3. Zmije

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

,,To ale nemůže být pravda!" zakřičela na ní a pak se otočila zpět do svého doupěte.
   Je myší mozek? pomyslela si rozzuřeně. Moje sestra a léčitelka?! A jenom kvůli tomu je smutná?! Že zemřela nějaká budoucí léčitelka nebo co?!
   Cítila na svých zádech nechápavý a zklamaný pohled Hollyfur. Zavrtěla hlavou a šla zpět do doupěte a lehla si smutně na zem.
   Začaly se jí hlavou honit všechny vzpomínky na svou sestru Snow. Ach....Snow...., pomyslela si.
   Nakonec vstala. Nechtěla už na to myslet a tak se vydala ven se projít. Svěží vánek jí vál do obličeje a čechral tak její kožíšek, ale pro ní to nebylo příjemné.
   Došla na malou mýtinku a nadechla se svěžího a chladného vzduchu. Přesto jako by v něm cítila pach krve. Znechuceně kýchla.
   Najednou uslyšela zvláštní zvuk. Jako kdyby se něco plazilo trávou směrem k ní.
   Rázem se jí naježily všechny chlupy na kožichu. Rychle se otočila. Najednou něco vyskočilo z trávy přímo na ní.
   Zakousli se jí to plnou silou do nohy a Cherry zakřičela bolestí a vyskočila. Byla to velká zmije.
   Bolest stále přibývala na síle. Od zmije se ozýval syčivý zvuk. Cherryleaf do ní i přes bolest rychle zaryla své drápy.
   Stisk po chvíli ustal a zmije padla k jejím nohám. Bolest ale neustala a noha jí pořád pálila. Tekla z ní krev.
   Rychle od toho místa odkulhala pryč, aby se tam neobjevila další zmije.
   Začala se jí točit hlava a motat noha. Oči se jí protočili a za chvíli upadla na zem.

Cherry se pomalu začala probouzet. Začala znova cítit bolest v její zadní levé noze. Nemohla skoro a ní zvednout hlavu a vše viděla rozmazaně.
   Obraz se náhle rozjasnil. Z keře okolo k ní přicházela nějaká kočka a ona rychle naježila srst. Nemohla ale vstát.
   Náhle jako kdyby se její srdce zastavilo. Neklame jí zrak? Ale ne. Byl to Snowkit.
   Přišla rovnou k ní a dala jí tlapku na záda. ,,Ahoj, sestřičko," pozdravila jí a dotkla se jí čumáčkem čumáčku.
   Cherry zvedla chtěla zvednout hlavu, ale nešlo to, byla příliš unavená.
   Pokusila se o vděčný úsměv. Její sestra zmizela v keři a po chvíli se vrátila z bylinkami ve své tlamě.
   Začala je vtírat do ráno Cherryleaf.
   ,,Už to bude dobré," řekla její sestra a v jejích modrých očích se objevil veselý výraz.
   ,,Moc ti děkuji," zmohla se konečně na slovo. ,,A ještě, cos mi to vlastně chtěla-" Najednou se se zarazila. Po jejím sněhobílém kožíšku ani památky.
   Už byla zas sama v lese....
______________________________________

414 slov😂.

~vaše Toffee
  

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro