zlomená Duše
Příběh, psaný stylem deníku, který byl domácí úkol na tvůrčí psaní. Někdy podle toho možná napíšu i normální příběh, ale tady to zatím budete mít v původní, syrové formě. Možná se to i někdy dočká pořádného popisku a jména, kdo ví?…
Dcera Světů (Zrušeno)
Její bílé vlasy vlály ve větru spolu s jejím pláštěm. V ruce měla bič, a v té druhé rampouch. Rampouchy byli také všude kolem ní, stejně jako modré a bílé růže, které padali z nebe. Vypadala jako bůh Války Tyr.Arrea.Příběh se neodehrává podle žádného z filmu, navazuje však na AoU. Změny poznáte sami, je zbytečné a pracné je sem vypisovat.…
Windigo: sedma (Pozastaveno)
Jmenuji se Stellaris Moontraya. A jsem jezdec.Všechno to začalo dávno, ještě jsem byla dítě. Bydlela jsem s matkou a třemi sourozenci na venkově, u hranic s Padlou říší. V den dovršení čtrnáctého roku nám na dveře zaklepala dlouho očekávaná návštěva. Podal mi svitek a odletěl na černém drakovi k severu. Tím to začalo.Ta tento cover a tři bannery mohu děkovat bohu, kterého obyvatelé Wattpadu znají jako @JohankaHorse. Její grafika je přímo oslnivě krásná a já jí budu ještě x let děkovat.K tomuto příběhu se rozhodně hodlám vrátit, je to jedno z nejlépe promyšlených děl. Ale zatím bude vznikat v konceptech a mezi tím světlo světa budou poznávat jiné příběhy.…
Kreslení, aneb když se Silence nudí
Bývala to knížka na MLP, ale tomuto fandomu se už tolik nevěnuji. Můžete přeskočit pár kapitol:) Nyní se jedná o knížku na odhazování bordelu.…
odpad mé maličkosti
covery a jiné patlaniny, se kterými se může tento účet pochlubit (ehm... spíš zahrabat). Premades po dohodě mohu zaslat na E-mail.…
Příběh o příbězích
Dám vám řadu jako správný starý mládenec. A to, že teprve dneska slavím osmnáct neznamená, že si tak nemůžu říkat. Zaprvé, když jste nachcaní, nehrajte flašku.Za druhé, ne každý borec co se vám objeví doma je váš starý známí. Za třetí, být hlavní postava fakt není výhra. Za čtvrté, ještě menší výhra je od hlavní postavy něco potřebovat. A za páté, fakt nechlastejte. Ušetříte si tím obcházení všech předchozích bodů.Peace out,Čecháček Nikolas Janků, čerstvě zletilý a chlastem pokřtěný.…
Deník moderního Hraničáře- hraničářův učeň (Dokončeno)
Nebyla si jistá, proč jí to matka udělala. Možná za tu trojku z fyzicky, nebo je tak z rozmaru. Co ale věděla jistě bylo to, že o žádnou socializaci s jinými lidmi, jak to s radostí nazývala její máma, rozhodně nestála. Teď bude muset trpět tři týdny na nějakém pitomém táboře uprostřed lesa, který podle fotek vypadal jako vojenské cvičení.Jako úchyl vypadající vedoucí, civilizace jenom padesát kilometrů od jednoho jediného obyvatelného srubu, ve kterém ani není elektřina- tohle překvapivě neskončí žalobou vůdce tábora, ale poměrně dobře stráveným měsícem. Všechno ale má svůj háček, a ten se většinou dozvídáme na konci...Pro pochopení děje není potřeba znát původní sérii Hraničářova Učně, protože hlavní postava o hraničářích ví stejné prd jako vy. Občas se ale v textu objeví narážky na původní sérii. Většinou už jsou vysvětlené v komentářích.První v kategorii hu a flanagan!…
Dar přát si
Když se z fráze "přeju si" stává otázka života a smrti, život se může ihned obrátit do plamenů pekelných. Tohle není příběh o hrdinech, obrovské magické válce nebo mimozemšťanech dobíhajících zemi. Ani Mary Sue zde není hrdinou zachraňující svět. Daleko více to je příběh ze života, který vypráví jedna zlomená duše. Každý z nás jednou zemře. Kdy ale zemřela ona? A kdo ji zabil?Mohou se zde objevovat narážky na sebepoškozování, psychické problémy a další věci, které se v moderním světě buď neskutečně zlehčují, nebo se považují za naprosté tabu. Možná je ale na čase, aby se pár lidem otevřeli oči a zjistili, že ne každý kdo se směje je veselý a ne všechna přání dopadnou ideálně. Tohle je příběh ze života.…
The Game Of Tag - Speciál za sto sledujících
Život byl pro něj jeden velký útěk. Aréna, se svými nehostinnými podmínkami, a lovci barev, se svou neukojitelnou touhou mít všechny barvy duhy, byli něčím, v čem by člověk opravdu žít nechtěl. On ale nedostal na výběr.Aréna způsobila, že i nejbližší přátelé se obrátili proti sobě, bratři si vráželi kudly do zad a milenci zapomínali co je láska. To vše jen aby unikli z toho zpropadeného místa, kde se život odvíjel podle barev duhy. Za cover děkuji @SamLockhard. Opravdu se jí povedl, a jsem jí neskutečně vděčná.…
ze života knihkupce
Co více dodat? Praxe v knihkupectví není vůbec nudná záležitost. O zábavu se starají malí i velcí zákazníci, věčně nepřítomná půlka personálu, rozbitá čtečka kódů, padající PoLoRaJchOvÉ i patnáctiletá holka prodávající muže po šedesátce a jejich obrázky. V hlavních rolích - Silence.inspirováno @SethHor…
Pietro Maximoff- všechno nejlepší!
někteří autoři dělají zvláštní knihy za určitý počet sledujících. mě na sledujících moc nezáleží ( ale nepopírám, že mít jich hodně by se mi líbilo). tato kniha má zcela jiný důvod. a to...Pietro Maximoff má narozeniny! můj miláček Pietro má narozeniny. tohle je můj dárek nejen pro něho, ale i pro každého fanouška Pietra který je stejně střelený jako já, nebo dokonce ještě víc ( pochybuju že někdo takový existuje)…
V Bolestech
Věřím, že život středoškolského studenta vám blíže popisovat nemusím. Každý se dokáže ztotožnit s ranním vstáváním, učiteli, kteří mají ego daleko větší než vzdálenost země- měsíc, nebo náhodnými zraněními, která se hold stávají při sezení na lavičce, zatímco vaši spolužáci se oddávají míčové hře o tělocviku.Než vám povím svůj příběh, budu jen rád, když se rozhodnete odejít. Jsou věci, které mám stokrát radši, než přítomnost jiných lidí. Kupříkladu soukromí. Jenže to, a spoustu dalších věcí, mi bude narušeno. Opravdu mi hodláte způsobovat bolest svou přítomností? Děkuji pěkně, dostanete mě do hrobu. Fajn, jen si poslechněte to, po čem tak toužíte.Poslechněte si můj příběh.Psáno do soutěže Master Junior Writer od @eldA155. Varuji před pár krvavými scénami a velmi, velmi uspěchaným dějem.…
vánoce na Polusu
,, Tak panstvo, vysedat! Čeká vás tady měsíc dřiny a opravování rozbitých věcí co tady nechala minulá banda!" Zavelel Jules, kapitán vesmírné lodi Nartiou.,, Milý jako obvykle. nic tě nepotěší tak, jako vyhlídka na měsíc dřiny, hlavně že kapitán Jules má skvělou náladu." Zareptala Jenny, a na hlavu si dala čelenku.,, Ale jdi. Bude to zábava! A jedny vánoce mimo domov tě nezabíjí!" Prohlásila z vesela Jennina kamarádka Rose, která si zrovna zapnula zip svého obleku růžové barvy.Ani nevěděla, jak moc se mílila.*Takže, tohle je něco jako Vánoční speciál. A protože speciály moc nevydávám (eh..TenhleJeMujPrvniTakMiNenadavej...ehm) tak nevím jak se k tomu postavíte... DON'T KILL ME!!!*…
do soutěže- poslední slova
Drsné moře, drsná posádka, drsný svět, který jakoby se snažil připravit ho o naději. On ji ale neztrácel. Nad vodou ho držela jeho poslední slova.…