,,Ukaž mi to." Rozkážu mu, podívám se na ránu a ta je velmi hluboká. ,,To bude dobrý." Začal mě odstrkovat. ,,Ne nebude!" Stojím si za svým. Kouknu se ven a pohledem hledám Knockouta, ale nikde jej nevidím. ,,Knouckoute." Zavolám potichu, ale nikdo se neozývá.

,,Nevolej nikoho, prosímtě. Teď je hlavní aby si odsud utekla i z cony...." podíval se na Optima a ten kývl. ,,...A z autoboty." ,,Můžu se zeptat co se to s váma stálo? Ještě před nedávnem jste se chtěli zabít." Otočila jsem se na ně pomalu. ,,Změnilo se toho hodně Electro." Odpověděl mi Optimus.

,,To mi došlo." Namítla jsem, když v tom se ozval hluk od dveří. Podívala jsem se tam, přistoupila jsem k mřížím, když v tom jsem uviděla tu femme z Galvatronem. ,,Heleme se kdopak se nám to vzbudil." Řekla ta femme.

G: ,,Tohle je on a ta jeho dcerka?"
F: ,,Ano a támhle to je Optimus Prime."
G: ,,To vím! Vždyť jsem s ním bojoval."
F: ,,Dost Galvatrone!" Otočila se na celu.
Já: ,,Co jste mu to udělali!" Křiknu a rozběhnu se k mřížím a chci tu femme praštit, jenomže ona mi dá elektrický šok a já spadnu k zemi.

Femme: ,,Já mu nic neudělala." Zasmála se.
OP: ,,Nás si tu nech, ale ji a ostatní odsud pust!" Táta se snažil vytrhnout z pout, ale jeho zranění mu to neumožňovalo.
Femme: ,,Optime vážně si myslíš, že jsem najivní?"

KO: ,,Nó, dalo by se o tom hádat." Zapojil se do rozhovoru dlouho ztracený doktor Knockout, ona se na něj otočila.
Femme: ,,Doktore pomlčte! Jinak uvidíte!"
KO: ,,Vážně mi vyká?" Řekl tátovým směrem.
Megatron: ,,Připadá ti, že mám čas tohle řešit?!" Knock se stáhl.

Já: ,,Co chceš vůbec?!" Vyjedu na ni.
Femme: ,,Ale Electro... Chci nastolit mír, ale jelikož si zabila Galaxy a zkusili jste zabít Lockdowna, tak to musím udělat já...." Usmála se a vzala mě za hlavu. ,,.... A ty budeš můj největší triumf!" Ruku jsem jí odstrčila a vzala jsem si meče a zaútočila jsem, ona mi útok odrazila a svými drapy mě vzala přes obličej.

Byla jsem na zemi a Galvatron mě kopl do břicha. ,,Dávej si pozor co děláš jinak přijdeš o život!" Sykla po mě. Poté se ona i Galvatron otočili a chtěli odejít, jenomže to jsem chytla druhý dech a tu fem jsem nabodla, ale očividně se naštvala, otočila se na mě a skopla mě k zemi, Galvatron jí chtěl pomoct, ale ona jej zastavila.

Místo toho mu rozkázala aby mě odvedl do nějaké místnosti. Když mě táhl pryč, viděla jsem jak táta sebou škube aby mi mohl pomoct. Hodil mě do prázdné místnosti,kde opravdu nic nebylo. ,,Měla sis rozmyslet než něco uděláš." Řekl mi, já klečela přímo před ním. ,,Co teď budeš chtít dělat?"

,,Kdyby jsme tě chtěli mučit, tak už tě mučím, ale ty si nezasloužíš ani to mučení, jen to nejhorší!" Tušila jsem co myslí a v hlavě jsem se modlila k Primusovi. V tom do místnosti vešla ta femm. ,,Jdi hlídat!" Rozkázala Galvatronovi. Ten zašel za dveře a já tam zůstala s ní. ,,Kdo k Primusi seš?!" Vyprskla jsem na ni.

,,Jde vidět, že se asi tvůj otec nezmiňuje..." já se podívala nechápavě. ,,...No ale dost mluvení! Teď se ukaž! Chtěla si se vyblbnout, tak dělej!" Postavila jsem se a nachystala jsem si meče, to také udělaka ona. Pustily jsme se do sebe, já jsem jí ale nadletěla, což ona spadla na zem, neboť na mě chtěla skočit.

Potom jsem jí zabodla meč do ruky, ale nějak jí to nezpomalilo, jenomže ona mě chytla za krk a odhodila mě do stěny přímo na záda, bolelo to jako čert. Potom mě několikrát nakopávala, už jsem pomalu, ale jistě nic necítila. Vzala si druhý meč a odlomila mi ten můj. ,,A teď... se rozluč." Napřáhla se aby mi uštědřila smrtelnou ránu.

Už jsem se smířila se smrtí, a tak jsem zavřela oči a myslela jsem jen na tátu, na to jak jsem byla malá a celkově můj život mi prolítl před očima. Kápla mi slza na zem a už jsem na nic nemyslela, prostě jsem čekala, že mě ta neznámá femme zabije.