„Ty… Já…“ zakoktal se Harry nervózně, když se k němu Draco přiblížil na délku paže, a upřeně mu hleděl do očí. Nedokázal z Dracova výrazu vyčíst, na co myslí. Těžce polkl a pokusil se sebrat odvahu, aby udělal další krok a přiblížil se k člověku, po kterém už tak dlouho toužil. To kvůli němu zůstal na Vánoce v Bradavicích. Jen proto, aby se s ním pokusil sblížit.

Draco se pousmál, když viděl Harryho vnitřní boj. Byl tak čitelný, pomyslel si pobaveně a natáhl ruku v náznaku pozvání.

První dotek jejich dlaní byl nesmělý, opatrný, ale současně opojný a přinášející naději.