Byla jsem po dlouhé době sama na pokoji. Bylo to ovšem jen a pouze kvůli tomu, že Lockdown měl schůzku z Attingerem, Azeret tak ta spala a Fanner s tím svým byla pryč. Nikdo tedy na lodi nebyl, nikdo z kým bych se bavila. Netušila jsem co mám dělat, a tak jsem vyrazila pryč. Konkrétně ven z lodi, s sebou jsem si vzala jednoho vlkobota.

Dalo by se říct, že jsem si z něj udělala vlastního mazlíčka. No ikdyž, Lock to nerad vidí. Řekněme, že vlkoboti mají být stopovači, mají být nelítostní. Jenomže ono to jinak nejde. Už jako mladého vlkobota jsem si vybrala Pangca, a také jsem si jej vycvičila a vychovala podle sebe. To se už nikdy nezmění.

,,Pangco."

Zavolala jsem na něj a on ke mé přiběhl. Spolu jsme došli až k nedalekému srázu. Venku byla ovšem nehorázná zima, netuším kde jsme to byli, ale kosa tu byla šílená. Pangco si lehl vedle mě až mu přední tlapky vyseli ze srázu dolů. Nahoru na lodi přistál vrtulník a z něj vylezl Attinger. Pangco pouze zavrčel při pohledu na člověka.

Lidi neměl rád, vlastně kdo je rád má? Nahoru na plošinu přišel Lockdown. Něco tam probírali, až asi za deset kliků se jejich setkání rozpustilo. Do lodi se vrátila i Fanner a její sparkmate, já zůstala na místě. Začlo se stmívat a já tedy začala pozorovat oblohu. Pangco ležel vklidu vedle mě z hlavou opřenou o přední tlapky.

**

Netuším kolik mohlo být, ale venku jsem asi dost dlouho. Je mi to vlastně jedno, zůstala jsem tedy ležet až do chvíle než Pangco zvedl svou hlavu a začal něco poslouchat. ,,Copak je hochu?" Pohladila jsem jej po krku až na záda. Potom jsem se podívala jeho směrem. On hypnotizoval něco co bylo v lese.

Nechtěla jsem tam jít jen kvůli Pangca. Záleží mi na něm a nenechám jej samotného. Ještě k tomu když je ustrašený jak štěně. Najednou zavrčel a z temnoty se zača vynořovat postava. ,,Pangco, jdi domů." Řeknu a vemu si do serva blaster. Vlkobot mě poslechl a rozbéhl se na Knightship.

,,Kdo je tam?!"

Křiknu do tmy, ale zase nastane hrobové ticho.

,,Mě nebaví hrát na schovku."

Řeknu a postavím se. Byla jsem nervózní. Absolutně jsem netušila kdo by to tam mohl být.

,,Jenomže mě ano."

Řekl ten dotyčný stojící ve stínech. Po hlase jsem jej poznala, zamračila jsem se na něj a nachystala jsem si meč.

,,Nejdu bojovat."

Vyjde ze stínu z servama nad hlavou.

,,Tak co chceš?!"

Řeknu a jsem připravena na útok. Tenhle mech je ten poslední, kterého bych chtěla u Cybertronu vidět.

,,Promluvit si."

,,Není o čem mluvit. Já si zvolila."

,,To mi došlo, ale teď nechci mluvit o tom. Chci mluvit o něčem jiném. Vlastně tě varovat."

,,Ty mě? Vždyť jsem tě nechala."

Už jsem se otočila a chtěla jsem vyrazit na loď, ale jeho věta mne zarazila.

,,Jde, ale o tvé sparkling."

,,A co s ním má být?"

Znovu se otočím na něj.

,,Jde o jednu starou legendu. Slyšela si o ní?"

,,Ne neslyšela. A ani slyšet nechci!"

Otočím se a vyrazím na loď, Pangca si beru s sebou.