,,Ale....já....já to nesmím říkat řediteli. Prosím, neříkejte mu to. Prosím!" prosil je Lorim a Emmě ho bylo až skoro líto. Místo toho je jen ušklíbla.
   Crowley se posadil, nadzvedl obočí a švihl ocasem. ,,No tak nám řekni, co si tam dělal a já mu to neřeknu." odvětil prostě a jeho oči se zajiskřily.
   Lorim si povzdechl. ,,No....já byl na....procházce? Jo....na procházce. A Emma už měla skoro po vyučování. Musel jsem něco zařídit. Bylo to strašně důležité. Vážně." řekl rozpačitě.
   Crowleyovi nejspíše už docházela trpělivost. Povzdechl si. ,,No dobře, když nám to nemůžeš říct. Ale už se to nebude opakovat, jasný?" řekl trochu naštvaně, že se nedozvěděl jeho tajemství.
   Emma naprosto překypovala zvědavostí. Bohužel se ale nedozvěděla, co Lorim tajil.... možná jí v tom ale Twi s Kat pomůžou. Možná. Nebo to tím jejím "omylem" odhalí.
   Lorim si očividně oddychl a podíval se na Crowleyho vděčným pohledem. ,,Díky, Crowley, máš to u mě. Já slibuji, že vám obou to jednou řeknu. Doopravdy." slíbil mu a sklonil před ním hlavu.
   Crowley se usmál. ,,Za málo." uchechtl se a přátelsky na něj kývl. ,,Teď už můžete jít do pagody a to, co se tady stalo zůstane jen mezi námi, jasný?" řekl a mrkl na Lorima. Ten vděčně přikývl. Emma udělala totéž a zamířila do pagody.
   ,,A nezapomeň na úkol!" zavolal za ní ještě Lorim.
   ,,Jasně, nezapomenu!" zavolala přes rameno na svého učitele stojícího vedle Crowleye, který se něčemu z neznámého důvodu smál.
   Proběhla dveřmi a dnes už po druhé zamířila nahoru po schodišti. Její pokoj číslo 11 byl úplně v horním patře.
   Doběhla tam a zaťukala na dveře. ,,Dále." řekl někdo, Emma otevřela dveře a na posteli seděl Django. Učil se a kývl jí na pozdrav.
   ,,Ahoj," pozdravila ho a podívala se na zem. Ležela tam velmi tlustá kniha s nadpisem "Kniha plná fyziky". Ten nadpis se jí hnusil. ,,Ty to čteš?" zeptala se ho a vrhla na něj nechápavý pohled.
   Django se na tu knihu podíval. ,,No musím.... není to zas taková nuda, když se nedívaš na ten nadpis. Fyzika je náhodou zajímavý a důležitý obor. Je všude kolem nás." vysvětlil zamysleně.
   ,,Zníš přesně jako naše učitelka fyziky na základce." odfkla si a otočila hlavu jinam.
   ,,A jak bylo vůbec na výcviku? To si se vrátila tak brzo?" zeptal se a položil učebnici na postel a postavil se.
   Emma pokrčila rameny. ,,Mám cvičit bojovnický pozdrav. No....Lorim mě moc dlouho necvičil....on....to je jedno." řekla rychle taktak, aby neporušila slib. Málem jsem to vyžvanila. pomyslela si.
   Django přikývl. ,,Aha." pokýval hlavou a ona byla strašně šťastná, že se o to dál nezajímal.
   ,,A neskočil si ty taky nějak brzo?" zeptala se ho.
   Django pokrčil rameny. ,,První hodina těch s prvního levelu bývá dlouhá. Já měl jen takovou krátkou....no alespoň se stihnu něco naučit a třeba dělat i něco jiného." vysvětlil.
   Emma přikývla a sedla si na zem. Dívala se z okna, ve kterém byli vidět vysoké větve rozkvetlých třešní s růžovými květy. Přemýšlela o tom, co by mohla udělat za bojovný pozdrav.
   ,,Nechceš náhodou pomoct s bojovým pozdravem? Pokud se nepletu, do zítřka bys ho měla mít vymyšlený." nabídl se Django a sedl si vedle ní.
   ,,No....jako...." zatím co to říkala, Django už začal hrabat ve svém kufru.
   Přišel k ní a podal jí starou tlustou knihu z nápisem "Slovník latinských pojmů". ,,Tady." ona si jí začínal prohlížet. ,,Jsou tam různé názvy živlů či tak, ze kterých si můžeš udělat nějakou smíšenu jako pozdrav." vysvětlil a ona na něj vděčně kývla.
   Chvíli si to četla a pak přikývla. Vyskočila ve vzduchu se přetočila. Vykopla nohu a tvrdě dopadla na zem. Jednu ruku dala do předu a druhou nad hlavu. ,,IgniiiisWaiii!"
   ,,Zajímavé," přikývl a usmál se. Papír položil do kufru. ,,Něco z ohněm, že?"
   Emma vděčně přikývla. ,,Děkuji, Django." řekla. ,,A ano. Je to něco z ohněm, ignis." usmála se. Konečně měla svůj pozdrav.

                              · · ·
                          651 slov.
Děkuji za úžasné přečtení, hlasy a komentáře! Jste miláčci 💖