Zrakové ústrojí slouží k rozlišování světla, obrazu, tvaru, barvy a obrysu. Je tvořeno pomocmými zrakovými orgány a oční koulí (bulvou), což je vlastní zrakový orgán.

K pomocným zrakovým orgánům patří očnice, obočnice, víčka, spojivka, slzné ústrojí a okohybné svaly.

Očnice
Očnice má kostěnný podklad tvořený kostmi z obličejové části lebky (kost čelní - os frontale, kost spánková - os tempolare, kost jařmová - os zygomatium a kost slzná - os lacrimale). Plný kostěnný podklad má kůň, ovce, koza a skot. Aborálně (směrem k uším) neúplný kostěnný podklad mají prasata a šelmy. U těch je dno oční jamky vyplněno vazivem.

Obočnice
Obočnice je tuhá vazivová blána v podobě nálevky, která vystýlá očnici. Je doplněna dvěma tukovými polštáři - vnějším velkým přiléhajícím z vnější strany k očnici a malým, který vystýlá vnitřní vrchol trychtýře. Oční koule je tak měkce uložena a chráněna před nárazy například při potápění.

Víčka
Víčka chrání oko před zevními nepříznivými vlivy. Horní a dolní víčko uzavírají oční štěrbinu a spojují se v mediálním zaobleném a leterálním ostrém koutku. Obě víčka roztírají slzy po povrchu oční koule ke spojivce a zabraňují tak vysychání oka a vniknutí cizího tělesa. U zvířat se vyvinulo ještě třetí víčko (mžurka), které se nachází v mediálním koutku oka. Mžurka má chrupavčitý podklad a chrupavka je pokryta sliznicí. Mžurka má své vlastní slzné kanálky. Plocha víček je tvořena víčkovou spojivkou. Na hraně obou víček vyrůstají řasy (kožní deriváty). Ve spodním víčku jsou uloženy drobné mazové žlázky, které vyúsťují na hranu spodního víčka drobnými otvůrky. Žlázky produkují maz, který zabraňuje vytékání slz z podvíčkové kapsy.

Spojivka
Spojivka je tenká vazivová blána pokrytá vícevrstvným cylindrickým epitelem. Z vnitřní strany pokrývá víčka jako spojivka víčková. Upíná se na rohovku jako spojivka rohovková a na bělimu jako spojovka bělima. V mediálním koutku oka je ve spojivce uložena slzná bradavka, kolem které se shromažďují slzy.

Slzné ústrojí
Slzné ústrojí je složeno ze slzné žlázy a odvodných cest. Slzná žláza je tubuloalveolární lalůčkovitá žláza, produkující slzy. Je uložena dorsálně (směrem nahoru) od leterálního koutku oka. Slzy se tvoří  permanentně. Stékají do podvíčkové kapsy, z nichž je část roztírána víčky po povrchu oční koule. Většina slz se shromažďuje kolem slzné bradavky v slzném jezírku v mediálním koutku oka. Z jezírka slzy odtékají ze slzného jezírka do slzného váčku. Odtud jsou odváděny slzovodem do nosní dutiny, odkud jsou v průběhu dýchání odpařovány. Nadbytečné slzy stékají do nosohltanu, kde jsou polknuty.

Okohybné svaly
Okohybné svaly ovládají pohyb oční koule. Tvořeny jsou žíhanou svalovinou. Svaly odstupují od lebečních kostí a upínají se na bělimu. Okohybných svalů je sedm. Čtyři jsou přímé (dorsální, ventrální, leterální a mediální), dva šikmé (dorsální a ventrální) a jeden zatahovač.

Oční koule
Oční koule je vlastní zrakový orgán. Je uložena v očnici na vnitřním tukovém polštáři obočnice. Je tvořena třemi vrstvami - vnější (fibrózní), střední (cévní) a vnitřní (nervová).

Vnější vrstva
Je tvořena ze 4/5 bělimou a z 1/5 rohovkou.

Bělima
Jde o vazivovou blánu, obalující oční kouli z větší části kromě přední. Její název je odvozen od bělavé až namodralé barvy.

Rohovka
Díky bohatému zásobování jde o nejcitlivější tkáň v těle. Neobsahuje žádné cévy a její výživu zajišťuje převážně oční mok. Je tvořena vícevrstvným dlaždicovitým, neodlupujícím se epitelem.

Střední vrstva
Do této části oka patří orgány, vyživující oko - cévnatka, řasnaté těleso, duhovka, zornice, přední a zadní oční komora.

Cévnatka
Je tvořena sítí krevních vlásečnic, které k oku přivádí krev a tak ho vyživují.

Řasnaté těleso
Vybíhá orálně (směr k tlamě) z cévnatky. Je na něm na fibrinózních vláknech zavěšena čočka - zajišťuje akomodaci (zaostření) čočky. Má sekreční činnost. Prpdukuje oční mok, který vyživuje čočku a bělimu a vyplňuje obě oční komory.

Duhovka
Duhovka je orální (směr k tlamě) pokračování řasnatého tělesa. Vytváří barvu oka. Uprostřed duhovky je otvor (zornice, zřítelnice, panenka). Má stejnou sekreční činnost, jako řasnaté těleso, ale v menší míře.

Zornice
Je ohraničena kruhovým sfinkterem (svěračem) a dilatátorem (rozvěračem).

Přední oční komora
Přední oční komora je prostor mezi rohovkou a duhovkou, vyplněný očním mokem.

Zadní oční komora
Zadní oční komora je prostor mezi duhovkou a čočkou vyplněný očním mokem.

Vnitřní vrstva
Je tvořena čočkou, sítnicí, sklivcem a svazkem zrakových nervů.

Čočka
Čočka je kryta vazivovým pouzdrem a je zavěšena na fibrózních vláknech řasnatého tělesa. Tato vlákna se v závisloslosti na intenzitě prostupovaného světla a obrazu zkracují či natahují. Tím dochází k zaostření obrazu, protože čočka mění svůj tvar - akomodace čočky. K čočce nevedou žádné nervy ani cévy. To umožňuje operaci čočky ve smyslu vyjmutí, aniž by bylo ovlivněno vidění (zákal čočky). Výživu zajišťuje oční mok řasnatého tělesa a duhovky.

Sítnice
Jde o spleť nervových vláken, na kterých jsou uloženy receptory zraku v podobě čípku pro barevné vidění a tyčinek pro černobílé vidění. V místě, kde nedošlo k rozvětvení nervových vláken je tzv. slepá skvrna, která obsahuje světločinné receptory vnímající světlo. Místo na oční sítnici s největší hustotou čípků se nazývá žlutá skvrna. Zde je neojstřejší vidění. Obraz, na který se zvíře dívá zpříma se promítá právě do tohoto bodu. Na sítnici se také nachází tzv. lesklé políčko. Jde o přítomnost lesklých buněk označovaných jako zrcadlo = 15 vrstev odrazových buněk, které dokáží odrazit i ty nejmenší světelné paprsky, dopadávající na oko. V tomto místě nejsou pohlcovány, ale odrážejí se a opakovaně dráždí sítnici, což způsobuje lepší vidění za šera. Díky  lesklému políčku svítí zvířatům za šera oči. Prasata lesklé políčko nemají.

Sklivec
Je tvořen jemnými minerálními vlákny, mezi nimiž je sklivcový mok, rovněž díky sekreční činnosti řasnatého tělesa. Má rosolovitou konzistenci a vyplňuje celou oční kouli aborálně (směrem k uším) za čočkou. Vlákna sklivce se při okraji zahušťují a vytváří tak obal sklivce. Oční nerv je tvořen svazkem dostředivých vláken směřujících do čtyřhrbolí.