Letěli jsme nad Cybertron. Chtěla jsem aby už bylo konec válek a aby Cybertron znovu žil. Různě jsem si z Optimem povídala nikdy před tím bych neřekla,že si budeme co říct, ale jelikož mi momentálně řekl, že já a on se známe už od mí puberty, tak jsem chtěla vědět víc.

,,Nepoletíš zpět?" Zeptal se mě náhle. Já bez duše kývla na souhlas ani nevím, proč. Proletěli jsme atmosférou a přistáli na Zemi. ,,Co...Pudeš zpět k nim? A nebo půjdeš se mnou za autoboty?" Zeptal se. Já se při tomhle koukla na nebesa věděla jsem, že půlka conů bude radši když budu pryč, ale co táta?

Nad touhle otázkou jsem se pozastavila. ,,Já nevím..." řekla jsem a podržela jsem se za ruku. ,,Kvůli tátovi." Podívám se do země. ,,Hele měla by si ztrávit čas se svou matkou." Řekl mi. Já věděla, že má pravdu, ale pořád hrál roli táta. ,,Vím... Že bych měla... ale..." nemohla jsem. ,,Ale já jí nevěřím. Chápeš nechala mě!"

Podíval se na mě. Vzal mi tvář a já se mu zadívala do očí. ,,Nemohla chápeš. Věděla,že kdyby se vrátila, tak by tě zklamala." Řekl mi. ,,Včem?! Nebýt jí, tak by tahle válka nikdy nezačala. Nikdy!" Křikla jsem. On kývl a věděl, že mám na 100 pro pravdu. ,,Máš pravdu Electro...."

Podívám se na cestu a uvidím jak po ní jede auto. Byla to právě má matka. Transformovala se a přistoupila k Optimovi. Já se otočila a chtěla jsem odletět, ale to mě chytla má matka. ,,Kampak?" Řekla já se na ni podívala. ,,Daleko od tebe!" Chtěla jsem se vyvlíknout, ale to nepomohlo.

,,Zapomínáš, že jsem tvá matka." Řekla mi. ,,Jo ale ty zapomínáš, že já jsem dcera Megatrona!" Na tohle jsem jí kopla do té ruky a střelila jí do obličeje. Potom jsem jí odkopla. Podívala se mým směrem a potom na Optima. Optimus šel po mě, aby mě přivedl nejspíš k autobotům.

Ale já se nenechala. Místo toho abych letěla, tak jsem se transformovala na auto a ujížděla jsem po cestě. Optimus jel za mnou. Chvíli jsem jela v klidu bez střel bez všeho, ale po chvílu nejspíš to Optima přestalo bavit a střílel po mě. Já se vyhýbala do všech směrů.

Snažila jsem se jen dostat na základnu v pořádku. Pomoc jsem volat nechtěla, protože jsem věděla,že by to uslyšel Sound, Barric, Knock, ještě k tomu Starscream a plus by se to dozvěděl táta, no to ani náhodou! Podívám se do zpětného zrcádka. Optimus tan furt je, ale nemá šanci.

Ale v tu chvíli se zpoza něho vnoří někdo koho jsem tady opravdu nečekala. Dupla jsem na brzdu a na místě se zastavila. Optimus a ten druhý také prudce zabrzdili, ale projeli kolem mě a až asi o dvacet metrů dál zastavili. Nojo... prostě autoboti. Nad tímhle jsem se musela uchcechtnout.

Transformovala jsem se. ,,Sentineli? Co ty tu k sakru děláš!?" Sentinel se zarazil a po chvíli řekl: ,,No žehlím si průšvich co jsem udělal v Chikagu." Protočila jsem oči. Když za námi dorazila i má matka, bylo to jak z hororu. ,,U primuse, nemůžeš mě nechat být?" Řekla jsem a otočila jsem se na ni. ,,Ne nemůžu. Si má dcera a z Megatronem té samotnou už nenechám."

,,Co?! Proč?! Vždyť jsem s ním byla sama celou tu dobu co si byla ,,mrtvá''!! Takže myslím, že to zvládnu." Řekla jsem jí. ,,Electro... Je mi to nesmírně líto, ale prostě jsem se nerozhodla tehdy, ale teď už vím kam patřím. K autobotům." Pane Primusi! Moje vlastní matka je autobot... u Prajiskry!

,,Kde je vůbec Megatron?" Zeptala se. ,,Tak hele... Za prvý pro tebe když si právě teď imigrovala k autobotům je to pro tebe Lord.... Za druhé pokud si u nich u mě dceru už nehledej!" Po těchle slovech jsem odletěla na základnu. Všichni tam jen tak stáli. Až po chvíli mě začla pronásledovat matka a za ní Optimus.

Přistála jsem před základnou. Za mnou přistála matka a Prime. Vzala jsem meč a ten jsem jí dala před hrdlo. Optimus si nachystal zbraň, ale nezaútočil. Za mnou stáli všichni decepticoni. ,,Dej mi důvod proč tě nezabít! A hlavně na mě nechoď s tím, že si má matka, protože nejsi!" Řekla jsem jí a meč jsem přitlačila.

,,U decepticonů ti nebude dobře. Vždyť tvůj otec ti lhal a vymazal paměť! A začal válku, která zničila tvůj domov." Achjó mluví jako Optimus. ,,No a co! Počkej a kvůli komu ji začal... kvůli tobě! Takže to na tátu neházej! Za tu válku můžeš jedině ty!" Křikla jsem a držela jsem slzy na krajíčku. ,,Já? Však já jsem byla mimo!"

,,No právě. Kdyby si se obévila bylo by to fajn pro celý Cybertron. Řekni mi proč vlastně zastáváš stranu Optima Prima! Proč?!" Řekla jsem, ona se podívala na mě vyčítavým pohledem, ale nic neřekla. ,,Vždyť Optimus alias Orion Pax by nebyl nikdo, kdyby ho táta onehdy nenašel! Vždyť neuměl ani bojovat! On je zkráceně horší verze mýho táty! O dost horší!"

,,Electro takhle nemluv! Není to pravda! A ty to víš!" Odporovala mi. Když v tom jsem uslyšela trysky jak někdo přilítal. Prosím ať je to táta... prosím! Modlila jsem se v duchu. A hle byl to on. ,,Electro?" Řekl po přistání a díval se na mě jak držím svůj meč u mámina krku.

,,Ty... ty! Ty si ji navedl, že?!" Řekl Optimus Megatronovi a rozešel se k němu z mečem v ruce. Udělal přesně co já, ale tátovi. Podivala jsem se na táu a ten mi dal rozkaz jen rukou ať se stáhnu.