Harry sebou trhl, až upustil lžíci do ovesné kaše, kterou si připravil k pozdní snídani. Měl volno a konečně se mohl pořádně vyspat, ale moc se mu to nepovedlo. Dlouho do noci přemýšlel a nemohl usnout. A když se probudil, tak se znovu ztratil v myšlenkách.

S povzdechem se zvedl a šel otevřít okno. Když však uviděl známou sovu s květinou v zobáku, veškerá únava z něho spadla. Rychle překonal zbývající vzdálenost a vpustil sovu dovnitř, aby ji zbavil jejího nákladu. Přivoněl si k lilii a nedočkavě rozbalil svitek pergamenu.

Zmateně zamrkal, když spatřil adresu.

„Norsko?“ vydechl a usmál se.