Na cestě

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Vyletěla jsem z základny. Táta a ostatní mě nasledovali. Měla jsem slzy v očích, ale pro nastolení míru to udělám! Pro Cybertron! Pro cony! Ale hlavně pro tátu!! Zkryla jsem se v lesích oni přeletěli a nenašli mě. ,,Odpusť mi to tati, ale jiná možnost není." Věděla jsem, že táta bude teď nervnější a bude neúnavně hledat.

Jakmile jsem si byla jistá že se už neukážou, tak jsem vyletěla nad lesy a zamířila si to na základnu autobotů. Když v tom mě přerušil hlas v mé mysli. Kdo jiný by to byl než Quintessa. ,,Chceš zabít Optima a navrátit život Cybertronu?" Řekla mi. ,,Pak přileť na Cybertron. Pošlu souřadnice."

Nic jsem nenamítala a vyletěla jsem do vesmíru. Trvalo to dlouho než jsem doletěla na Cybertron.

Po dlouhých zemských dní později

Přistála jsem na zničeném Cybertronu. Vypadal mnohem hůře teď než předtím na Zemi jak byl posledně. ,,Co to Prime provedl." Povzdychla jsem si. Cybertron byl doslova v havarijním stavu. ,,Provedl to... co bylo nezbytné pro ty jeho milované lidi." Ozval se hlas za mnou.

Otočila jsem se. Byla to Quintessa. ,,Přišla si." Řekla. ,,Ano jinak mi to nedalo." Odpověděla jsem jí.

Q: ,,Trochu jsem to i čekala."
Já: ,,Co si potřebovala?"
Q: ,,Slyšela jsem, že chceš aby tahle válka skončila."

Já: ,,Ano chci a vím i jak."

Q: ,,Vážně? A jak tedy?" Zeptala se a pristoupila blíž ke mě.

Já: ,,Mír se nastolí jen, když bude jen jeden vůdce."

Q: ,,Přišla si na to ty sama? A nebo ti někdo pomohl na to přijít?"

Já: ,,Ne... Nikdo mi nepomohl, zjistila jsem to sama. Proč?"

Q: ,,Protože máš pravdu. Tohle se délo už dloho pře Megatronovou a Optimovou válkou...." ,,Vždy potomek samotného Prima může zabít jiného Prima z druhé strany. Tedy jako ty jediný potomek Megatronuse Prima máš zabít Optima Prima."

Já: ,,Ano... To vím." Podívám se smutně.

Q: ,,Ale je tady jedna věc, kterou tvůj otec neschválí..." řekla a prohlídla si mě. ,,...U toho souboje většinou zemřeli oba bojovníci."

Já: ,,Táta je proti, ještě teď když jsem hadicapovaná." Řekla jsem a Quintessa mě přejela znovu pohledem  a zastavila se u mé ruky.

Q: ,,Co se stalo?"

Já: ,,Při boji z Chirou. Usekla mi ji." Podívala se chápavě.

Q: ,,Takhle nemůžeš bojovat. Musím tě vylepšit."

Já nasadila jenom nechápavý pohled, ale Quintesse jsem věřila, dodržela slib s tím, že tátu přivede zpět k životu, takže tohle není problém jí uvěřit. ,,Znáš vůbec historii?" Zeptala se mě najednou. ,,Ne... táta o ní moc nevyprávěl... nebylo moc času." Koukla jsem se smutně.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro