95. Vetřelci

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Jakmile vše běželo jak mělo, tak už to vypadalo na to, že nic se nemůže pokazit, nikdy. Ovšem nikdy neříkej nikdy....

Byla jsem na můstku, když se náhle spustili kotvy. Lock vrazil pěstí do panelu a řekl. ,,Kdo odpálil kotvy?..." vlkoboti byli v pohotovosti a já na cestě ven. Rychle jsem utíkala, abych zjistila o koho jde. Samozřejmě, že jsem nejprve šla zkontrolovat Azy. Ta to naštěstí vůbec nevnímala, tak jsem se vydala z vojáky na obchůzku a vysílala jsem průzkumníky.

Tak říkám těm, kteří se dostávají na hůře dostupná místa. Bylo jasné, že utekla ta holka, ale byl tu ještě někdo. Vzhledem k tomu, že se spustili kotvy, tak někdo vyřadil temnohmotové motory a já je chtěla najít. Šla jsem z dvěma vojáky do rytířské síně. Byli zde rytířské zbraně, takže to byla taková zbrojnice.

A právě tam byli dva lidi. ,,Postarejte se o ně!" Řeknu těm dvoum a vyrážím k můstku. Po cestě potkám pár vlkobotů, kteří někoho pronásledovali. Pronásledovala jsem je, po cestě jsem si vzala jeden průzkumný dron. Jakmile vlkoboty zastavily mříže, tak jsem tam pustila toho drona.

Sama jsem si to tam prohlédla, ale nic jsem neviděla. Pak jsem tedy odešla pryč a prohledávala jsem loď. Až jsem slyšela jak vlkoboti někam vbihají. Vyběhli ven, já běžela tedy za nima a všimla jsem si jak rozkousávají konce kotev a snaží se je zhodit. Podívala jsem se na kotvy a uviděla lidi jak jdou po kotvách.

Vlkoboti rozkousali pár kotev až se na ně vrhl Bumblebee. Vlkoboty začal ničit, než jsem jej stihla zasáhnout mečem, tak skočil dolů pro ty lidi. Hned mi bylo jasné, že není sám. Běžela jsem jako první k celám. Pokud tu byli autoboti, šli pro Optima. To bylo více než logické. Jakmile jsem tam doběhla, tak se loď odpojila a my vyrazili do vesmíru.

,,Sakra práce!" Zanadávám a vrazím pěstí do zdi. Potom se vydávám rychle na můstek. Modlila jsem se, aby si všimli toho, že jim chybí nejen zajatec, ale celá vytrína.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro