Psát úvodní slova mi nikdy nešlo. Přesto bych ho tady napsat chtěla. Příběh, který za touhle kapitolou začíná, není mojí prvotinou. Ale je prvním příběhem, o kterém si stále myslím, že má šanci být jednou dobrým - když se učeše a srovnají chyby. Zatím je ve fázi "první verze", dost možná v něm můžete narazit na dějové nesrovnalosti a nelogičnosti, takže jakákoli připomínka bude vždy nadšeně vítaná :D
Zároveň si ale myslím, že ten příběh ani teď není úplně špatný - ostatně, proto s ním jdu sem, že? Ale to už posoudíte sami, pokud se pustíte do čtení. Jen varuji, že místy se objevují trochu násilné scény a silný hněv, jinak jde o příběh soužití člověka a boha, o touze po respektu a domově a o tom, že každý, i bůh, kterému je povaha a poslání předurčeno, se může změnit. A o tom, že násilí ani hádky nikdy nic nevyřeší, že co začneš, bys měl dokončit, že když tě lidé úplně nemusí bez dobrého důvodu, vždy se najde někdo, kdo tě zná a že ani ochota obětovat se pro druhé nemusí být okamžitá, ale váhavá a zprvu nejistá.
Zní to zajímavě? Doufám. Je ten příběh zajímavý? Věřím. Ale i tak se určitě najde dost much na vychytání :)
Jinak obálka, až na font, je čistě má práce s tuší a akvarelem (a trochu počítačem), což jsem si nemohla odpustit, abych nezmínila, protože jsem na ni hrdá :D
Poznámka pod čarou - ano, přidávám úvodní slovo až po skončení knihy, protože mi to prostě nedošlo xD Ale pro budoucí čtenáře se to bude hodit (pokud přijdou)
Au revoir
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro