Pořád jsem utíkal. Vůbec jsem netušil kam běžím ale najednou jsem zakopl a slítl jsem na zem. Sykl jsem lehce bolestí a pomalu jsem se zvedl do sedu. Měl jsem úplně sedření ruce a nohy ale nějak jsem se zvedl. Kulhal jsem dál, dokud mě někdo nezastavil. ,,Co jsi zač?... Nevypadáš jako oběť" couvnul jsem trochu a pohlédl jsem na, o půl hlavy vyššího, cápka v bílé flekaté mikině, s extrémně bledou kůží, delšími černými vlasy a řezanci od koutků úst až na tváře. ,,O-oběť?..." Vytřeštil jsem trochu oči.
,,...Neodpověděl jsi..." Zamračil se a dal mi nůž ke krku. Díky odrazu měsíce, mu ve tmě lehce svítili křišťálově modré oči a stejně tak se odráželo světlo od kuchyňskěho nože, který měl v ruce. ,,...n-nemám páru..." Odvětil jsem prostě a rozutekl se pryč. I přes pálení a bolest nohou jsem běžel dál, jak jsem jen mohl ale i přesto jsem slyšel jak běží za mnou. Nemohl jsem už dýchat ale běžel jsem dál. Byl mi v patách a já to moc dobře věděl. Najednou jsem narazil do někoho dalšího, tak že jsem udělal ještě dva kotrmelce, když jsem padal a praštil se silně do hlavy. ,,Co to kurva bylo?!" Uslyšel jsem nějaký hlas, zatímco jsem se svíjel v bolesti na mokré trávě. ,,Ten je asi novej..." Odpovědět někomu ten černovlasej. ,,No ještě párkrát tohle udělá a bude mít po ledvinách." Uslyšel jsem ještě a sykl jsem jen když jsem se snažil se přetočit na záda. Neskutečně mě bolela záda a hlava zatímco mě hrozně pálili ruce a nohy. ,,Hej, ty nemotornej kryple." Zavolal na mě ten hlas neznámého. ,,Očividně potřebuje pomoc se zvednout debile." ,,Tcs..." Najednou jsem ucítil jak mě někdo prudce zvedl a já jsem zasyčel bolestí a otevřel oči. ,,Měli bysme ho odvést dovnitř..." Řekl ten černovlasý zatímco ten druhej mě držel. ,,...J-já k vám, to toho posranýho baráku nechci..." Šeptl jsem a zamračil jsem se. ,, Smůla"

Dokulhal jsem s pomocí toho s modrou maskou, ke gauči a sedl si. Bolel mě každý obratel a hlava mi třeštila. Ten černovlasej, kterej se nejspíš jmenoval Jeff, odešel nikam a já tam byl sám. Po chvíli přišel zpátky i s tím co mi dal ty injekce. Z ničeho nic se tam objevil asi dvou metrový, vyhublý, muž v obleku a bez obličeje...

,,Nemá smysl utíkat... Tady tě nikdy nikdo z lidí, nenajde." Řekl chladně muž, až mi přejel mráz po zádech. ,,Mohlo tě napadnout zamknout okna X-virusi" prohodil potichu Jeff k tomu s injekcema. Najednou se v místnosti objevilo víc zvědavých očích. Například přišli dvě malé dívenky které se hned za toho vysokého schovali a udiveně na mě koukali. ,,Kdo to je?..." Zašeptala dívka s hnědými vlnitými vlasy, v růžových šatech a na obličeji měla krev. ,,To je Alex... Ode dneška sem patří tak se k němu chovejte hezky" ,, Dobře" usmála se druhá dívka která měla tmavě rudé vlasy, trochu až do růžova a červené šaty. ,,X-virusi odveď Alexe do svýho pokoje a Jeffe a Toby, vy tam přineste z půdy ještě jednu postel." Řekl ten bez obličeje a Jeff a ten druhý hned odešli a mě X-virus pobídl a bych šel za ním.