113. Praha

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Nějak jsem vše sehnala, ale že mi to dalo zabrat, a vyrazila jsem zpět za Quintessou. Cestou se spojím z Lockem a k Quintesse dorazíme tedy společně.

,,Nedokáže náhodou vesmírný most ovládat pouze Sentinel Prime?" Zeptala se má sestra Quintessy. Quin k ní přistoupila a řekla.

,,Ano. Jedině on, ale sama víš, že chce Cybertron zpět, a proto nám nabídl pomoc." Odpověděla mi. To není možné. On a nabídnout pomoc? Pomyslím si. V tom se k nám Sentinel připojil.

,,Kde je most?" Položil nám otázku. Já mu šla tedy čtyři kusy vesmírného mostu podat. ,,Dobrá. Ostatní jsou už na místech stačí potom vydat signál." Řekl a vzal si do serva červený pilíř, který ty ostatní řídil.

,,Lockdowne ty úlomky prosím." Poprosila Locka Quintessa.

Quintessa, pomocí své moci obnovila Prajiskru, ovšem jeden kus jí chyběl k úplné renovaci Kostky. Podívala se na Lockdowna vražedným pohledem.

,,Řekla jsem, že máš donést všechny!"

,,Jsou všechny, víc jsem jich nenašel."

Když mu asi Quintessa chtěla vrazit, já byla připravena jí v tom zabránit, ovšem to přerušila sestra. ,,Quintesso." Ta se k ní otočí a sestra ukáže poslední úlomek Prajiskry. Quintessa si jej veme a založí jej na své místo. A byla tu znovu a opět Kostka nebo také, známější jako Prajiskra.

Prajiskru mi podala do serv, já si jí tedy neochotně vzala. ,,Tak fajn. Nyní musíme do síně." Oznámí nám a my vyrážíme na cestu, na cestu do srdce Evropy. Město se jmenuje Praha, kde má Quintessa provozorní síň.

**

Ve městě dojedeme na jakésik místo. Netuším co to je za místo, ale nelíbilo se mi. Já měla u sebe Prajiskru, sestra zase matrici a Quintessa hůl.

,,Na můj pokyn to vložíme společně. Do těchto přístrojů."

Obě jsme rozuměly rozkazům a čekaly až Quintessa zavelí. ,,Nemàme času na zbyt. Na tři." Řekne potom co nám Galvatron zdělí, že do města dorazili autoboti. ,,Jedna.... Dva.... Teď!" Všechny jsme naráz vložili věci tam kde patří, matrici a Prajiskru neaktivovala, jen hůl. V ten moment začalo proudit obrovské množství energie skrz celou síň. Síň se začala zvedat do vzduchu.

,,Sentinely můžeš!"

Rozkázala Quintessa. Sentinel dal pouze pokyn a všechny pilíře byly vypuštěny. Tím přitáhl Cybertron k nám.

,,Dobrá teď to pustíme naplno." Oznámila Quintessa a aktivovala do funkce matrici i Prajiskru. Tlaková vlna, plná energie způsobená zapojením i těch dvou proletěla námi, ale i mnohem dál do okolí města. Taková energie má obnovit Cybertron za dvě hodiny néli méně.

Vyrazím tedy ven bojovat. Odražím útoky co jak nejlépe umím, když v tom... se předemne postaví Galvatron.

,,Běž bojovat ne?!"

,,S nima pudu později. Teď si nařadě ty!"

,,Cože?!"

Než se stihnu vzpamatovat přiletí mi jedna rána, za ní druhá a já se ocitám nazemi. Poté mě kopl do břicha a zmizel, já se sesbírala s té země a snažila jsem se postavit. Než jsem se stihla postavit, a chtěla jsem vrátit Galvatronovi to co on udělal momentálně mě, tak mi začala třeštit hlava a to že opravdu hodně.

Musela jsem se opět položit k zemi, a nevím na jak dlouho jsem byla momentálně mimo. No, ale asi na dlouhou dobu, protože už nikde nevybuchovali bomby a nelítaly vzduchem kulky. Zvednu se a stále ochromena Galvatronovými útoky si to namířím do města. Po cestě si všimnu, že všichni z našich řad nejspíš už nežijí a dokazovalo to to, že jsem si všimla mrtvého těla Lockdowna. Dobelhám se tedy nějakým způsobem až na náměstí kde byli všichni.

,,Addeath." Uslyším sestřin hlas. Otec ke mě dorazil taky. Pomůžou mi dojít až doprostřed toho náměstí. ,,Dobrý." Řeknu a oni mě tedy pustí.

,,Omlouvám se vám." Řeknu jakmile odemě odstoupí. Sestra odešla k botům a otec zůstal naproti mě. Po chvilce natáhl servo z nachystanou zbraní a zamířil na mou hlavu.

,,Megatrone, jestli to uděláš už to nevrátíš zpět." Slyším jak se snaží Optimus rozmluvit otcovo rozhodnutí. ,,Obrátila se ke mě zády." Ucedí, nějaká femme jde k němu a snaží se mu to rozmluvit, ale dopadlo to stejně jako u Optima, marně. Všimnu si jak nabíjí, když se mezi námi oběví sestra.

,,Electro?"

,,Každý má právo, právo na to aby dostal druhou šanci."

,,Chci se jen zpět k vám přidat, tati." Řeknu mu. Oni se sejdou do kruhu a néco začínají řešit. Já se zkusím postavit, jenomže v momentě kdy chytám rovnováhu, ucítím ve své jiskře ostří. Netuším komu patřilo, ale tímto mě sprovodil ten dotyčný ze světa.

Daleko od mé dcery. Daleko od mé rodiny, ale dostal mě k Lockovi.

Ano je to tak :D Je pravdou pravdoucí, že i tato knoha je u konce své cesty. Jak to bude dál z Azeret se dočtete buďto v Child Of Keon III. Kam to vlastně patřím? A nebo v knize, která je celá jenom o Azeretiném osudě, tedy: Azeret... Darkness Comes Alive

Každopádně děkuji moc: KvenaMoon za trpělivost a za občasné dokopání ke psaní

AnnetAnnie za nápad k napsání této knížky, a hlavně ohromné podpory ❤

Kim-Sub-Ha za hromaaaadu trpělivosti při čtení určitých kapitol :D

A jinka hlavně čtenářům, kteří mě podporují a vůbec toto četli. Děkuji a snad se uvidíme u Azeretiné knihy :)

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro