Kniha První: Země a Vzduch

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Kapitola první:
Temnota noci

Noc byla černá. O tichu se zde ale mluvit nedalo; plameny šlehající z karavanů byly doplňovány výkřiky a jekotem.
Vládkyně země Daumm přivazovala na hřbet kočičího jelena Bayangana poslední vaky s vodou. Už čekala jen na svého kamaráda, který se ale nikde neobjevoval. Opřená o zeď si v ruce pohrávala s kovovým prstýnkem a vyhlížela Erdesa.
Ten se za pár chvil objevil. Dlouhýma nohama doskákal až k Daumm a v ruce nesl kožené vaky naplněné jídlem. Ani jí nepozdravil a už seděl na hřbetě Bayangana. Nabídl Daumm ruku a ta ji ochotně přijala. Erdes dvakrát mlaskl a Bayangan se rychlým klusem rozjel. Byli rychlí jako vítr a prach polopouště jim poletoval kolem těla. Najednou spatřili v dálce jiný oblak prachu. Erdes srovnal směr a pobídl Bayangana k ještě větší rychlosti.
„A co hodláš dělat, až je dostihneme?"
Zakřičela proti větru Daumm. I tak ji Erdes sedící před ní málem nerozuměl. Na to nedokázal odpovědět.
Chtěl se pomstít, ale jak...?
Erdes a Daumm je sledovali. Malý potůček zurčel vedle cesty po které přijeli. Bayangan zpomalil a teď šel krokem. Pak se zastavil úplně a ukousl si trs tuhé trávy, které tu trochu rostlo. Erdes to pochopil jako signál, že dnes už dále nejede, a tak z jeho hřbetu seskočil. Daumm si ze země udělala schůdky a elegantně je sešla. Erdes se otočil k vládkyni země a zašeptal:
„Jsou blízko a vědí, že jsme je sledovali. Připrav si něco, čím je zapíchneš."
Na to Daumm reagovala jen tak, že si sundala z ruky prsten a přeformovala ho do něčeho připomínajícího dýku. Ani Erdes s přípravou nelenil.
Sice trochu neobratně, ale to se dalo přičítat únavě, vytáhl z potůčku dlouhý proud vody. Pak se bok po boku rozešli k těm ničemům, kteří zapálili karavany a zabili tucet vládců, mezi nimiž byli i Erdesovi rodiče a Daummina sestra. Z čista jasna přilétl na dvojici velký rampouch. Erdes si ho naštěstí všiml a rozpustil ho dřív, než stačil probodnout jeho kamarádku. Ta teď byla od hlavy k patě zmáčená ledovou vodou. Útok nezůstal bez odezvy. Erdes z proudu který táhl za sebou udělal rampouchy a pár jich poslal směrem, odkud vyletěl ten první. Uslyšel syknutí, ale nebylo bolestivé. Zřejmě byly rampouchy rozpuštěny a namočily původní cíl.
Před nimi se objevil muž držící plamen ve své dlani. Jasnost toho světla málem oslepila Erdesa i Daumm.
„Dvě děti. Co dělaji vládce vody a mladá dívka uprostřed takovéhle pouště sami?" Začal milým hlasem. Erdes ani Daumm ale na nějaké slizké řeči vraha neměli náladu. „Proč vládci vašeho druhu jen tak uprostřed téhle pustiny přepadávají karavany?" Oplatila mu ledovým hlasem Daumm. Pomalu to ani nestihla doříct, a už k ní ten muž směřoval jeden ze svých plamenů. Erdes ho pohotově uhasil zbývající vodou. Ze stínů stěn kaňonu se vynořilo pět vládců.
Každý měl všechny své síly přichystané, jen je na dvojici použít. Erdes a Daumm byli obklíčeni. „A sme v řiti." Zašeptala s úsměvem Daumm a hodila dýku po nejbližším muži. Ten před sebou utvořil ledovou stěnu a dýka se do ní zabodla. Daumm si ji tedy přivolala zpět a přetvořila jí na miniaturní hroty, tenké jako akupunkturní jehly.
Hodila je po třech vládcích vody, kteří přiběhli k prvnímu. Ti to ale snadno vykryli. Takhle probíhal Daumminin boj ještě pár minut. Když Daumm pronesla onu památnou větu, Erdes se usmál také.
Málo kdy řekla něco alespoň vzdáleně připomínajícího sprosté slovo. Teď ale neměl čas nad něčím podobným uvažovat a už musel vykrývat útoky různých živlů.
Po cestě, po které před ani ne deseti minutami přijeli, se začalo linout zlatavé teplé světlo. Den přicházel v těchto končinách rychle a odcházel ještě rychleji. Erdes za svými zády uslyšel výkřik.
Rychle se otočil a spatřil rampouch trčící z Daumminina ramene. Vzal vodu z okolí a utvořil okolo nich ledovou kouli. Měla sice slabé stěny, ale chvilku je ubrání.
Klekl si k Daumm, která seděla na kolenou. Vytáhl a rozpustil rampouch a roztočil studenou vodu na dlani. Ta se po pár chvilkách rozsvítila bledě modrým světlem. Lehce přiložil dlaň ke zranění a začal ho léčit

KŘÁP!!!

Ledový štít v podobě obří koule praskl. Střepy z něj se rozlétli všude kolem.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro