6. hláška

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Já si tak prostě v klidu ležím v posteli a čtu si. A najednou slyším jakési divné bzučení... Kdo mě ruší při čtení knihy?!? Kdo chce smrt? říkám si. A co nevidím. Komára!. Šmátrám po čemkoli čím bych ho mohla majznout a ještě lépe rozplácnout na zdi. Couvu v posteli až narazím do zdi.  Pořád šmátrám okolo sebe čím bych mohla rozplesknout toho šmejda.
Aaa deka. Výborně. A teď zemřeš. řekla jsem si.
Rozmáchla jsem se a snažila se trefit do komára. ,,Zaaaasaaah!" řvala jsem jako pominutá. Ale naskytl se menší problém. Ten komár se od té zdi odlepil a letěl směrem ke mě. Úplně jsem slyšela jak na mě křičel: ,,Chceš válku? Máš ji mít!"
Slezla jsem z postele po žebříku ( máme dvoupatrovou), no slezla, spíš sjela a utíkala pryč. V tu chvíli jsem popadla mobil s začala psát Emily652.

Já: Emily652! Pomoooc.
Emily652: Whaaaaaat?
Já: Útočí na mě komár!
Emily652: Dobře ti tak. *pošle smajlíka co brečí smíchy*
V tuto chvíli se nacházím v obýváku a hledám úkryt. V ruce mám, ale pořád smrtící zbraň - deku.
Já: *oháním se dekou kolem sebe a snažím se ho trefit*
Emily652: Proč dekou? *opět pošle smajlíka*
Já: Protože nemám nic jiného po ruce. A snažím se ho odpálkovat do háje.
Já: Teda vlastně mám něco po ruce. Rubikovku.
Emily652: Musíš rukou nebo bačkorku. *pošle nůž a smajlíka s rohama*
Po představě, že se dotýkám, nedej bože, plácám a rozmazávání ho po SVÉ ruce, jsem zvolila raději Rubikovu kostku.
Já: Ale tu nechci moc házet...
Emily652: Hlavně ji neházej už jedu. *A zase pošle smajlíky brečící smíchy*
Já: *pořád pobíhám po bytě v jedné ruce Rubikovku a v druhé mobil*
Já: Heeeeelp. Furt za mnou dolejzá.
Emily652: Škoda že tam nejsem, to chci vidět.
Pošle smajlíky.
Já: Aaaaaaaaa.
Já: Zásah!
Emily652: Tvůj životní souboj.
Já: *pošlu smajlíka co brečí smíchy*
Já: Odletěl někam do háje.
Po chvíli
Já: Kruci.
Já: Já ho nevidím. *a pošlu smajlíka co brečí smíchy a smutkem*
Já: Emily652?
Emily652: Noooo?
Já: Něco mi bzučí u ucha.
Já: ......
Emily652: Přinesl posily?
Já: Pomoooc. *a pošlu smutného smajlíka*
Emily652: Zdrheeeeej.
Já: Ty v**e já se přerazila o skříň, když jsem utíkala.
Já: Bolí mě palec.
Emily652: *pošle smajlíka co brečí smíchy*
Zatímco ona se někde směje, já tu bojuju o život se smrtelným zraněním.
Já: Ten šmejd furt žije.
Já: On jde po meee.
Emily652: ZACHRAŇ SI ŽIVOT A ZDRHEJ Z TOHO POKOJE!
Emily652: Vem všechno potřebné.
Já: Já ale z toho pokoje vyběhla už třikrát.
Já: A on jde furt po mě. *pošlu plakajícího smajlíka*
V tuto chvíli se nacházím v koupelně a odkládám Rubikovku na pračku. Vybíhám z koupelny a utíkám do ložnice.
Emily652: Už se tam nevracej.
Já: Já nechci.
Emily652: Plácačka?
Já: Minule se nějak sama rozbila...
Emily652: Tak boty?
Emily652: ......./ Ani se nebudu ptát.
Já: Počkej, já mám přece po ruce tu rubikovku.
Já: Dej mi chvilku.
Já: Sedlo to na zeď.
Emily652: Ani nechci vědět jak to dopadne.
Plížím se bytem jako tichý stín. Dobře dobře, šoupu se po stěně a shazuju co můžu... Každopádně jsem v koupelně a chytám Rubikovku - smrtící zbraň. Vbíhám nenápadně do mého pokoje a lezu na postel. Přikrčím se a PLESK!
Já: *tančím svůj vítězný taneček, ale rychle toho nechávám, protože se nebezpečně přibližuju k okraji postele*
Já: A z tohoto boje vycházím jako vítěz. *a pošlu několik smějících se smajlíků*
Emily652: *pošle také smajlíky* Já umírám.
Já: Je to rozmázlý na zdi... *a pošlu zase smajlíky*
Emily652: *také pošle smajlíky*

/////////////////
Tak další bloopers je tu. A nebojte palec žijeee.😁 Ano, s Emily652 milujeme smajlíky co brečí smíchy.
Vaše novoni447 a Emily652

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro