Druhého ráno se vzbudil jako první Lock a šel vydat rozkazy na prozkoumání ony budovy. Já byla vzhůru už v době co vstával on, ale stále jsem se převalovala. Až po nějaké době jsem se zvedla a vyrazila zkontrolovat Azeret. Vejdu k ní do pokoje, neleží na lůžku, ale stojí u své Ariah, kterou hladila po hlavě.

,,Ahoj, Azy."

,,Ahoj, mami."

Otočí se ke mě a my se krátce obejmeme. Poté se postavím vedle ní a pozdravím i Ariah.

,,Tak co jak ti je?"

Zeptám se jí, načež mi ona odpoví hnedka vzápětí.

,,Už dobře. Potřebovala jsem se jen trochu prospat."

,,To jistě."

Odkývu jí a podívám se na východ Headenu. Poté se vynoří několik lodí, které zamířili k tomu skladu. Jakmile nám zmizí za obzorem, tak za námi dorazí Lock.

,,Dobré ráno, vám oběma."

,,Dobré."

Řekneme s Azy jednohlasně a podíváme se na něj. Lock k nám přistoupí, přivítá i Ariah a poté se podívá na Azeret.

,,Jakpak ti je? Je to lepší?"

,,Ano je to lepší, tati. Spánek mi prospěl."

,,Dobře, zeptám se tě. Jak ten mech a ta jeho příšera vypadali?"

,,No ten mech, měl oranžový optiky, na hlavě nějakou přilbu s ostny, či jak to nazvat, celý byl černý a měl velké hnusně ostré drápy. No a ta jeho příšera vypadala jak pavouk skříženej s komárem, byla skoro stejně velká jak Ariah. Ničeho jiného jsem si nevšimla."

,,Dobře."

Kývl na to Lock, něco napsal a poslal to generálům, Optimovi a tátovi. Ti tedy věděli koho hledat.

,,Vy máte dneska odlítat na tu cestu, že ano?"

Zeptala se nás pochvilce. Já i Lock jsme jí to odkývali. Dneska máme odlítat na svatební cestu. Máme letět na planetku jménem Requiem, která je od nás vzdálená dva dny letu nedzvukovou rychlostí. Lock už na té planetě jednou prý byl a je to tam nádherné, tudíž se tam vydáme.

,,Ano, letíme. Na dva týdny, což znamená, že ty se budeš muset postarat o Feon."

,,Jistě rozumím."

,,No nic, já jdu nachystat loď."

My s Azeret mu to odkývaly a on tedy odešel. Já s Azy zůstala dokud pro mě Lock nedorazil s tím, že je vše nachystáno a že můžeme vyrazit. Já se rozloučím jak s Azy, tak s Ariah a vyrážím k lodi. Kde je Electra s Optimem a mají u sebe Lea. S tím se také rozloučíme s tímže, se za chvíli vrátíme.

Jakmile jsme se rozloučili, tak jsme se vydali na cestu. Samozřejmě po cestě jsme dělali všelijaký blbosti.

--

Po dvou dnech jsme konečně doletěli na tu planetku, která byla opravdu nádherná. Všde rostly ohromné lesy a pak tam byla někde i nějaká vesnice jsem si všimla, ovšem my přistáli někde kde to bylo opuštěné. Potom co jsme vyšli z lodi si všimnu velkého domu.

,,To sis tady nechal postavit nebo co?"

Uchechtnu se, on se zastaví vedle mě, vezme mě okolo ramen.

,,Je to dávno co jsem to tu nechal postavit. A teď je to jen pro nás dva."

Usmál se na mě a vzal mě na ruce, já mu dala ruce kolem krku. Přišli jsme dovnitř, kde mě odnesl hnedka do ložnice, tam mě položil na postel a šel nademě.

,,Na tohle bych si i zvykla."

Usměju se a pohladím jej po tváři, on mi úsměv oplatil a do mé dlaně se opřel.

,,No, tak si na to zvykni."