Před šesti lety:

5letá holčička se smíchem utíká po trávě k lesu a za ní utíkají její rodiče.

,,Freyo stůj!" křičeli oba ale holčička vesele utíkala dál až do lesa.

Rodiče brzy ztratila z dohledu. Utíkala dál a dál do lesa a prohlížela si všudypřítomnou lesní nádheru. Zelené listí šustilo a mezi větvemi prosvítaly sluneční paprsky.

Najednou jakoby les přestal být tím přívětivým a slunným místem.

Kmeny stromů byli tmavší a listy seschlejší, někdy byly suché úplně. Už nebylo slyšet veselé štěbetající ptáky a vesele šumějící potůček, vyšuměl někam do ztracena. Jakoby někdo vysál lesů všechen život a radost.

Povrch tu byl mnohem hrbolatější a skalnatější, vedle trsů trávy trčely ohromné balvany.

Malá Freya si těch změn už také všimla. Zpomalila do volnějšího kroku a pomalu se šourala vpřed. Rukama si objala své děcké tělíčko a zachvěla se zimou.

Najednou si Freya uvědomila, že stojí před velkou skalní stěnou a že do ní vedou tmavé tunely. Každá jeskyně vedla jinam a zároveň jakoby tvořily jeden celek.

Najednou z jeskyně zavál proud horkého vzduchu. Freyu to zahrálo natolik, že už nemusela sama sebe objímat. Co ale způsobilo ten náhlý závan tepla?

Odpověď na sebe nedala dlouho čekat.

Z prostředního tunelu se ozvalo zavrčení a ze tmy vylezlo na světlo něco obrovského. Zuby, dvě křídla a tělo pokryté trny - Maďarský trnoocasý drak.

Freya ztuhla a jen v němém děsu zírala na tvora před sebou.

Drak k ní sklonil svou obrovitou hlavu a zafuněl. Jeho teplý dech odfoukl Freye vlasy z obličeje.

Drak jí zkoumal svým pohledem. "Ahoj" říkaly ty oči.

Freya se usmála.

Ten tvor jí vůbec nechtěl ublížit. Byl jen zvědavý a stejně tak ona. Natáhla ruku a dotkla se drakova šupinatého čumáku. Tuto dokonalou chvíli nemohlo nic pokazit ale stejně se tak stalo.

,,FREYO! UTEČ!" křičela Freyna matka a utíkala ke své holčičce, vytahujíc z kapsy hůlku.

,,ODSTUP OD NÍ!" ječel zase Freyin otec který už za běhu mířil na draka hůlkou.

Drak se otočil na neznámé vyrušitele a vyzývavě zařval. O chvíli později ho trefilo omračovací kouzlo. Draka nijak nepoškodilo a rozzuřilo ho to.

Postavil se mezi Freyu a její rodiče, jakoby ji chtěl chránit a vychrlil na ně proud ohně.

Oba kouzelníci oheň zvládli odklonit a neustále se snažili dostat ke své dceři, která na draka křičela aby je nechal být.

Když drak slyšel Freyu křičet, stočil k ní svou velkou hlavu a snažil se pochopit co se děje. Toho využili oba rodiče a a vyslali proti drakovi další kouzla.

Drak se proti nim prudce otočil. Kvůli tomu ale mocně máchl svým trnitým ocasem. Freya nestihla uhnout a ocas ji zasáhl do obličeje.

Naráz jí vymrštil ze země a ona přistála na zemi, o pár metrů dál.

Už jen tlumeně vnímala jak drak zoufale řve, když si uvědomil co se stalo. Jak na ni rodiče volají. Už jen viděla jak drak vyslal na její rodiče proud ohně, ve kterém oba zmizeli. Ještě zaslechla nějaký cizí hlas, než se propadla do tmy....