Aqua si ale uvědomila že si může přivolat pomoc, proto dvěmi prsty přejela po svém tetování a hned se před ní objevily dvě ryby.

,,Jděte pro Ambrose, přiveďte ho sem.'' Řekla a než se nadála, obě ryby byly pryč, nemohla nic jiného dělat než čekat.

Mezitím Adas s Airinem postávali mimo dav a čekali na Aquvu, bylo jim divné že je tam tak dlouho, ale pak zahlédli Airina, který šel přímo za nimi, popadl Adase za ruku a začal ho táhnout ke knězovi, který ho měl korunovat.

,,Tak myslím že je načase začít s korunovací.''

,,Jste si jist veličenstvo? Jen že mladý princ nemá ani na sobě róbu kterou...''

,,Róba neróba, prostě ho už korunujte.'' Řekl a donutil Adase kleknout na koleno, lidé kolem začali být zmatení proč tak náhlá změna, Adas se podíval po svém zelenovlasém příteli který mu ústy naznačil ať to nějak zdrží, a ve spěchu odešel.

Adas nevěděl co má dělat, ale pak mu v hlavě problikl skvělý nápad, proto s sebou švihl na zem a začal předstírat že má záchvat, který měl jako dítě. Všichni se kolem něj okamžitě seběhli a Adas jen prosil všechny bohy, aby si Ambros s Aquou pospíšili.

Zatímco Adas tam všechny zdržoval, Ambros se hnal za rybami, které ho dovedly ke kovovým dveřím.

,,Aquo! Aquo slyšíš mě?'' Křičel a přitom bouchal pěstmi do dveří.

,,Ambrosi! Musíš mě odsud dostat, jsou tam takové znaky které...''

Ale to už Ambros dveře vyrazil, sice byly kovové, ale to asi Ambrosovi nějak nebránilo.

,,Jak jsi to?...''

,,Na to nemáme čas, Airin chce už nechat Adase korunovat.'' Řekl a společně začali utíkat k trůnnímu sálu, doufající že se tam nedostanou pozdě.

,,Z moci mě svěřené první královny tě tímto korunuji na krále Adase, nechť vládneš moudře a sprave...''

,,Zadržte!'' Zastavila kněze Aqua a Adas si úlevně oddechl, zatímco všichni byli zmatení, tedy, ti co nevěděli pravdu.

,,Nesmíte ho korunovat!'' Řekla rázně a Airin už začal rudnout vzteky.

,,Ty se do toho nemáš co montovat, knězi, dodělejte to.''

,,Ne! Nesmíte to dokončit, protože Adas není pravý následník trůnu! Mé pravé jméno je Aqua, jsem dcerou krále za kralovny Ality, Adas není královské krve, je to syn jedné čarodějky které byl králem Airinem odnesen, také král Airin zabil nejen mé rodiče, ale také zabil mou babičku Arasellu!''

Řekla a všichni v sále byli šokovaní a nastal naprostý zmatek, všichni si začali něco šuškat a Adas jen doufal že už to brzy všechno skončí.

,,To je holá lež! Jak se opovažuješ takto mluvit o mém synovi, prohlašovat se za mou mrtvou neteř a zároveň překazit korunovaci!''

Airin už byl v koncích, začal být velice nervózní, věděl že to je jeho konečná, proto udělal jedinou věc, vytáhl ze svého opasku meč, přitáhl si k s sobě Adase a přiložil mu meč ke krku.

,,Všichni zůstanou tam kde jsou nebo ho zabiju.'' Řekl a na důraz svých slov víc přitiskl meč k Adasově krku.

Aqua najednou ožila, jakoby se v ní cosi probudilo, jako nějaký plamen co v ní byl potlačován a který se jako bleskem dostal na povrch.

,,Pusť...ho!'' Řekla...nebo spíš zavrčela, natáhla ruku směrem k Airinovi a ten se najednou začal divně kroutit, jakoby byl v křeči, Ambros neváhal a odvedl Adase od Airina co nejdál.

,,Jak...to není možné...nemůžeš ovládat krev...'' Řekl Airin a Aqua k němu pomalými kroky došla, podívala se mu do očí a ještě víc pohla rukou, kvůli čemu se jeho tělo víc zkroutilo.

,,Zkusíš ještě jednou sáhnout na moji rodinu, a zabiju tě.'' Řekla a propustila ho, Airin se vyčerpaně svalil na zem, věděl že už nemělo cenu bojovat, prohrál.

,,Stráže, odveďte ho do vězení.'' Nařídila a dva nejistí muži odvedli Airina pryč.

,,No...myslím že korunovace může pokračovat.'' Řekl Adas a Aqua najednou znejistěla, ale pak sebrala všechnu odvahu co v sobě měla a otočila se na kněze.

,,No...tedy, sice moc nechápu co se tu stalo, ale budiž.'' Řekl kněz a Aqua si před ním klekla na jedno koleno, hlavu skloněnou.

,,Tak tedy, ehem, princezno Aquo, dcero krále Asmodea a královny Ality, slibuješ že budeš vládnout spravedlivou rukou, budeš bránit své  království i svůj lid do posledního dechu, dokud se jednoho dne nesetkáš
s původní královnou?''

,,Ano.''

,,Tak tedy s mocí mě svěřenou Původní královnou Aquou tě títmo korunuji na Královnu Aquvu, vládkyní království vody, nechť vládneš moudře a spravedlivě.''

Kněz vzal korunu, která byla položena na polštářku a položil ji na Aquiininu hlavu, Aqua cítila jak se kámen v koruně rozzářil, a jak začínala být propojená s celým územím královstvím vody, cítila všechny řeky i potoky, cítila celé své království, byla s ním spojena, už nebylo cesty zpět.

Aqua si stoupla a všichni v sále se nové královně uklonili, poté nastal veliký jásot a potlesk, a Aqua pohledem zabloudila k její zbylé rodině.

Všichni kromě Imina a Ciuse byli buď v šoku, nebo jako královna Tora, plakali, ale Imin byl pyšný a Aquvu obdařil jedním z jeho úsměvů, Aqua mu úsměv oplatila, už davno mu vše odpustila, protože kdyby se tenkrát nezúčastnil toho osudného večera, nebyla by tam kde byla.

,,Chtěla by jste oznámit vaše první prohlášení, vaše výsosti?'' Zeptal se kněz a Aqua přikývla.

,,Ano, ano chtěla, chtěla bych totiž prohlásit  Adase jako svého rádce.'' Řekla a otočila se na svého kamaráda, pokynula mu rukou ať k ní přistoupí a to také udělal.

,,Chceš se stát mou pravou rukou modrá hlavo?'' Zeptala se a Adas se rozesmál.

,,Bude mi ctí, vaše půlená výsosti.'' Řekl a udělal pukrle, Aqua věděla že je vše tak, jak má být.

Ten večer ještě Aqua zašla do vězení, konkrétně k cele, kterou nově osidloval její strýc.

,,No helemese, nová královna se sem přišla ukázat, copak, přišla ses mi vysmívat? Nebo mě dokonce zabít? Klidně udělej obojí, mě už na tom stejně nezáleží.''

Jenže Aqua mlčela a prohlížela si ho, v tom okamžiku kdy seděl na studené zemi a jediné světlo co v cele měl bylo z měsíce, vypadal tak zranitelně, tak zlomeně.

,,Chci vědět jednu věc...skutečně by jsi Adase zabil?'' Zeptala se a Airin se na ni podíval, v očích ve kterých poprvé nic neviděla, spatřila smutek.

,,Nejsem až taková zrůda jak si o mě myslíš, možná jsem vrah, ale nikdy bych nevztáhl ruku na svého syna, ikdyž Adas není můj pokrevný syn, vychoval jsem ho a jako syna ho budu vždy milovat.''

Řekl upřímně a Aqua přikývla, pak se otočila k odchodu, ale ještě naposledy se na svého strýce ohlédla.

,,Mrzí mě to...to s Celestou...opravdu jsi ji miloval viď?'' Zeptala se a Airin se poprvé za tu dobu usmál.

,,Víc než svůj život.''

-----------------------------------------------------------

Ták a to je konec, zítra snad napíšu epilog a pak se vrhnu na ty kapitoly o těch postavách, prvního dám Adase jelikož mě o to požádala LilyFromRavenclaw, napište mi koho by jste chtěli jako dalšího.

A...to je asi vše, co víc bych k tomu řekla, asi to že se omlouvám jakou citovou ujmu jsem vám tím zabíjením způsobila? To je asi ono...a taky to že jste vydrželi až do konce a nenabrali mě na vidle...no nic, uvidíme se u epilogu, zatím.