Dorazily jsme na místo. A musím říct že to tady bylo nádherné. Netuším sice kde jsme to byly přesně, ale Fanner má pravdu. Je to v skutku nádherné místo. Všude je to barevné a hlavně, nikdo zde nebyl.

,,Fanner kde to jsme?"

Pokrčila pouze rameny.

,,To já sama netuším. Narazila jsem na tohle místo náhodou, a ani nechci vědět kde to je."

Azeret jsem položila na zem a já i Fanner jsme se opřely o nedaleký skalnatý výklenek. Az vnímala okolí, zprvu si jej pouze prohlížela, ale poté započal i průzkum.

,,Buď hlavně mě a tetě na optikách."

Řeknu jí, ona kývla a začala si pomalinku prohlížet okolí. Já ji jenom tiše pozorovala a usmívala jsem se.

,,Vidíš to..."

Začala Fanner, já na ni pomalu stočím pohled.

,,Hmm..."

,,Že si se kdysi bála, nebo spíš zdráhala mít sparkling."

,,Však ty Fan víš jak to bylo."

,,No to teda vím, ale..."

Věděla jsem kam míří, ale tuto debatu nechci začínat.

,,Nezačínej s tím, zase."

,,Proč ne? Je to pravda. Vy jste chtěli, to nesvedeš na podvědomí. Že tvé podvědomí přemohlo tvé vědomí a stalo se co se stalo."

,,U Primuse."

Zašeptám a protočím optika.

,,Hele... Ty a brácha jste si prostě souzeni..."

Znovu jí věnuju krátký pohled.

,,...To jsem chtěla pouze říct. Protože to čím jste si prošli vy... By jen tak někdo nedokázal. A to ani já ne. Kdyby mě udělal můj sparkmate to co tobě udělal brácha, tak bych mu nikdy neodpustila."

Já se usmála, také jsem nechápala jaktože jsem mu odpustila. Že jsem byla tak ochotná a hodila jsem za hlavu to co udělal. A také nechápu ho, že odpustil naopak mě.

,,Ty mi na to nic neřekneš?"

,,Co bych ti na to měla říct?"

,,Nevím, třeba to. Jak si mu dokázala odpustit."

,,Ono to přišlo samo."

Pohodila jsem rameny a začala jsem opět sledovat svou dceru. Najednou zaběhla někam do lesa, Fanner byla okamžitě v pohotovosti a vyrazila za ní, já jí byla v patách. Zastavily jsme se až za Azeret, která koukala někam na stará opuštěná skladiště.

,,Copak tam vidíš, prcku?"

Sehla se k ní Fanner. Já se tam podívala a zaostřila jsem. A co jsem neviděla, Optima, Locka a vojenský konvoj, který pronásledoval nějaké auto.

,,Áaaaaha."

Řekla jakmile se tam podívala.

,,Tohle není protebe. Pojďte jdeme se projít."

Vzala jsem jí na serva a společně jsme vyrazily na procházku.