Prolog

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Království vody, hlav. město Aquaritas

Celé město bylo zahaleno ve tmě, všichni obyvatelé spali ve svých domovech netušící, co za hroznou tragédii se ten večer stane.

V zámku, kde sídlila celá královská rodina také byl klid, služebnictvo spalo, stráže hlídali na vežích a před hradbami a tříčlenná královská  rodina spala poklidně v královské ložnici.

Tehdejší král Asmodeus spal společně se svou ženou Alitou v náručí a jejich malá dcerka Aqua spala vedle jejich postele ve své kolébce, jenže když král uslyšel nějaké zvuky za dveřmi jejich komnaty, jeho smysly ho donutily vstát z postele a opustit svou ženu, kterou jeho náhlé rozhodnutí vzbudilo.

,,Asmodeusi? Co se děje? Proč jsi vstal?'' Ptala se žena s modrými vlasy a ustaraným obličejem, oblečena jen do lehkého županu.

,,Zůstaň tu Alito.'' Řekl Asmodeus a s mečem v ruce opatrně došel ke dveřím, vzal za kliku a pomalu, velmi pomalu začal dveře otvírat, ale to se mu stalo osudným.

Aniž by stihl nějak zareagovat, někdo otevřel dveře dokořá a bodnul ho do břicha.

Asmodeus nemohl nic dělat, jediné co stihl tak bylo to že sekl toho neznámého do tváře, kterou, když si víc prohlédl, nemohl uvěřit koho pod kápí viděl.

Král svírající stále meč v ruce, ležící na zemi opřený o stěnu a tisknoucí si svou volnou rukou na ránu mohl jen šokovaně sledovat, jak jeho žena bere do ruky dýku, jež byla uložena v nočním stolku a jak s odhodlanou tváří stojí před kolébkou jejich dcery.

,,Táhni od mojí dcery dál, nebo to schytáš.'' Vyhrožovala muži stojícímu před ní a ten se jen rozchechtal.

,,Ale Alito, oba moc dobře víme že jsi moc slabá na to abys mi mohla ublížit.'' Řekl posměšně muž a Alita se jen ušklíbla.

,,Myslíš? Vzala jsem si za muže velitele největší armády v celé Quadrii, myslíš že mě nic nenaučil?'' Řekla a zaútočila.

Jenže najednou se zastavila v pohybu, nemohla se hýbat, její tělo bylo jako v transu a nemohla s tím nic dělat, vystrašeně hleděla na muže, který za její stav byl zodpovědný.

,,Ty...jak...to není možné...ovládat krev nedokáže nikdo!''

,,Zřejmě jsem asi hold výjimka drahá Alito.'' Řekl muž, přistoupil k ní ze zadu a pohladil jí po tváři.

,,Měla jsi utéct dřív když byl čas'' Zašeptal jí do ucha předtím, než ocel jeho dýky královně prořízla hrdlo a ona, stále s vytřestěnýma očima, spadla na zem a pod ní se začala dělat louže její vlastní krve.

Do komnaty vstoupil další muž, měl dlouhé vlasy v barvách ohně, byl též oblečen v černé kápi a zastavil se v pohybu, když mu pohled padl na mrtvou ženu ležící před kolébkou její dcery.

,,Spal to tu, Imine.'' Nařídil muž a Imin pohlédl na kolébku, kde stále spalo dítě.

,,Ale...co to dítě? Nemůžeme přece zabít i ji, to není správné.''

,,Chceš snad zemřít i ty? Tak dělej co ti říkám.'' Řekl muž a obešel Imina, plánující odejít z místnosti, ale Asmodeus ho chytl zkrvavenou rukou za nohu.

,,Proč...proč mě tolik nenávidíš?'' Zeptal se a muž si k němu přiklekl. ,,Na to samé bych se tě také mohl zeptat potom co jsi udělal JÍ.''

Řekl nenávistně, odstračil jeho ruku a odešel. Asmodeus se podíval na Imina, který klečel před mrtvou ženou a na tváři měl zdrcený výraz.

,,I...mine...'' Hlesl Asmodeus a jmenovaný se na něj podíval, pak k němu po čtyřech přilezl a vzal ho za ruku.

,,Omlouvám se, bratranče, ale on řekl že jestli mu nepomohu, zabije mi rodinu...''

,,Odpouštím ti, Imine...ale chci tě o něco naposled požádat...zachraň Aquau, žádám tě jen o toto, a taky...'' Řekl a vytáhl z kapsy řetízek, na kterém byly ryby v kruhu.

,,Tohle jí prosím dej, Alita jí to chtěla dát na její osmnácté narozeniny při ceremoniálu, ale toho se už nedožijeme...zachraň...ji...'' Král dal Iminovi řetízek do dlaně a naposledy vydechl, hlavamu klesla na stranu a stisk na Iminově ruce povolil, král i královna byli po smrti.

Imin vstal, řetízek si dal do kapsy pláště, několika kroky došel ke kolíbce, zabalil malou holčičku do přikrývek, naposledy se ohlédl do místnosti a poté ji zapálil.

Když zazněly zvony na poplach, Imin už odjížděl za hradby království a mířil do Centrálního města, kam dvezhodiny před svítáním dorazil.

Svého koně zastavil před jedním domem, seskočil z koně, zastavil se před dveřmi a ještě jednou se podíval na malý uzlíček, který se na něj díval svýma velkýma modrýma očima, malá Aqua neplakala, jak by mohla když ještě netušila co se jejím rodičům stalo a že kvůli němu osiřela.

,,Tak, tady se na nějakou dobu rozloučíme maličká, věřím že u mojí dcery Isty se ti bude žít dobře, má to nejlaskavější srdce co znám, doufám, že až jednoho dne zjistíš pravdu mi odpustíš.''

Vytáhl řetízek, co měl v kapse, dal jí ho do přikrývek, položil ji před dveře, zabušil na ně a odjel pryč, nechávající malé dítě a minulost za sebou.

Po chvíli co Imin odjel od domu se dveře skutečně otevřely, mladá sedmnáctiletá dívka s jemně nazrzelými vlasy se překvapivě podívala na miminko ležící před prahem jejího domu, a její manžel stojící za ní opatrně miminko vzal dovnitř, ten den se Aqua, princezna narozená v království vody, stala Iris, obyčejným dítětem s krutou a tajemnou minulostí.

-----------------------------------------------------------

Ahojte a vítejte u prologu mojí nové knihy. Je to něco co jste ma mém profilu ještě nenašli, a to mnou vymyšlenou fantasy knihu.

Doufám že se vám bude líbit, a pokud ne...no...to už není můj problém 😅 uvidíme se u další kapitoly, zatím.

-Vaše Kezy

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro