Sledovala jsem jak Ultra Isiss odlétá. Měla jsem sice slzy na krajíčku, ale zvládnout se to dalo. Jakmile mi loď zmizela z obzoru, tak jsem se teprve až pak rozhlížela kolem. Všude bylo mrtvo. Transformuju se tedy na auto, ale dojde mi to,že takhle mě coni okamžitě poznají. Musím si tedy najít novou transformaci.

Jedu po silnici, když v tom mě předjede nějakej blbeček v kamionu. Vzala jsem si tedy jeho podobu. Rozjela jsem se odlehlými cestami městečka. ,,Co se tady asi stalo?" Zeptám se sama. Po okolí byli krátery od výbuchu bomb. Jedu tedy dál až narazím na podivnou hmotu přes půlku města.

Ikdyž nikde nikdo nebyl tak jsem vyšla ven v holoformu. Přijdu tedy k té divné hmotě.

Pusťte si písničku, kterou máte nahoře :)

Šahnu si na ní a poznám, že to je transformium. Když v tom se oběvila na obzoru obří loď. ,,Co to sakra?..." zeptám se. Motory lodi rozvířili prach a z toho prachu vystoupil někdo, kdo má bejt tuhej. Vypla jsem holoform a transformovala jsem se.

On po mě vystřelil, já se jen tak tak vyhla. Ohlídnu se a tam přijíždějí nejspíš coni. A nemýlila jsem se byli to decepticoni od Galvatrona. Lockdown znovu vystřelil, znovu jsem se vyhla a tentokrát jsem po něm začala pálit já. V tom na mě zezadu vystřelili galvatronovi poskoci a zasáhly mě tři néli víc střel. Potom mě zasáhl i Lockdown.

Když už jsem měla za to, že to nemůže být horší, oběvila se má sestra. Všichni se slezli kolem mě. Já byla opřená jedním kolenem o zem. ,,Heleme se kohopak tady máme." Řekne mě naprosto známý hlas. Zvednu pohled aby jsem se na ni koukla. ,,Kdepak máš tatínka, aby ti pomohl?" Zeptala se. Já ji jen probodával vražedným pohledem.

,,Neříkej, že tě nechal. Vlastně ani bych se nedivila, kdyby ano." Já odvrátila pohled. ,,Electro, tobě jsem nikdy nechtěla ublížit, na to pamatuj. A také nadále nechci.." řekne mi. ,,To určitě..." špitnu si pro sebe. ,,Myslím to vážně. Si má malá sestra, sice poloviční, ale si." Bylo to jasný, snaží se mi zahrát na city.

,,A proto ti nabízím příměří a azyl." Nabídla mi. Autoboti věděli, že jsem byla vyhoštěna, ale stejně odjeli. Kdo jiný mi teď zbývá? Chci bojovat a ne jen sedět a nudit se. Postavím se, Galvatron a jeho poskoci společně z Lockdownem složili zbraně. ,,Bereš nebo necháš být?" Zeptala se mě. Já se stále rozhodovala. ,,Dobrá..." řeknu nakonec.

,,Tak tedy. Teď když nejsi na jejich straně. Řekneš nám co chystají?" Položí mi další otázku, když všichni míříme do jedné lodi.