Po týdnu jsem se vrátila na loď. Stále jsem nechtěla z nikým mluvit, jenomže ono to nešlo jinak. Fanner a ta femme už byly na cestě na svou misi. Teď zbýval splnit mou a Lockdownovu misi. Došla jsem na můstek, Down tam byl a díval se z velitelského křesla ven. ,,Ty znáš cestu?"

Řekl a zvedl se ze židle. Zamířil si to rovnou ke mě. ,,Ano znám cestu, pane." Zasalutovala jsem u osloveni pane. ,,Neříkej mi tak." Jeho tón hlasu byl náhle jiný, byl takový jemnější. ,,Tak jak vám mám říkat? Femm nejste." Věnovala jsem mu pouze falešný úsměv.

,,Chci si promluvit."

,,Najednou..."

Jdu se podívat z velitelského místa. Dobře se mi vybavovali ty události co jsem tu byla já a ne ta femm.

,,Nechej začít prosím, ale mě..."

Zprudka jsem se otočila na patě, on se opřel o stůl a sledoval mě.

,,Jediná otázka. Proč?"

,,To by bylo nadlouho."

,,Já mám času Lockdowne plno."

,,Ale já ne... pojď za mnou."

Obešel stůl a odešel někam za dveře, já se tedy z nechutí vydala za ním. Šla jsem hned vedle něj, má jedna stránka si přála abych mu mohla znovu a opět proplést digity, ale ta druhá mi říkala že začínám od nuly ať to nedělám. A já tedy poslechla tu druhou a pouze jsem jej následovala.

,,Víš, že si se vůbec nezměnila?"

Protrhla jeho otázka hrobové ticho.

,,Nepovídej ty víš, že existuju a vůbec si mě všímáš? Úspěch! Ty si se taky nezměnil.."

Zašli jsme někam do nějaké místnosti.

,,Tohle nezná ani Nyx, ukazuju to jen těm kterým opravdu věřím."

,,Ty mi věříš? Jak jsem tu byla naposled, tak si mě nechtěl ani znát."

Z jeho úst vyšlo jen a pouze zasmátí, tiché ale pořád postřehnutelné.

,,Možná to tak vypadalo..."

Ukázal mi nějaké žezlo či co to bylo.

,,Řeknu ti jedno. Já začla už odznovu mám sparkmate, takže nějakým žezlem si mě zpět nekoupíš."

Naše pohledy se nachvíli střetly a já v jeho optikách spatřila zklamání. Byl snad zklamaný z toho že mám sparkmata? Nebo z toho, že už mu nebudu nikdy věřit? Těžko říct, nedokázala jsem toto vyčíst.

,,Tohle je největší tajemství Feonu, jakožto bývalá velitelka by si to měla znát."

,,Ano, ale pořád tam je to slovo bývalá."

Okolo toho stojanu z žezlem jsem si udělala pár koleček. Poté jsem chtěla teda odejít.

,,Addeath."

,,Hmm..."

Otočila jsem se na něj, jeho pohled který teď měl jsem znala. A to moc dobře. Přišel blíž ke mě a zamkl dveře.

,,To abych nezdrhla?"

Zavtipkuju, a podívám se za sebe. Jakmile upřu pohled zpět před sebe jsme jen pár centimetrů do sebe.

,,Nemáš náhodou femm?"

Tázám se jej, uvnitř mě začly praskat ledy a city které jsem pohřbila hluboko a také jsem je pohřbívala sakra dlouho se vynořily napovrch. Nechtěla jsem, ale ono to nešlo. Mou otázku ignoroval, to jsem pochopila. Než jsem stihla vzdorovat, tak mě začal líbat.

Chvíli jsem byla v šoku, ale emoce které se vynořily udělaly své. Začla jsem spolupracovat. On si mě zvedl a já byla nucena mu obmotat nohy okolo pasu. Mezitím jsem cítila jak své polibky směřoval na můj krk. Digitama jsem si jej vrátila ke rtům a polibek jsem prohloubila. Nachvilku se uvnitř mě oběvil náznak hádky.

Ale tu jsem zahnala. Po chvíli přestal a my odešli do pokoje. Kde si mě dal na postel a šel nademě, vášnivě mě políbil a já mu to oplatila. Jedním servem mi přel od krku, přes hruď až k vstupu. Já na to zareagovala vzdychnutím do polibku. Následně jsem jej políbila na krk a chtěla jsem jít níž, tak jsme se prohodili.

Od jeho krku jsem směřovala polibek až k podbříšku. Poté si mě vytáhl na úroveň optik. ,,A nemáš ty náhodou sparkmata?" Taky jsem mu neodpověděla, neměla jsem absolutní chuť. Než jsem stihal odpovědět tak jsem byla pod Lockem, ten udělal to samé co já. Přitom co se vracel k mým rtům do mě ovšem vnikl.

Začal přirážet, vzdychali jsme a vše završil dostavený orgasmus. On si lehl vedle mě a já na jeho hruď. On mě servy objal, věděla jsem že toho budu šeredně litovat, ale teď mi to bylo jedno. ,,To se nikdo nedozví." Natočím s těmito slovy na něj hlavu, on se mi zadívá do optik a řekne že ne nedozví.

Znovu jsme se políbili a znovu jsme ani jeden neodolali citům. Možná že jsme oba věděli, že už spolu nikdy nebudeme. Možná nás v tenhle moment ovládala naše druhá stránka, která toho druhého stále milovala. Ale mě to bylo jedno. Samozřejmé, že jsme neskončili jenom u líbání, ale opět to zašlo dál.

Poté jsem si už opravdu opřela hlavu o jeho hruď a on mě objal. Cítila jsem se najednou v bezpečí. Po chvilce jsem usnula.