Když se Bulkhead s Bumblebeem vrátili z Arktidy, přinesli sebou i nějakou uzavřenou kapsli.

Nevěděli jsme, co je v ní za tajemství, a jak o mne víte, jsem strašně zvědavá, takže jsem chtěla vědět, co v ní je.

Optimus se rozhodl, že se s Arcee vydá na Arktidu a zkusí něco zjistit o té kapsli. Doufala jsem, že mne z toho vynechá, ale to mi nevyšlo.

Jakmile Ratchet zapnul pozemní most, řekl všem Optimus: "Já, Kvena a Arcee se půjdeme podívat po něčem, co by objasnilo původ té arktické kapsle."

"Ale jenom než se Vám spustí senzory," oznámil nám Ratchet, "jakmile vaše teplota klesne do modré zóny, selhání systému je prakticky nevyhnutelné." A aktivoval nám něco jako senzor.

Poté přijeli ostatní, protože byla sobota. Jack se divil, proč jel autem. Arcee mu odpověděla: "Průzkum Jacku, dneska mám službu pro změnu já."

"Škoda," začal Jack, "takový krásný den, aby ses necítila špatně, že jsi mně nechala tady." Arcee mu odpověděla: "jde o arktický průzkum."

"Tady mi bude fajn," řekl Jack a odešel. "Arktida," zeptal se Raf, "vždycky jsem chtěl vidět sníh." Optimus mu na to řekl, že by ho vzal sebou, ale tamní podmínky jsou i pro ně dost extrémní.

Bylo mi ho líto, a tak jsem si neodpustila odkašlání. Optimus na to reagoval a řekl Rafovi, že mu přiveze sněhovou kouli. Raf byl z toho nápadu nadšený, ale pak se mne zeptal, proč s nima jedu.

Moje odpověď byla jasná: "protože jsem jediná kdo je může svou magií zahřát." Raf to pochopil a my jsme prošli pozemním mostem.

Byla tam zima jak v márnici (omlouvám se, ale je to pravda). Rozdělili jsme se, ale tak abychom se brzy našli, kdyby cokoliv.

Ze začátku to šlo lehce, i když jsme nic nenašli, kromě hromady sněhu. A po nějaké době se ozval senzor, to nebyl problém.

Problém byl v tom, že jsme se nemohli spojit se základnou. Sešli jsme se a zkusili jsme jít.

Ohnivá bariéra, kterou jsem povolala, byla malá, asi stejně malá jako slabá jsem byla. Popravdě, když jsem slabá, mám malou moc.

Bariéra nás všechny nedokázala ochránit před zimou. Šli jsme v řadě, první šel Optimus, pak já a nakonec Arcee.

Asi tak po hodině, Arcee upadla zimou. "Arcee," řekla jsem. Odvolala bariéru a vrátila se k ní, stejně tak Optimus.

Když jí pomáhal vstát, využila jsem kousek magie, abych nás udržela aspoň chvíli v teple.

Arcee se ho zeptala: "myslíš, že nám nepomůže projížďka? V Miami je touhle dobou nádherně."

"Nejbližší teplé pásmo je příliš daleko, Arcee," odpověděl jí, "snažit se tam dostat, by nás jen připravilo o energii a urychlilo náš mrazivý konec. Než pro nás Ratchet pošle most, což udělá, bude nejlepší najít si před tou mrazivou vánicí úkryt."

"Souhlasím," začala jsem," já taky nevydržím věčně držet bariéru." Šli jsme dál a Arcee se mne zeptala, jestli si nechci odpočinout.

Odpověděla jsem jí: "ne jsem v pořádku, jenom se trochu nabiju a budu OK."

A s tím jsem si půjčila od Optima nějakou energii. Arcee se mne znovu zeptala: "jak to děláš, že si můžeš takhle půjčovat energii od někoho jiného?"

Odpověděla jsem jí: "Arcee, já si neumím vypůjčit energii od kohokoliv, jenom od Optima a to taky ne vždycky funguje." Arcee to, asi nepochopila, ale už to neřešila.

Po několika metrech jsem se zhroutila pro změnu já a to nebylo nejlepší. Optimus mne vzal a tak jsem se nechala nést.

Naštěstí jsme si úkryt po chvíli našli. Arcee zavřela oči a já se opřela o Optimovi nohy. Byl sice někdy otravný, ale měla jsem ho ráda jako otce a i se tak ke mně choval, tak často až jsem si zvykla.

"Arcee, vstávej" řekl jí. Arcee mu odpověděla, že jen zavřela oči, a on jí na to řekl, že jestli usne už se, asi neprobudí.

"Co navrhuješ," zeptala se ho Arcee. Mne hned něco napadlo a tak jsem to řekla nahlas. "Počkat, zahrajem si hru, jmenuje se 'Kdo to na základně zpackal?'"

"Tohle všechno mohla způsobit," řekl Optimus," jenom prach obyčejná porucha."

"Kterou způsobil Bulkhead," řekla Arcee a pokračovala, "shrňme to, není spojení, možná ani proud. Ten kolohnát určitě překopal kabely, je jak slon v porcelánu. Vzpomínáš, jak jsme přistáli tady a on se zamotal do elektronických drátů."

Zasmála se a já jsem dodala: "takhle tančit jsem ho, ještě neviděla." Optimus nám řekl něco o Bulkheadově vnitřní síle, a že bychom neměli druhé soudit, jenom podle velikosti.

Po chvíli jsme byli úplně vyčerpaní a já čekala na konec, když v tom se otevřel pozemní most přímo před námi.

Vstali jsme a šli k němu. Byli jsme pár kroků od něj, když z něj vyšel Bulkhead a zavolal na nás, ať jdeme k zemi.

Naším směrem letěl celý mrak scrapletů. Znám celou historii Autobotů a vím, co jsou to scrapleti.

Vytvořila jsem z posledních sil malou ochranu před zmrzlími kovovými těly scrapletů.

Bulkhead nám pak řekl: "pozval bych Vás dál, ale máme tam trochu binec." Bylo nám to fuk a šli jsme za ním.

Na základně se mi pomalu začala vracet síla. Arcee, Bumblebee a Bulkhead byli opečováváni Jackem, Miko a Rafem.

Optimus ty tři pochválil, že jsou sice malý, ale nesmírně silní. Na to Miko začala ječet, všichni si mysleli, že je to scraplety, ale bylo to pavoukem, který po ní lezl.

"Co jsi to říkal," zeptala jsem se Optima a se smíchem jsem běžela za Miko. Ještě jsem slyšela Bulkheada jak říká: "a kdo tu teď piští jako malá holka?"

Zavolala jsem na něj: "Miko má na to právo, je to přeci holka!" Jakmile jsem ji doběhla, sundala jsem z ní toho pavouka a vrátily jsme se k ostatním.