Den se krátil, tak jsem se opět vydala do bezpečí hradu i s dračicí v náruči, po cestě po chodbě jsem se ji snažila vymyslet nějaké to smysluplnější jméno, co se bude dobře pamatovat, a hlavně si ho budou pamatovat i ostatní lidi kolem mě. Zastavila jsem se na malém balkonku, který byl určen pro stráž, ale co už, jen jsem se začala rozhlížet z té výšky po okolí, a přemýšlela jsem nad tím, jak že se dračice má jmenovat. Zkoušela jsem všemožné varianty, ale ne všechny se mi líbily. Pochopitelně jsem si je říkala v mysli a ne nahlas, jelikož by to pro tu malou bylo matoucí a pro lidi co chodily kolem mě zase divné.

~Dobře tedy jak by ses mohla jmenovat?~

~Co třeba Galenis, Halo, Sarabis, Durani, hmmm Lota, ne to je všechno takové divné, nehodí se to k tobě, na některých místech jsi černá jako noc sama, ale máš tu jistá modrá místa, Ashara je spíš takové to jméno z Jihu nebo odkud, že to byla ta žena z dávné minulosti. Rhaella je moc jednoduché, tak se jmenovala moje babička, ne to nejde, abych tě pojmenovala po někom z mých předků, to chce něco taky unikátního, potřebuješ taky takové zvláštní jméno jako mám já.~ silně jsem se nad tím zamyslela, než mě konečně něco nenapadlo.

....

~Výborně, už to mám!!~ trochu jsem svou myšlenku pustila taky do světa, takže jsem se jen otočila na překvapeného strážného, co na mě nechápavě mrkal očima.

"Jste v pořádku má paní?"

"Ale jistě, jistě že jsem v pořádku, nic mi není, jen mě napadlo..ale to je jedno nechte to být."

"V pořádku, klidně to povězte mě to nevadí." no bylo to zvláštní, ale dobře tedy, rozhodla jsem se na to nějak zareagovat nazpět.

"Jen mě už konečně napadlo jméno pro dračici."

"Opravdu a jak ji tedy pojmenujete?"

"Co takhle Daenerah nebo Daerah, to by mohlo jít nebo ne?"

"Ani jedno z nich nezní špatně má paní, ale v tomto jsem jaksi nerozhodný, budete to muset určit vy, a nebo někdo jiný kdo je vám blízký. Zkuste ta jména navrhnout více lidem naráz, a pak uvidíte, komu se co bude víc líbit z hlediska finálního počtu hlasů."

"To není špatný nápad, děkuji vojáku."

"Nemáte zač má paní." pak si jen pokyneme hlavami na rozloučenou a já se tedy vydám nazpět do svého pokoje, kde jsem se uložila ke spánku společně s dračicí. S usnutím jsem neměla kdoví jaký problém, šlo to samo od sebe, jen jsem pak nevěděla co se kde kolem mě děje, a jestli je dračice stále na tom stejném místě, kde jsem se nacházela i já a nebo ne. To jsem se vše ovšem dozvěděla až na druhý den.

.......

Ráno mě probralo sluneční světlo, tak jsem před sebe dala ruku a tiše jsem zamručela, totéž zopakovala i dračice, která už na mě jistou dobu hleděla zkoumavým pohledem.

"Dobré ráno." promluvím jejím směrem a opatrně ji pohladím kolem boku, než se neposadím na okraj postele, trochu se neprotáhnu a nevstanu na nohy. Poté jsem se rozešla směrem ke dveřím, než jsem ovšem vyšla ven na chodbu, musela jsem se převléknout a udělat ranní hygienu, sice rychlou, ale i tak to mohlo stačit.

Poté jsem tedy vyšla z pokoje ven i s dračicí na rameni, zatímco jsem na sobě měla věci na běžný den na místo toho, v čem chodím spát. Po cestě do sálu jsem mohla ucítit různorodou směsku vůní, od sladkého po slané, takže se určitě někde něco muselo péct. S překvapeným pohledem, jsem se dívala na pobíhající lidi v sále, kteří dávali na stůl všemožné druhy jídla a ovoce, a nejenom toho, ale byli tam i různé druhy pití, od normální vody po víno. Jakmile nás všichni spatřily, lehce se uklonili a poté nás i pozdravili, tedy hlavně mě, ale některé ty pozdravy byli směřovány i na dračici co mi neustále seděla na tom stejném místě, a jen se po všech hrdě dívala, jako kdyby značila, že i ona je nějaká královna. Musela jsem se nad tím trochu zasmát, než jsem se usadila ke stolu, kde jsem si vzala čerstvě upečený chléb, sklenku s trochou rudého vína a nějaké to maso s nádivkou. Ono tak nějak mi to uniklo, ale byl významný svátek pro tento kraj, takže proto tohle všechno, jen mé osobě to nějak uteklo, jelikož byla ještě rozespalá, nebo jsem to jen na tu rozespalost házela. Ona pravda byla jiná. Nijak zvlášť jsem tyhle svátky neprožívala, vždyť to je rok co rok stejné, ale ano, teď by to mohlo být jiné, což je, protože tento den slaví i nový přírůstek do mé rodiny, tak o to víc je svátečnější.