lV.

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Šli jsme po schodech do patra a pak dlouhou chodbou kde  bylo asi milion dveří a trochu plesnivý zdi. Některé z dveří byli počmáraní, některý dveře byli ozdobený hromadou samolepek a různě. Zavedl mě do pokoje kde jsem měl ode dneška spát a tak. Byl to docela trochu větší, čtverecovej pokoj s balkónem, na bílo vymalovanej a na levý straně byla postel, skříň a nějakej stolek. Druhá strana byla úplně prázdná až na jednu skříň v rohu místnosti. ,,Tohle je tvoje část pokoje a tohle je moje část... A jestli mi budeš lézt do věcí tak seš mrtvej" Napomenul mě a ze šuplíku, z pod postele vytáhl čistý prostěradlo a povlečení. Najednou se na chodbě ozvala rána a když jsem se kouknul co se děje viděl jsem jeffa, myslím s Tobym nebo jak se jmenoval, jak nesou matraci směrem k mému novému pokoji. Rychle jsem jim uhnul z cesty a pozoroval je jak hodili matraci hned vedle skříně. ,, žádná postel už tam nebyla, jen tahle matrace..." Řekl s kamenným pohledem Jeff. ,,... Díky..." ,,N-není zač-č" pousmál se ten s těma žlutejma brejlema a odešli. Lekl jsem se když po mě X-virus hodil prostěradlo ale chytil jsem ho. ,,Půjdu ti najít nějakou deku a polštář" odešel. Po pár minutách jsem si konečně tu matraci povliknul a otevřel dveře od balkonu.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro