,,Ty a Lockdown... se budete brát?" Zeptal se mne otec, já mu na to pouze kývla. ,,Na plánu je to již strašně dlouho, ale až teď se naskytla vhodná chvíle na to, to uskutečnit." Usměju se a sleduju jej. Táta se šel podívat z okna a založil si serva na hrudi, já přistoupila k němu. ,,Je to úžasné, Addy." Řekl pochvíli hrobového ticha, já na to kývla.

,,A jak to jinak jde, holky?" Uchechtl se a otočil se k Electře. Já k ní přistoupila a zůstala jsem stát vedle ní. ,,Tak víš jak, tati, žijeme, takže jsme za to strašně rádi. Ale né jde to. Vše probíhá jak má, všude klid." Začala Electra, já neměla v plánu říct mému otci, že jsem s Lockem rozhádaná takto před svatbou.

,,A co ty, Addy?" Podíval se na mne s úsměvem, já se trochu zarazila. ,,No jde to. Všechno je v naprostém pořádku." Nasadím andělský úsměv a doufám, že nepozná mou lež. Na to mi bezeslova kývne, já ikdyž nechci tak musím letět nazpět domů. ,,No nic, já už musím letět." Usměju se a rozloučím se s nimi. Jakmile tak udělám vydávám se domů. Domů dorazím již později odpoledne.

Hned co projdu dveřma mi do náruče skočí Leo.

,,Kde si byla, mami?"

,,Musela jsem něco probrat s dědou."

,,Ještě, že si přišla Azeret zachvíli dorazí."

Já mu na to kývnu a v servech s ním jdu k balkónu, kde Azeret pravidelně přistává s Ariou. A netrvalo dlouho a obě tam znovu přistály, já položila Lea na zem a ten se okamžitě rozběhl ke své sestře.

,,Ahoj, Leo." Zasmála se Azy a vzala jej na serva. Objali se a poté jej položila na zem.

,,Ahoj, Azy."

,,Ahoj, mami."

Obě se obejmeme a usmějeme. ,,Tak co?" Zeptala se mne potom jak jsme zamířily dovnitř. Lea jsme nechaly ať si hraje s Ariah. Já si na odpověď na její otázku pouze povzdychnu. ,,Stále to není lepší?" Zeptala se mě znovu.

,,Ne není, odté poslední hádky se mi vyhýbá. Vlastně i já jemu. Nechci se znovu zbytečně pohádat."

,,A o čem se vůbec hádáte?"

,,To je až moc složité Azy. Vždycky to rozjede nějaká totální blbost, ale nakonec to skončí tím, že se shádáme kvůli nějakým věcem z minulosti. A nebo vytáhneme jeden z nás nynější problém."

,,A to je příklad? Promiň, že se vyptávám, ale chci vědět o co jde."

,,V pořádku.." usměju se na ní. ,,Tak z minulosti na mě vytahuje to s Garlindem, že jsem s ním něco měla. No a teď vytahuje to, že jsem se s ním znovu zblížila. Což je pravda, ale normálně jen jako kamarádi. Nic víc, nic míň. Ovšem tvůj táta si to vyloží vždycky jinak."

,,S mechama je to těžko, proto žádnýho nemám." Uchechtla se Azy.

,,Však počkej, ty na to jednou změníš názor. Já si to říkávala taky." Zasměju se. ,,A dívej jak jsem skončila."

,,Si matka dvou poslušných dětí. Nějaký problém, jako?"

,,Ne, žádný nemám." Řeknu rezignovaně. ,,A co ty, jak to jde?"

,,Ale znáš to... všude je klid a když už není, tak stačí tam pouze doletět a už se chovají jinak. Lépe."

,,A mluvila si s tátou?"

,,Já? Ne... odté doby co jsem se s ním pohádala, pak ne. Ignoruje mě, chci se s ním začít bavit, ale on mi dává ignor."

,,Jak jakože tě ignoruje?"

,,No normálně, když ho vidím a pozdravím, nepozdraví mě. Když jsem za ním byla, abych si s ním vklidu promluvila, zabouchl mi dveře před nosem a ignor."

,,A mě tvrdí opak. A přesně tohle jsou ty "blbosti" o kterých se pořád hádáme."

Najednou se domů vrátil Lockdown, což jsme obě zaznamenaly a podívaly se na něj. ,,Ahoj, tati." Řekla Azy, já aby se neřeklo jej také pozdravila. Ani jedné ovšem neodpověděl, takže bylo chvíli hrobové ticho, které přerušil Leo. ,,Ahoj, tatí!" Zavolal a skočil mu do náruče. ,,No nazdár, mladej." Leovi odpověděl, poté si jej vzal s sebou a věnoval se mu.

,,A takhle je to furt? Tebe ignor a bráchy si všímá?"

,,Už to tak je, ale víš co. Aspoň Lea neignoruje, což by bylo nejhorší. Leo jej mám opravdu rád, ostatně stejně jako ty, když si byla malá."

,,No jo... ale to jsem byla malá, teď už mám na věc jiný náhled."

,,To tedy." Uchechtnu se.

,,No, ale už musím. Povinnost volá." Povzdychla si, já ji doprovodila k Ariah.

,,A mami..."

,,Hmmm..."

,,Zkuste si nějak promluvit."

,,Neboj se, ono se to vyjasní." Snad.