Za pár dní máme onu akci už konečně splnit. ,,Jedu se projet." Oznámím svému 'nadřízenýmu' a vyrazím ven. Poslední dobou mi není nějak zrovna dvakrát dobře. Všimla jsem si toho během uplynulého měsíce, ale neřešila jsem to. Jakmile jsem byla na odletové ploše, našla jsem si ono město jménem Chicago a zamířila do něj.

Chtěla jsem to tam vidět. Za čtyři hodiny bych měla dorazit do Chicaga. Což se mi i vyplnilo, a koho jsem to hned z fleku nepotkala. Doktora. Ano byl to on, byl to Knockout. Stál pod jedním mostem, aby se probudil, tak jsem jej nakopla. ,,Kdo si to?!" Transformoval se a spatřil mě. ,,Addeath? To si ty?"

,,Né já jsem Megatron. Jasně že jsem to já." On se protáhne a setřese ze sebe prach. ,,Co tady děláš?" Já pokrčila rameny.

,,Ani já sama to nevím."

,,Bylo to tu strašný, Lord zaplatil životem."

,,To vím..."

Pohled mi sjel na zem.

,,Ale Optimus za to zaplatí."

,,Jak to myslíš? Ty chceš Optima zabít?"

,,Zabil mi otce, takže ano..."

Nachvíli jsem se musela opřít o jednu budovu, protože mě začalo být zase trochu špatně, Knocky si mě tázavě prohlížel.

,,Co je?"

Prsknu po něm. Jakmile si uvědomím jakým tónem jsem to řekla, tak se mu omluvím, ale že poslední dobou jsem hodně náladová.

,,Jak dlouho?"

Zeptal se mě.

,,Nó asi měsíc mi je blbě a dva měsíce jsem náladová a to hodně."

,,Pojď za mnou."

Transformovala jsem se a jela za ním. Ten zajel do nějakého podzemí. V tom podzemí byli nějací další tři coni.

,,Pojď sem."

Vzal si datapad a začal z něj něco přečítat.

,,A řekni mi. Co si dělala?"

,,Jak to myslíš? Co jsem dělala?"

Teď jsem jeho otázku nepochopila.

,,Pokud si se z někým vyspala a nepoužili jste ochranu pak je to jasný."

,,Ne to se nestalo, vlastně s kým taky. Z Lockdownem už spolu pěkně dlouho nejsme."

Na povrch jsem nedala nic znát, ale uvnitř jsem si opakovala pořád a dokola že to nemůže být možné, že to neni pravda.

,,Addeath, ty mi teď a tady kecáš."

,,Eeee... ne?"

,,Hele kolikrát lhal i Megatron, takže to poznám. Vyspala si se z někým?"

,,Jo..."

,,Neslyším."

,,Jo..."

,,Co?"

,,Ano! Spala jsem z někým u Primuse."

,,No a problém máš vyřešený."

,,Né, hlavně to neříkej."

,,Jjjo. Přesně na co myslíš, tak jo."

,,U Prajiskry."

,,Gratuluji ti maminko!"

,,Nech si to, prosím."

Okamžitě jsem se vydala zpět na loď. Nikomu jsem to nechtěla říct, nechtěla jsem aby někdo o tom malém věděl, ale jedné osobě jsem to říct musela.