Chris vešel do pracovny své družky a usmál se, když ji viděl pracovat. Rhena na něj zničeně pohlédla a vydechla. Pomalu k ní došel a objal. Musel se culit od ucha k uchu, když to viděl. Znal ten pocit být přepracovaný. Taky vyřizoval nějaké záležitosti, které se týkaly dvora Temnot. Chvíli tak spolu pobyli, než se Rhena odtáhla a pohlédla mu do modrých očích.

"Musím do Velarisu."

"Už zase? Vždyť jsi tam skoro každý den."

"Já vím, ale musím něco vyřešit a Rhys se chce vydat do Vytesaného města."

"Dobře, kdy se vrátíš?"

"Co nejdřív."

Políbil ji. Tak moc její rty miloval. Miloval ji celou a věděl, že ji nemůže držet zpátky. Nezvládla by to, obzvlášť psychicky. Odtáhla se, vstala a odešla.

Chris se jen za ní díval, pak si povzdechl a sedl za ten stůl. Začal řešit její papíry a podepisovat to, kde stačil jeho podpis, zbytek dal stranou. Pomalu vstal a došel k oknu. Viděl na výcvik rekrutů a ušklíbl se. Ress tam dával jasné lekce a zjevně byl ve svém živlu.

Po chvíli zvedl zrak k nebi a zahleděl se do dálky, jako by mohl dohlédnout až domů. Chyběl mu Jitřní dvůr, ale rád zůstával na Nočním. V jednom byl Rhysandovi vděčný. Že i po smrti Rhysova otce nechal Rhys Chrise na Nočním dvoře. Byly to úžasné roky, ale pak si vzpomněl na Cortney a něco v něm se zlomilo. Neřekl jí důvod, proč se s ní rozešel. Možná ani nevěděla, že je ženatý s Rhenou. Bál se dne, kdy to zjistí. Bylo mu jasné, že jednou to jistí, ale kdy.

Najednou někdo zaklepal na dveře. Chris se vrátil do reality a otočil. Div nedostal infarkt, když se střetl se světle modrýma očima jisté dámy. Její dlouhé blond vlasy vlály za zelenou sukní. Pomalu zapomněl, jak bledá byla. Usmívala se, ale tušil, že se nebude usmívat stále.

"Cortney... Co tady děláš?"

"Čekala bych, že mě přivítáš jinak."

Ten hlas. Milý a přesto ostražitý. Tahle dívka se změnila a on to poznal hned. Znal její hlas a každou část jejího těla z paměti. Pomalu stejně jako Rhenino. Vyvedla ho z míry, přesto si zachoval neutrální pohled a kývnul.

"Rád tě vidím."

"I já tebe. A abych odpověděla na tvou předešlou otázku, sdělil mi jeden voják, že se můj snoubenec dost zdržuje zde. Překvapilo mě, že pracuješ pro Rhenu, po tom všem."

"Nejsme zasnoubení. Rozešli jsme se."

"Rozešel ses ty se mnou, ale nikdy jsi mě neobeznámil s důvodem toho činu. Navíc jsi nezrušil zasnoubení."

Chris zbledl. Nedošlo mu to. Bral to jako samozřejmost. Nenapadlo ho, že to tak Cortney, či její rodiče můžou brát jinak. Chvíli na ni hleděl, pak zašeptal.

"Odpusť Cortney, ale měla bys jít."

"Proč?"

Cortney došla pomalu k němu a objala ho kolem krku. Chris jí stáhl ruce ze svého krku a odtáhl. Pak se na ni podíval a musel jí to říct.

"Víš Cortney... Já a Rhena nejsme jenom vladařka a její podřízený..."

"Rheně něco dlužím. Sebrala mi tě, ta svině..."

"Nemluv tak o naší vladařce!"

"Můžu tak o ní mluvit, není tu. Nikdy nebyla svatoušek a pochybuji, že začala být na Jarním dvoře. Sto pro si prošukala cestu k pozici, v jaké byla."

"Přestaň! Je to tvoje kamarádka!"

"Oprava. Byla to moje kamarádka. Než lhala se svou smrtí! Než mi sebrala snoubence! Než mi zničila život!"

"CO SE TADY DĚJE?!"

Oba se zarazili a podívali ke dveřím. Chris se uvnitř ušklíbl, když viděl naštvaného Resse. Sice neměl vladařku rád, přesto na ni nedal dopustit. Jediný, kdo na ni mohl nadávat byli ti dva. Chris ustoupil od Cortney a zeptal se.

"Potřebuješ něco Ressi?"

"Potkal jsem královnu se slzami, tak mě zajímalo, co se děje. Nenapadlo mě, že její stará kamarádka bude na jejího manžela řvát, jaká je špatná."

Cortney zbledla. Chris udělal krok od ní a pohlédl na ni, přitom si všiml, jak se Ress usmíval. Věděl, že to netušila. Teď mu to Ress o dost usnadnil, ale řekl to špatně. Cortney se na něj bledá otočila a zavrčela. 

"Co. Prosím?"

"No... Jsme manželé."

"COŽE?! A TO JSI MI CHTĚL ŘÍCT KDY?!"

"Teď. Ressi, odveď slečnu, musím za svou družkou."

"VY JSTE DRUZI?!"

Ress si dal dlaň na rty a udělal velmi šokovaný výraz. Chris se nad ním uchechtl a na Cortney se ještě otočil.

"Ano, jsme druzi. Sbohem Cortney."

S tím odešel do komnaty své družky. Váhavě zaklepal, ale nečekal na vyzvání. Slyšel vzlyky jen přes dveře. Věděl, že ji Cortney zlomila. Otevřel dveře, vešel a potichu zavřel. Došel k posteli, kde Rhena ležela a obličej měla zabořený v polštáři. Vlezl k ní a pohladil po vlasech.

"Rheni, podívej se na mne."

Rhena k němu zvedla zrak. Pohladil ji po tváři a objal ji. Zabořila mu hlavu do hrudi. Nic neříkal a jen ji k sobě tiskl. Nikdy nevěřil, že se Cortney postaví proti Rheně. Obě měl rád. S každou měl nějakou historii, ale s Rhenou měl budoucnost. Po chvíli se odtáhla a zvedla k němu zrak.

"Byl jsi s ní zasnoubený."

"Já vím, ale teď jsem tvůj."

"Byla lepší než já."

Šeptala to. Chris jí vlepil malý pohlavek. Opět k němu zvedla zrak a utřela si slzy. Chris se zamračil a zavrčel.

"Tohle neříkej. Kdyby byla, nejsem s tebou, ale s ní. Nebyl bych teď ženatý s tebou. Miluji tě. Miloval jsem tě už tehdy, ale nedokázal ti to říct. Pak přišla ona, byla tu pro mne a ano zamiloval jsem se do ní a požádal o ruku, ale to je minulost. Ona je moje minulost, ty jsi budoucnost. Rozumíš?"

"Ano."

"Hodná. Pamatuj si, miluji tě."

Políbil ji a povalil. Objala ho kolem krku a rukou ji pohladil po pase. Tolik si přál s ní založit rodinu, ale tušil o strachu z momentu, kdyby se jejich dítě pokusil někdo zabít. Stačil jí Sai, ale i tak ji miloval. Nevzal si ji jenom kvůli její moci, ale proto jaká byla.

Chvíli si povídali o tom, co se stalo ve Vytesaném městě. Chrise překvapilo, že Rhys oblékl Feyre do skoro průhledných šatů a vystavoval na odiv. Tohle od něj nečekal. Nakonec se Rheně povedlo usnout v jeho objetí a on ji klidně hladil ve vlasech. Nikdo jí ani jejich budoucímu dítěti neublíží, o to se sám postará.

Ahojky,
tak je tu kapitola, ke které jsem nakreslila i zhruba jak si představuji Cortney:

Prosím, žádné hate komentáře, že je to strašné a tak, každý kreslí něco a líbí se mu to. Kdybyste chtěli můžu kreslit k některým kapitolám i další vzhledy.

Jinak mi napište, jak se kapitola líbila a klidně i negativní reakci, jsem ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu❤️❤️

Vaše Kvena