Uběhlo mnoho a mnoho hodin, než se Harry mírně probral z lektvarového opojení, a to probouzení nebylo vůbec příjemné. Vlastně se probudil nesnesitelnou pálivou bolestí, která ho donutila sténat bolestí a zatínat zuby.

„Harry..."

Nebyl v místnosti sám. Už to zjištění bylo alarmující. Na okamžik zadoufal, že je s ním Draco, vezme jeho ruce do svých a uleví mu od bolesti. Ten hlas byl ovšem ženský.

„Paní Malfoyová?"

„Harry, je to moc zlé?"

Harry si uvědomil, že byl včerejšího večera doslova zdrogován proti své vůli, a rozhodl se raději zalhat.

„Dá se to vydržet."

„Lžeš. Lžeš mi, protože mi nedůvěřuješ," řekla Narcissa.

„Divíte se mi?" ušklíbl se Harry. „Potřebuju se dostat domů. Nechci žádné další lektvary."

„Harry, tento lektvar ti neublíží. Je to Dracův vynález. Nedám ti to, co ti včera podal můj muž."

„Nevysvětlujte si to špatně, ale nevěřím vám," odsekl Harry. „Jednu věc nechápu. Proč mě chtěl pan Malfoy defacto uspat?"

„Lucius má o tebe strach a já se mu nedivím. Stačí ještě jeden takový záchvat nedůvěry..."

„Já vím," řekl Harry tvrdě. „Můžu umřít. Ale já už nezklamu, už se mi to nestane!"

„Oba víme, že není tak jednoduché ovládat své emoce v takových situacích." Narcissin hlas byl klidný a přesvědčivý. Sama nevěděla, co by měla udělat. V každém případě nevěřila příliš akcím svého muže. Už mnohokrát prokázal, že strategické plánování není jeho silná stránka. Spojenectví s Potterem jí připadalo jako lepší volba.

Harry nutně potřeboval Dracův lektvar proti bolesti, jinak nemohl jasně uvažovat. Může Narcisse věřit? Dal na svou intuici a lektvar vypil. Bolest se mírně zmenšila a hlava zůstala jasná.

Harry uvažoval nahlas. „Myslím, že byla chyba přestat s vyšetřováním případu, na kterém jsem pracoval. Možná je tam nějaká spojitost. Třeba někdo nechce, abych ten případ vyřešil, a snaží mě vyřadit z provozu. I když to zní absurdně, vrátím se k původnímu případu a budu hledat indicie tam."

„Harry... Ještě jednu věc musíš vědět. Lucius se vydává za tebe a právě odešel na ministerstvo."

Bystrozor se zamyslel.

„To je vlastně výborná strategie, která nám může dost pomoct. Já mezitím – s vaší pomocí, když dovolíte – můžu pokračovat ve vyšetřování. Budu potřebovat svůj notebook a zápisky. Myslíte, že by mi je mohl obstarat některý z vašich domácích skřítků?"

---

Harry nerušeně pracoval, stínovou magií otevíral jednotlivé složky a soubory. Brzy se mu začínala v hlavě rýsovat docela přesvědčivá hypotéza. Doba, kdy na případu neosmrtijedské buňky nepracoval, se ukázala ku prospěchu – případ se mu pěkně uležel v hlavě a nyní vše dávalo smysl.

Odpoledne si vyžádal další vydání Denního věštce. Z toho, jak se Narcissa zdráhala mu noviny ukázat, mu bylo jasné, že únosce znovu udeřil. Bylo až dojemné, jak držela hůlku v pohotovosti – evidentně měla plán, že kdyby se choval neuváženě, sejmula by ho nějakou kletbou, která by mu zabránila užárlit se k smrti.

Harry odvážně plátek otevřel. Draco Malfoy a jeho nový přítel si právě dojednali u svatební agentury obřad a rozhodně na něm nebudou šetřit. Už brzy vám přineseme podrobnosti ze svatby, na kterou se těšíme stejně jako vy! Vaše Rita Holoubková

Draco v objetí toho samého muže, oči zakryté brýlemi. Není pochyb, je pod Impériem, proto nikdo nesmí spatřit jeho oči. A volná ruka opět signalizuje gesto volání o pomoc, možná zoufaleji než dříve.

Harry tentokrát nezaváhal ani na vteřinu. „Draco, důvěřuju ti a přijdu si pro tebe," řekl nahlas, jako by zapomněl, že nad ním stojí v ochranném postoji Narcissa.

„Harry, jsi tak statečný," řekla se směsí obdivu, vděčnosti a úlevy.

Hm. Taky jsem mohl dostat fotografii, kde Draco s tím týpkem v posteli... to bych asi nedal.

Za několik hodin se vrátil Lucius. Narcissa Harryho varovala, jak měli domluveno. Harry vmžiku vklouzl do postele a dělal, že tvrdě spí. Lucius ho osobně přišel zkontrolovat. Harry vyslechl část rozhovoru, který s Narcissou vedl.

„Dobře, že spí, chudák. Četla jsi Věštce? Zabilo by ho to. Nikdy jsem si nemyslel, že tohle řeknu, ale mám Pottera docela rád. Když člověk vidí, jak mu na Dracovi záleží..."

„Ano, ano," pokyvovala hlavou Narcissa.

„Na ministerstvu ho každý respektuje. Úplně jsem na něj žárlil, mně se nikdy takové úcty nedostalo, až jsem z toho byl nesvůj, jak hezky se ke mně lidi chovali, když si mysleli, že jsem Potter."

Harrymu se hrudníkem převalila vlna vděčnosti.

Díky moc za hvězdičky a komentáře :-)